Mně přijde zajímavý ten rozpor v článku, kdy pan Šedivý mluví o dlouhodobém působení, ale pak z toho vyjde jednorázová akce zaměřená na sedmáky. Takže "dlouhodobě" to vnímá ze svého hlediska, ale to dítě se s tím ve skutečnosti setká jednou.
Dlouhodobě působí na děti samozřejmě vzor rodičů a školy. Vliv rodičů je určitě zásadní. Asi se nikdo nediví, když jablko nepadne daleko od stromu. Ukazovat prstem na seriály v tv je maximální alibismus. Dobu strávenou u tv a volbu pořadů ovlivní opět nejvíce rodiče.
Se školou je to poněkud těžké. To základní, co se učí dítě v současném systému školství, je pobývat ve velkém, stejně starém kolektivu. Má poslouchat jedinou autoritu a nevybočovat z řady. Napadá vás lepší příprava k tomu, jak vypěstovat u dítěte potřebu patřit do nějaké party a servilně přijmout od jejího vůdce nabídnutou flašku (joint, tabletku ...)?