Hned na úvod napišme, že děti do kuchyně za určitých podmínek patří a neměli bychom je z ní vyhánět. Kuchyně je dnes často propojená s obývacím pokojem a tvoří středobod rodinného života. Děti navíc pomáhání v kuchyni nezřídka milují. I dětští psychologové, třeba Václav Mertin, uvádí, že sdílení aktivit běžného dne s dětmi je prospěšné nejen jim, ale celé rodině. A vaření k tomu přímo vybízí.
Jenže s pobytem v kuchyni je spojeno také zvýšené riziko úrazu. K těm většinou dochází doma a co se týká opařenin, je to právě kuchyně – a za ní hned koupelna, kde k nim dochází nejčastěji. Nejde ale jen o horkou vodu, páru, rozpálený tuk a domácí spotřebiče. V kuchyni hrozí i popáleniny, pořezání, uklouznutí a pády.
Vaření je přitom fenoménem současné doby. Má své influencery, pořady o něm nabraly na popularitě, daří se televizním kuchařským show. Některé z nich cílí přímo na děti. Třeba tuzemská veřejnoprávní televize na dětském kanálu vysílá nadabovaný britský pořad, v němž pod dohledem proslulých dospělých šéfkuchařů soutěží o titul nejlepšího kuchaře děti ve věku osm až třináct let.
Výkony malých soutěžících vyrážejí dech. Třeba tím, jakým stylem jídlo dokáží naservírovat. Nebo tím, co dokáží uvařit, protože děti v tomto pořadu si poradí i s jídly, na než si nemusí troufnout ani zkušený člověk. Napětí a úžas gradují, když vidíte osmileté dítě smažit, vykosťovat a zejména flambovat, tedy upravovat jídlo plamenem. V tu chvíli vás přepadnou pochybnosti, zda byste k něčemu takovému pustili i vlastního potomka. Nebo naopak myšlenky, zda by do kuchyně neměl chodit častěji, když toho i děti zvládnou tolik.
Kurzy až od dvanácti let
Odborníci z medicíny nebo i gastrobyznysu ale nad trendem vařících dětí kroutí hlavou. A jde právě o úrazy a jejich návaznost na kuchyně. Ti, kteří šíří osvětu, jak jim předcházet, obrazu geniálního osmiletého kuchaře nevěří. Ba co víc, varují, že nápodoba dětí z televizní show jinými dětmi zvyšuje riziko úrazů.
Malé děti, kterým je osm, devět let, v kuchyni nerad vidím, jsou v ní totiž nepředvídatelné,
říká Miloš Staněk, generální ředitel firmy Potten & Pannen, prodejce kuchyňského vybavení.
Potten & Pannen patří k těm, kdo pořádá komerční kurzy vaření a pečení, a to včetně těch dětských. Když jsme je zakládali, tak jsem si hned říkali, že by se nám líbili i ty pro děti – dětský chef. Pak jsme ale přišli na to, že u malých dětí to bez rodičů nejde, jenže rodiče zase byli ve finále rušivým elementem,
popisuje Miloš Staněk.
Pouštíte děti do kuchyně?
Došli proto k závěru, že i přes používání ochranných pomůcek – třeba chráničů prstů, speciálních škrabek či dětem uzpůsobeným nožům – kurzy budou jen pro účastníky od 12 let výše. Tuto věkovou hranici jsme stanovili právě kvůli bezpečnosti. Starší děti už jsou schopné vnímat edukaci, jak se chovat v kuchyni, aby nedošlo k úrazu,
podotýká Miloš Staněk.
Proškolované bývají i děti, které vaří v televizní show. Její natáčení jsem mohl sledovat a ta školení v zákulisí probíhají,
potvrzuje Miloš Staněk. V samotné odvysílané části pořadu to ale vidět není, takže divák neví, kolik úsilí autoři věnují či nevěnují tomu, aby úrazu dětí předešli. A nemusí ani tušit to, že v soutěži taková školení vůbec jsou.
I přes to ale k úrazu soutěžícího občas dojde. A nejde jen o pořezání, ale i o popáleniny,
dodává Miloš Staněk. Vidět je mohou i diváci, protože je zachytí kamery a zůstanou v odvysílané části. Pro tento případ jsou při natáčení přítomní zdravotníci. Jak jsou úrazy časté, je ale otázkou. Z pohledu diváka jde o raritu. Puchýře, zaschlé rány, obvaz či náplasti na rukou divák nevidí. Kvůli úrazu neodstoupil ze sérií, které viděla autorka textu, žádný malý soutěžící.
Co když to dítě zkusí
Na takové pořady se nemůžu dívat, protože nemůžu vidět děti v kuchyni. Je to můj subjektivní pohled, osobní názor, ale vím, jak vypadají úrazy z kuchyně a vidím ta dramata, která přinášejí,
míní Robert Zajíček, přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Problém tohoto typu pořadů je, že mohou inspirovat jiné děti, které se na něj dívají: Tak on dělá hranolky, tak já si je udělám taky,
dodává lékař. Jenže doma smažení nebo pečení nemusí jít tak hladce a bezpečně jako v televizi.
Samozřejmě chápu, že děti chtějí být v kuchyni, a vnímám i ten společenský trend záliby ve vaření. Nejsem pro zákazy, ale je dobré upozornit na to, jaká nebezpečí v kuchyni jsou, co se tam může stát a jak tomu lze předcházet,
dodává Robert Zajíček, jenž se léta prevenci věnuje a podílí se na kampaních 70 stupňů, Elektrický oblouk nebo Jedna blbá fotka. Děti do kuchyně patří, ale pod trvalým a velice bedlivým dozorem dospělého, samy určitě ne,
dodává s tím, že žádná univerzální věková hranice, kdy mohou samy vařit, neexistuje. Spíš jde o posouzení dospělých, kdy už je dítě schopno v kuchyni fungovat bezpečně.
Řekneme si jasně, že do profesionální kuchyně nepatří nikdo jiný než profesionální kuchař,
komentuje dětské kuchařské show Vladimír Staněk, jednatel a generální ředitel sítě firemního stravování Aramark. Na tyto pořady se dívám s odstupem. Beru je, že je to zábava. Zároveň si ale nemyslím, že by si tam děti měly hrát s flambovací pistolí. Ta dětem podle mého vůbec nepatří do rukou,
dodává.
I on říká, že problémem není samotný dětský soutěžící, který je v prevenci proškolený, ale ti, kteří jej napodobují. Třeba i proto, aby své vaření sdíleli na sociálních sítích a online videoplatformách.
Kladu si otázku, proč nemůže ten, kdo takový pořad vyrábí nebo vysílá, věnovat pár minut před tím preventivnímu okénku. A třeba i s nějakým známým kuchařem, soutěžícím nebo influencerem. To by přece mohla být i docela povedená a potřebná součást takového dětského pořadu. A cílil bych na ty, kteří soutěžící chtějí napodobovat,
přemítá Vladimír Staněk.
Redaktorka Vitalia.cz oslovila také Českou televizi s žádostí o vyjádření, zda při zařazení dětské kuchařské show na dětský kanál zvažovala kontext či konzultovala kontext pořadu s ohledem na rizika dětských úrazů v kuchyni. Televize ale na e-mail nereagovala.
Podívejte se, jak ošetřit drobné popáleniny
Když (nejen) děti vaří…
- Aby bylo vaření bezpečné, pomůže, když bude mít malý nebo velký kuchař pevné obutí.
- Dítě by mělo dobře vidět na kuchyňskou linku a dobře na ni dosáhnout.
- Je dobré zvyknout si na to, že horké předměty, nože a horké tekutiny v kuchyni náhodně neodkládáme. Hrozí, že na ně někdo omylem sáhne nebo si je na sebe strhne.
- Horké proto dáváme co nejdále od kraje kuchyňského stolu či linky.
- Důležité je nic horkého neodkládat na zem, aby do toho nikdo nešlápl.
- Rukojeť pánve by neměla trčet do prostoru, aby na sebe horkou pánev či její obsah nikdo omylem nestrhl.
- Na podlaze nenecháváme nic, na čem by se dalo uklouznout nebo o to zakopnout.
- Děti se musí naučit bezpečně otevírat troubu nebo myčku, a to s ohledem na páru. Kvůli jejich nižší výšce ji totiž mohou mít přímo v úrovni obličeje.
- Dobré je osvojit si krájení, při kterém bříška prstů směřují dolů.
- Je také dobré věnovat se plně jedné činnosti a nedělat deset věcí najednou. Soustředěnost snižuje riziko úrazu.
A jak vaří profesionální kuchaři, aby nepřišli k úrazu? Podle Vladimíra Staňka s dlouhými rukávy a nohavicemi. Jejich uniforma bývá bez příměsi umělých vláken. To je proto, aby, když už k popálení dojde, se oblečení někde nepřiškvařilo,
dodává Vladimír Staněk. Boty jsou s uzavřenou špičkou a protiskluzovou podrážkou.