Mnoho odborných studií potvrdilo, že se nadměrná konzumace soli pojí se zvýšením krevního tlaku. Ten je v rozvinutých zemích včetně České republiky velmi častou zdravotní komplikací.
Spolu s diabetem 2. typu, zvýšeným cholesterolem, obezitou a kouřením patří mezi nejzávažnější rizikové faktory nemocnosti a úmrtnosti. Ačkoli jde o léta známá fakta, mnozí lékaři mluví o pocitu, že lidé taková varování nechtějí slyšet a nevěnují jim dostatečnou pozornost.
Češi jedí až 15 gramů soli denně
„Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje přijímat denně maximálně 5 gramů soli, což odpovídá jedné čajové lžičce. Vzhledem k všudypřítomné soli v potravinách, i v těch sladkých, přijímáme většinu soli z hotových potravin nebo polotovarů, ani o tom nevíme. Sníme jí průměrně až 15 gramů denně,“ varuje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu MUDr. Marie Nejedlá.
V České republice tak u dospělých významně překračuje spotřeba soli maximální doporučené množství. České ženy v průměru konzumují asi 10 gramů soli za den a muži dokonce 14–15 g/den. To znamená, že až třikrát překračují doporučení WHO.
Množství soli odpovídá jen u kojenců
A týká se to i dětí. Studie Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích, publikována v roce 2021, sledovala denní příjem soli u kojenců, batolat a dětí předškolního věku. Ukázala, že u kojenců byl příjem soli cca 0,5 g/den a odpovídal doporučení WHO. Ve všech dalších věkových skupinách ale děti přijímali výrazně víc soli, než je doporučené množství. Konkrétně například u dětí z dětského domova překvapivě přesáhl v průměru 8 g/den.
„Onemocnění srdce a cév patří celosvětově k nejčastějším chorobám v populaci vůbec a jsou v žebříčku úmrtnosti na prvním místě. Bohužel na ně lidé umírají často už ve věku 40 až 50 let. Každý má šanci snížit rizika komplikací, jako jsou infarkty, srdeční selhávání a náhlé cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Tyto stavy mívají své kořeny už v dětském a dorostovém věku. Při zvýšeném konzumu soli již u dětí vzniká návyk na slané, který vede v dospělosti k nadměrnému solení. Podobně je tomu s nadměrným slazením, které vede k nadváze a obezitě. Obě ochucovadla jsou legitimací k hypertenzi čili vysokému krevnímu tlaku, a ten cestou k závažným poškozením organismu. Proto je úkolem dětských lékařů na tato rizika upozorňovat a vést děti ke zdravému životnímu stylu, tedy k omezení soli, kontrole tělesné hmotnosti a ke zdravé stravě,“ popisuje pediatr prof. MUDr. Jan Janda z FN Motol a 2. LF UK.
Šest z deseti lidí je obézních
„Výskyt obezity u dospělých i dětí v posledních dekádách stoupá a dosahuje až 60 % populace. Nadměrný příjem soli u obézních jedinců způsobuje, že mají vyšší riziko vzniku hypertenze než neobézní lidé,“ potvrzuje také prof. MUDr. Tomáš Seeman z pediatrické kliniky FN Motol a 2. LF UK.
Ačkoli se závažné komplikace vyvolané vysokou konzumací soli projevují zpravidla až v dospělosti, na problémy zadělávají mnozí rodiče dětem už před narozením. Například nadváha nebo už zřetelná obezita u matek před těhotenstvím a v jeho průběhu zvyšují riziko nadváhy a obezity dětí. To platí i při hypertenzi matek v době těhotenství. Také jejich děti pak mají tendenci ke zvýšení krevního tlaku, který je pak provází až do dospělosti.
Co se děje v těle, když máte nadbytek soli?
Jako první se dostaví pocit žízně. Větší množství soli totiž zvýší koncentraci sodíku v krvi a mozek si toto zahuštění krve vysvětlí jako ztrátu tekutin a vyšle signál, že je potřeba je doplnit.
Sůl také způsobuje zadržování vody v těle. Sodík totiž hraje v hospodaření organismu s tekutinami velkou roli. A pokud ho máte nadbytek, začne tělo vodu zadržovat. Výsledkem jsou otoky končetin, pocit nafouknutí a ve výsledku i kila navíc. Pokud vás zadržování vody v těle trápí dlouhodobě, zkuste mimo jiné zařadit do jídelníčku více potravin bohatých na draslík. Například meruňky, brambory, banány či luštěniny.
S větším množstvím tekutin souvisí i větší množství krve. To klade vyšší nároky na srdce a celou cévní soustavu. Následkem může být srdeční selhání, infarkt či mrtvice.
Nadměrné solení se odrazí také na funkci ledvin. Nadbytek soli totiž může zvýšit množství bílkovin v moči. A častým následkem nadměrného solení jsou také ledvinové kameny.
A zvýšené vylučování sodíku způsobuje i ztrátu vápníku z kostí, a může proto vést k jejich řídnutí a k osteoporóze.
Jako prevenci nadměrného příjmu soli odborníci zmiňují několik věcí. Především jde o individuální práci s pacientem, vzdělávání veřejnosti a zároveň tlak na reformulaci potravin nabízených na trhu.
Mají vaše děti potíže s nadváhou nebo obezitou?
„Jedním z takových možných nástrojů je i aktuálně debatované zavedení Nutri-Score označení, které má za cíl nejen přinést spotřebiteli možnost efektivně srovnat celkovou nutriční kvalitu produktů, ale zároveň jasně vede a motivuje výrobce k úpravě složení potravin v souladu s nutričními doporučeními,“ připomíná jeden z možných nástrojů na postupné zlepšení situace MUDr. Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ.
Nutri-Score
Jde o systém označování potravin na přední straně obalu formou loga s pětibarevnou škálou. Spotřebitel tak jednoduše pozná potraviny s lepší výživovou kvalitou. Jde o transparentní, propracovaný a vědecky podložený systém, který srozumitelně označuje výživové hodnoty potravinářských výrobků a slouží k jednoduché a rychlé orientaci spotřebitele při výběru potravin.
ČLÁNKY DO MAILU