Dovoluji si, po čase, shrnutí této diskuze v DESETI bodech:
1) Problém, který vede k zoufalému odmítání masa, začíná u jeho nekvality (hormony, pesticidy apod.) a logického strachu z něj; v tomto směru se nelze vegetariánům a dalším odpůrcům masa moc divit.
2) Autorka článku degraduje potřebu masa na potřebu železa, což je zcela špatně (velmi dobře k tomuto doplnil zásadní informaci Venca, údajný lékař - doktor věd).
3) Důležité nebezpečí, které si rodiče neuvědomují, je pro děti živené bez masa v tom, že jejich organismus si na maso nezvykne. Dá se předpokládat, že do budoucna, kdyby měli maso pozřít (a ten čas nastane jako nutnost - viz předešlé příspěvky), budou z něj mít zažívací problémy - asi jako pes, který celý život žral pouze bobule a najednou mu dáte kus flákoty - posere se z ní a vy odteď víte, že "maso nesmí". Nedej bože kosti - ty mu potrhají střeva a zemře. I když dítě nepřijde k tomu, aby jedlo kosti (vcelku), tak určitě, až povyroste, dostane chuť na to, co tak krásně voní, až sliny tečou... Ještě horší je představa, že bude mít od rodičů vypěstovaný takový odpor k masu, že na něj zísaká tzv. alergii. Pak mu nezbude, než se stát dobrým materiálem pro lékařský byznys a zvědavou vědu.
4) Z předešlého vyplývá mimo jiné to, že upjatí vegetariánští rodiče ničí své děti, které po narození mohly mít všechny předpoklady ke zdravému vývoji (pokud ovšem matka jedla v těhotenství dost červeného masa), a vyřazují je z běžného způsobu života, což už samo o sobě bude pro ně v budoucnu jednoznačně zdrojem psychologických i praktických problémů (dítě vychované ke zodpovědnosti bude jednou stejně zodpovědně a přísně soudit vlastním mozkem i své rodiče!!)- což je minimálně dobrý start pro problémy zdravotní.
5) Porovnání zdraví dětí vegetariánů se zdravotním stavem ostatních dětí, bez dlouhodobosti a jednoznačné srovnatelnosti, o ničem nevypovídá. Vegetariáni jsou obvykle lidé "vzdělaní a zodpovědní". Jako takoví jsou vždy snaživí a tedy i jejich přístup k výchově a výživě dětí je celostně "osvícený" (i když nesprávnými světly) a tedy budou v mnoha ohledech pro své dítě dělat víc, než průměrný rodič (např. dítěti dopřávají pohyb, psychickou pohodu, zdravé oblečení, dostatek vlákniny, dostatek spánku, pravidelnou lékařskou péči atd.).
6) Zdravá výživa dětí je porušována celoplošně, od výživy kojenců, po vyvařování ve školních jídelnách z pochybných polotovarů a levných surovin. Prodávají se beztrestně výrobky určené pro děti, které jsou ovšem zdravotně nevhodné (ne-li závadné), ať už jde o výrobky z masa, ovoce nebo zeleniny... - není tohle to hlavní, co by nás mělo zajímat? Ostatně se to netýká jen dětí, ale každého z nás.
7) Vegetariánství, které propaguje označení živočišné výroby jako zločin, je opravdu svým charakterem "náboženství" a jako takové slouží svému "bohu", kterého ovšem nezná a nahrazuje jej pro svůj dobrý pocit "zdravým postojem k životu". Skutečným "bohem vegetariánství" a dalších "dieto-náboženství" jsou ale výrobci všemožných potravních doplňků pro vegetariány a ostatní -jány..., ale též firmy vedoucí konkurenční boje, vědci zkoumající lidské excesy apod..
8) Příklad, který znám a jak píšou mnozí - není ojedinělý: Moje kamarádka zavedla stravu bez masa pro svoji celou rodinku; její manžel se ze sportovce změnil na vyžle. Její děti jsou hubeňoučné a začaly trpět nezvadatelnou agresivitou. Novoroční fotografie z prvních let ukazovaly nadšení a živost, postupně rok od roku jsou výrazy všech členů rodiny nezdravější a nervóznější... Že se rozhodla na začátku chybně si nechce zatím připustit... i když už své názory nemá sílu obhajovat tak, jako dříve.
9) Příklad, který mohu říct z vlastní zkušenosti: Jíme prakticky výhradně domácí stravu z prvosurovin. Jakmile omezím v jídelníčku červené maso, klesne v rodině automaticky nálada, jakmile červené maso nejíme víc jak 5 dní, zcela zjevně ochabne naše fyzická aktivita a duševní pohoda - a to i přesto, že máme vydatně domácích vajec, sýrů, ovoce i zeleniny. Když jsme na cyklistické dovolené, bažíme po mase minimálně stejně vydatně jako po jogurtech.
10) z celé této diskuze je vidět, že nejsme zas tak blbí, jak se o nás říká (mezi náma Čechama o nás Češích), akorát bychom se víc měli řídit tím, o čem si myslíme, že je správné.
ČLÁNKY DO MAILU