Mnozí lidé trpí koncem zimy nedostatkem některých vitamínů a minerálních látek. Jedná se především o vitamín C, D a o látky s antioxidačním účinkem jako např. vitamín E, beta karoten, selen, koenzym Q10 a bioflavonoidy. Důvody jsou následující. Nižší příjem ovoce a zejména zeleniny, kdy příčinou je především horší kvalita a vysoká cena. V zimě si tak v touze po vitamínech často kupujeme vodnatá rajčata, která mají s voňavými červenými plody společný jen název.
Vyšší je potřeba vitamínů v zimním období. Tedy správě bychom v zimě měli konzumovat více zdravého jídla než jinde, jenže to má háček. K obecně nižšímu obsahu vitamínů a minerálních látek dochází v potravinách následkem dlouhého skladování. V případě vitamínu D je hlavním viníkem nedostatečný pobyt venku a hlavně méně slunečního záření, neboť tento vitamín se tvoří v kůži právě jeho účinkem. Jeho deficit vede ke vzniku křivice u dětí a osteomalácie u dospělých osob.
Postní tradice
K jaru neodmyslitelně patří půsty, které jsou součástí prakticky všech světových náboženství. Jarní půst v našich podmínkách souvisel s přípravou na Velikonoce jako na připomínku ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podobně jako Ježíš strávil 40 dní na poušti a postil se, tak i věřící se snažili ovládnout vůlí své chutě a potřeby. Podstatou půstu bylo oproštění se od tělesných věcí a zaměření se na duchovní stránku života.
Půstem se rozumí odepření si všeho nadbytečného, což může mít mnoho podob od odepření si některých potravin až po úplné hladovění. V průběhu jarního půstu naši předci nejedli maso a nemastili. V jídelníčku kraloval naklíčený a opražený hrách (pučálka), naklíčené a opražené obilí (pražmo), různé obilninové a luštěninové kaše, sladká jídla, polévky z kyselého zelí. Běžné byly pokrmy z ryb. V současnosti přísné posty dodržují zejména pravoslavní křesťané, kteří skutečně 40 dní nejí vůbec žádné maso, jen rybí. Současně měl půst ryze praktický důvod. Na přelomu jara a zimy docházely našim předkům zásoby, a tak bylo nezbytné se omezit v jídle.
Představa půstu v dnešním pojetí zahrnuje hladovění, popíjení zeleninových a ovocných šťáv, popř. bývá doplněna o další prvky, jako jsou projímadla nebo klystýry. Taková „očista“ zdraví jednoznačně neprospívá, spíše naopak,
varuje dietoložka Mgr. Karolína Hlavatá z Endokrinologického ústavu v Praze. Rizikem hladovění je podle ní snížená odolnost vůči infekcím, úbytek svalů, opětovné nabrání ztracených kilogramů (tzv. jo-jo efekt), nervozita a úzkost. Hladovka pak v konečném důsledku přináší mnohem více negativních vlivů na organizmus. Sama se přiklání k návratu k postním tradicím našich předků, ta je podle ní rozumná a správná. Naši předci nehladověli, jen omezili některé potraviny a naopak dávali přednost jiným.
Velmi moderní je dnes tzv. detoxikace, která vychází z představy, že se do lidského těla ukládají během života nejrůznější škodlivé látky. Ty má být možné odstranit vyvoláním pocení, zvracení, průjmu, pouštění krve, odstraňování hnisu, vysávání jedů baňkami, pijavkami, výplachy střeva, nebo dnes módní colonhydroterapie. K detoxikaci se dnes nabízejí desítky nejrůznějších postupů. Mnohé z nich jsou založeny na změně výživy nebo celého způsobu života, na speciální dietě, hladovce nebo na podávání různých potravinových doplňků. Existují i detoxikační přístroje.
Obecně platná idea, že choroby jsou vyvolány špatnými šťávami nebo jedy, je dnes překonána, detoxikační postupy nejsou racionální. Už sám termín „detoxikace“ je chybný. Toxiny jsou organické látky biologického původu, nikoli spektrum všech škodlivých faktorů, které působí na člověka. A představa o hromadění toxinů v těle jako o obecné příčině nemocí patří do středověké mytologie,
vysvětluje Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc. z Českého klubu skeptiků Sysifos. Všechny detoxikační přípravky navíc patří do skupiny potravinových doplňků. To znamená, že obsahují látky v doporučených dávkách neškodné, ale jejich účinnost nebyla zkoumána a nelze ji ani předpokládat. Teoretická východiska detoxikace jsou podle profesora Heřta chybná, většina navrhovaných postupů zjevně odporuje poznatkům moderní medicíny.
Změna k lepšímu
To samozřejmě neznamená, že by jaro nemělo být příležitostí k pozitivní změně. Stačí se inspirovat staročeskými tradicemi a omezit konzumaci tučných mas, uzenin, smetanových mléčných výrobků, vyhýbat se fast foodu, nepřehánět to s alkoholem. Naproti tomu je žádoucí zvýšit příjem zeleniny, zdraví prospěšných planých rostlin a zelených natí, ovoce a ovocných šťáv. Polotučné zakysané mléčné výrobky pomohou zažívání jednoznačně víc než klystýr,
vysvětluje nutriční terapeutka. Jednoznačně odmítá klystýr i jeho moderní podobu, tzv. hydrocolon terapii, jako detoxikační metodu.
Naopak není nutné se zříkat ani libového masa a ryb. Dále je potřeba nezapomínat na pravidelný jídelní režim, vhodný pitný režim (se zařazením bylinných čajů) a správnou tepelnou úpravu pokrmů. Smažení je vhodné nahradit vařením, dušením, doporučuje se využívat i vaření v páře, které je šetrné k vitamínům a minerálním látkám. Takový způsob stravování vám přinese nejen zlepšení zdraví, ale i dobrou náladu a energii.
Foto: agentura SXC
ČLÁNKY DO MAILU