Státní zdravotní ústav (SZÚ) v pondělí 18. prosince uvedl, že Česko se potýká s epidemií akutních respiračních infekcí. Mezi nimi dominuje zejména takzvaný RS virus, chřipka a SARS-CoV-2. Všechna tato virová onemocnění se u dospělých i u dětí mohou projevovat podobně – horečkami, kašlem, bolestmi hlavy, svalů či kloubů. Aktuálně provází RS virus také zvracení či mírný průjem.
Co se dozvíte v článku
Rozdíl mezi nimi je obvykle v délce léčby, kdy nejnáročnější na zotavení je aktuálně chřipka.
Praktici i nemocnice jsou vytížení
Není se proto čemu divit, že čekárny praktických lékařů jsou přeplněné. Rizikové jsou RS virus a chřipka zejména pro malé děti a seniory. „V ordinaci je to teď masakr. Oproti minulým létům máme víc nemocných dětí, protože se nám kombinuje RS viry s chřipkou, streptokokovými angínami a průjmy,“ popisuje praktická lékařka pro děti a dorost Alena Šebková. V pondělí pracovala do půl sedmé a pod rukama jí prošlo jen v tento den přes 50 dětí. Do toho lékařka řeší preventivní prohlídky, zasílání eReceptů, vyřizuje hovory s rodiči, kteří si volají kvůli výsledkům nebo se s ní chtějí poradit, zda přijít s nemocným dítětem, či nikoliv.
Část pacientů včetně nejmenších dětí kvůli respiračním infekcím končí také v nemocnicích na intenzivních lůžkách. Jak uvádí Deník N, například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze mají kvůli současné vlně dvě děti na umělém oběhu zvaném ECMO. Náporu čelí také dětské jednotky intenzivní péče, protože se zdá, že RS virus má u části pacientů komplikovanější průběh než jindy.
„Naše JIP je trvale plně obsazená. Situaci ale zatím zvládáme. V ojedinělých případech jsme v minulém týdnu žádali o pomoc jiné pražské nemocnice, např. Fakultní nemocnici (FN) Bulovka, kde přijali asi dvě děti,“ říká primářka Pediatrické kliniky ve FN Motol Jana Tejnická s tím, že počet obsazených lůžek každý den v Motole přesně monitorují, vyhodnocují počet možných propuštění a uvolňují lůžka pro další příjem dětí.
A potvrzuje slova SZÚ, že děti končí v nemocnici zejména kvůli RS viru, chřipce a covidu. Do nemocnice je přiváží sanitky či rodiče s dušností a horečkami. „Z celkového počtu přijatých pacientů během jednoho dne tvoří 2/3 dětí s respiračním infektem. Z 90 procent mají děti pozitivitu RS viru,“ uvádí lékařka Jana Tejnická s tím, že léčba spočívá v podávání kyslíku, inhalací a léků proti teplotě někdy doplněných o kortikoidy, jež mají protizánětlivý, imunosupresivní a protialergický účinek a napomáhají například k oplasknutí otoků.
Pozor na RS viry u novorozenců
Ačkoliv zprávy o plnosti lůžek zní dramaticky, stejně jako nedávné informace o úmrtí po nákaze streptokokem z Velké Británie, lékaři se shodují: Panika není namístě, většina dětí zvládne onemocnění doma v posteli a jezdit s nimi k lékaři je zbytečné. „Na kliniku přijímáme hlavně malé děti ve věku do 3 let. Starší děti, pokud nejsou dušné, často zvládnou onemocnění doma,“ podotýká primářka Pediatrické kliniky FN Motol.
Kde je obezřetnost určitě namístě, jsou novorozenci propuštění z porodnice do domácího prostředí, kde se nakazí. „Přijímáme i několikadenní novorozence s RS virem a u nich je opravdu nutná velká opatrnost,“ uvádí Jana Tejnická.
Trápí teď vás nebo někoho z rodiny kašel, rýma a podobně?
Podle pediatričky Aleny Šebkové je u nejmenších dětí s horečkou návštěva lékaře vždy namístě. U předškolních a školních dětí pak záleží na celkovém stavu dítěte. „K lékaři by rodiče měli s dítětem dojít tehdy, když vidí, že to opravdu není dobré,“ podotýká Alena Šebková s tím, že jen s horečkou, i když trvá více dnů, nebo kašlem, který ale nevede k dušnosti, do ordinace nemusí. „Tady jim můžeme u chřipky či RS viru říci stejně jen to, aby si koupili něco na kašel, který u těch chřipek je většinou suchý, a sráželi teplotu,“ dodává Alena Šebková.
Viry se antibiotiky neléčí a žádná speciální antivirotika na recept neexistují. Rodiče by se proto měli obrnit trpělivostí. U chřipky horečka zpravidla trvá 5 až 7 dnů a onemocnění vyžaduje až 14 dnů v klidu. Rodina musí počítat také s tím, že nemoc může třeba ob dva dny postupně zasáhnout všechny členy domácnosti.
U RS viru může trvat horečka kratší dobu, dítěti se zpravidla uleví rychleji než s chřipkou a po týdnu se může vrátit do školy či školky s tím, že třeba v hodinách tělocviku se ještě bude šetřit.
Na horečku zkuste třeba sponging
Pokud dítě není rizikové například z hlediska takzvaných febrilních křečí (svalových křečí spojených s horečkou), není nutné teploty či horečku hned srážet. Snižovat ji je možné po naměření 38 stupňů Celsia. Možné je vyčkat také teplot nad 38,5 stupně. „Záleží na tom, jak moc horečka dítě obtěžuje. Pokud dokáže pít, dobře močí, nebolí jej úporně hlava, lze se srážením horečky vyčkat,“ dodává Alena Šebková.
Jakmile ale dítě nepije, nečurá, protože horečka jej odvodňuje, provází ji bolest, pak je lepší podat lék.
Pokud nemůžete sehnat léky na horečku, protože v distribuci jsou výpadky, nebo lék dítě nechce, můžete ji zkusit srazit ochlazováním. Klasický zábal, kdy se dítě celé (vyjma hlavy) na chvíli zavine do osušky nasáklé mírně vlažnou vodou, podle lékařky není u pacientů příliš oblíbený a ustupuje se od něj. „Lze jej nahradit vlažnou sprchou či koupelí. Nebo teď aktuálně je doporučovaný tzv. sponging, což je to, že rodiče namočí do chladnější, nikoliv ledové, vody, pak ji vyždímají a oťapkávají jí dítěti čelo, trup a končetiny, pokud nejsou studené. Lze to opakovat s přestávkou cca 20 minut,“ popisuje Alena Šebková.
Kdy vyrazit k lékaři
Rodiče malých pacientů proto lékařka nabádá k trpělivosti a k tomu, aby dítě nechali v klidu a nechodili s ním do čekárny hned druhý či třetí den horeček a kašle. „Za lékařem se vypravte, pokud dítě nechce delší dobu jíst nebo pít. Pokud horečky nelze několik dnů srazit nebo i po jejich sražení je dítě stále přepadlé a malátné. Nebo pokud kašel vůbec neustává a dítě kašle hodiny v kuse,“ vyjmenovává Alena Šebková.
Kdy vzít dítě k lékaři či na pohotovost?
- horečka přetrvávající více než 3–4 dny
- vždy při potížích s dýcháním
- při celkově špatném stavu dítěte, když nechce ani pít
- při silných bolestech
- kojenci do 4 měsíců věku by měli být s horečkou vyšetřeni hned
Důvodem neodkládat návštěvu lékaře je také dušnost, štěkavý kašel nebo sípání, které může být dáno zánětem průdušek. Ten naopak zpravidla bývá zapříčiněn bakteriemi, takže na něj lékaři předepisují antibiotika.
Někdy totiž dochází k tomu, že v těle oslabeném virózou začnou dělat neplechu právě i bakterie. Dětská lékařka navíc upozorňuje, že se stále ještě setkává s angínami, které léčbu antibiotiky vyžadují. Občas u malých pacientů vidí také průjmové infekce.
Stále je nedostatek léků
Letošní začátek sezóny respiračních onemocnění je ale komplikovaný tím, že chybí léky. „Nejsou třeba léky na horečku, a ještě větší průšvih je, že chybí penicilin, což je naprosto základní a nenahraditelné antibiotikum, které by chybět nemělo. Jednak proto, že je lékem první volby pro streptokokové angíny, a také proto, že léčba penicilinem je racionální z hlediska rizika vzniku rezistence bakterií na léčbu antibiotiky,“ podotýká Alena Šebková s tím, že základní antibiotika chybějí už týdny.
„Když nemáme penicilin, dáváme tzv. širokospektrá antibiotika, což je špatně. Navíc teď už lokálně začal chybět i amoxicilin, což je další důležitá látka, která patří právě k těm širokospektrým antibiotikům,“ dodává lékařka.
Podle ní je stále obtížné sehnat také antibiotické oční kapky, které lékaři předepisují na záněty spojivek. Jak už jsme na Vitalia.cz psali, výpadky má opakovaně například Tobrex. „Takže jsme nucení psát kapky s kortikosteroidy místo čistě antibiotických,“ doplňuje Alena Šebková.
Pro lékaře, rodiče i pacienty to znamená jediné: telefonovat, telefonovat, telefonovat a zkoušet, kde léky jsou aktuálně k mání. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přitom před pár dny oznámil, že do ČR míří postupně 350 tisíc balení Nurofenu pro děti v mimořádné dodávce. Ředitelka SÚKL Irena Storová ve čtvrtek 15. 12. ujišťovala, že zásobování penicilinem je zajištěno.
Chřipka sílí, RS virus začne ustupovat
Podle SZÚ bylo v týdnu od 12. do 18. prosince 2343 nemocných na 100 tisíc obyvatel, což je oproti začátku prosince (tj. týdnu od 5. do 11. prosince) nárůst o bezmála 34 procent. Stojí za ním především chřipka. „Nárůsty nemocnosti jsou nadále evidovány ve všech krajích a ve všech věkových skupinách, což odpovídá zvyšujícím se počtům pozitivních záchytů chřipkových virů v populaci,“ informoval v pondělí 19. prosince SZÚ s tím, že i v dalším týdnu se počty nemocných s chřipkou ještě budou zvyšovat.
Epidemie chřipky je zatím podle SZÚ založena především na cirkulaci typu A/H3, postupně se přidává typ A/H1. Chřipku typu B eviduje ústav pouze sporadicky.
Nárůst počtu nemocných SZÚ očekává také v případě covidu-19. „S ohledem na evropská data, kde narůstá počet pozitivních záchytů SARS-CoV-2, lze očekávat další nárůsty případů covid-19. V ČR zatím převažuje varianta omikronu BF.7 a mírně roste počet detekcí variant BQ.1. Klinická praxe ale nehlásí žádné neobvyklé průběhy nemoci u těchto variant,“ uvádí SZÚ.
Naopak počty nakažených RS virem by se již mohly snížit. „Když se podíváme na vývoj v Evropě, lze říci, že kulminuje vlna RS viru a v příštích týdnech lze očekávat postupný pokles případů,“ uvádí SZÚ v pondělní tiskové zprávě.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
ČLÁNKY DO MAILU