„Těsně před tím, než měla Amálka nastoupit do školy, jsem si všimla, že něco není v pořádku. Najednou už nebyla tak veselá, naopak byla stále unavená a plačtivá. V noci se často budila, protože potřebovala na záchod. Několikrát se dokonce stalo, že se počůrala, což u ní nebylo obvyklé – od dvou let byla bez plen a ‚nehodám‘ jsme se roky úspěšně vyhýbali,“ popisuje maminka Tereza (42) z Pardubic.
Co se dozvíte v článku
Symptomy? Únava, žízeň a nezájem o aktivity
První, co ji napadlo, bylo, že její dcerce někdo ubližuje ve školce. To ale učitelky vyloučily, jen potvrdily, že se holčička změnila, byla spavá a unavená, nechtěla se zapojovat do aktivit s ostatními dětmi. K tomu všemu začala mít často velkou žízeň.
I proto se Tereza rozhodla nic nepodcenit a vydala se s dcerou k pediatričce na testy. „Výsledky pro nás nedopadly vůbec dobře a mé nejhorší noční můry se naplnily. Paní doktorka nám sdělila, že má Amálka cukrovku 1. typu a bude se s ní bohužel léčit celý život. Byla jsem v šoku,“ vypráví a vzpomíná na to, jak se v začátcích cítila psychicky na dně a jaké všechny otázky ji napadaly:
„Proč zrovna naše holčička? Co to pro ni bude znamenat? Bude si muset do konce života píchat inzulín nebo brát ještě nějaké další léky? Jak to zvládne skloubit se školou? Jak se k ní budou chovat ostatní děti? Budu muset odejít z práce?“
Rodiče nemoc nezpůsobí
„Cukrovka u dětí představuje zátěž na psychiku rodičů i dětí. Jde o celoživotní chronické onemocnění, které do života rodiny přináší celou řadu komplikací. I když je cukrovka celosvětově velmi rozšířené onemocnění, stále o ní koluje mnoho mýtů a nejasností. Rodiče si často vyčítají, že za nemoc svého dítěte mohou. Občas se domnívají, že mu nemoc nevědomky způsobili. Někteří si myslí, že diabetes 1. typu může způsobit nadměrná konzumace sladkostí, což také není pravda. Cukrovka 1. typu je autoimunitní choroba, při které tělo přestane produkovat životně důležitý inzulín. Stále nevíme, proč vzniká a jak onemocnění zabránit. Předpokládá se, že je dána geneticky,“ vysvětluje docentka Denisa Janíčková Žďárská z pražské Ústřední vojenské nemocnice.
„Cukrovka je velmi vážné onemocnění, ale je důležité si uvědomit, že za něj nikdo nemůže. Stěžejní je postavit se k nemoci čelem – zodpovědně, informovaně a ve spolupráci s lékaři,“ dodává.
Nejčastější příznaky diabetu 1. typu
- Časté močení, které u malých dětí může někdy znamenat i návrat k plenkám.
- Nadměrné močení vyvolává neustálou žízeň, kterou někdy doprovází také nadměrný hlad.
- Dítě bývá neobvykle spavé, unavené, bez energie a bez nálady.
- Hubnutí, protože tělo s močí ztrácí obrovskou část toho, co přijalo v potravě. Energii tak bere ze zásob a děti výrazně hubnou.
- Bolest břicha, v pozdějších fázích se může přidat i nevolnost.
- V pokročilejší fázi neléčeného onemocnění se někdy objeví také problémy se zrakem, například dvojité nebo rozostřené vidění.
- Kvasinkové infekce genitálií.
Co děti čeká? Větší samostatnost i změna jídelníčku
Amálce tak v okamžiku diagnózy podle její maminky do jisté míry skončilo dětství. Musela být totiž samostatnější, musela se naučit pracovat s glukometrem a bude si muset také časem sama kvůli cukrovce píchat inzulín. Zatím jí ho aplikuje právě maminka.
„Snad nejhorší bylo jídlo. Byla jsem zvyklá jí občas dávat sladkosti – milovala hlavně gumové medvídky a šmoulí zmrzlinu. S tím byl ze dne na den konec. Amálka nechápala, proč jiné děti sladkosti dostávají a ona nesmí. Snažila jsem se jí to adekvátně jejímu věku vysvětlit, ale jednoduché to nebylo. Dařilo se nám mít její jídelníček pod kontrolou, ale přes veškerou snahu jsme občas nezabránili velkým výkyvům glykemických hodnot. Lékařka mě ale uklidnila, že je to na začátku normální. Že si vše časem sedne a zvykneme si. Pro větší pohodlí jsme dceři pořídili diabetický senzor, který snímá hodnoty glykémie za ni. Malou jsme tak aspoň ušetřili bolavých vpichů do prstu,“ říká ještě Tereza.
Cukrovka 1. typu
Diabetes mellitus 1. typu postihuje děti, mladistvé a mladé dospělé. Za obtížemi v tomto případě stojí autoimunitní zánět, který ve slinivce břišní útočí na buňky produkující inzulín. Jeho výrazný nedostatek pak způsobí, že se cukr získaný z potravy nepřesune do buněk a hromadí se v krvi. Jakmile dojde k překročení určité hranice, glukóza se začne vylučovat do moči, a při tomto procesu s sebou strhává vodu.
Bez měření hladiny cukru v krvi to nejde
„Léčba diabetu spočívá v podávání inzulínu. Důležitý je i pravidelný selfmonitoring a úprava stravy. Ta musí být pestrá, vyvážená, a především pravidelná. Dítě nesmí být o hladu, jinak by to mohlo vést k rozvoji hypoglykémie, tedy příliš nízkému cukru v krvi. Jídlo může být zpočátku problémem, nicméně i ze zdravých ingrediencí se dají uvařit jídla, která dětem budou chutnat. Doporučuji i pravidelný pohyb, takže tělocviku se ve škole rozhodně vyhýbat nemusí. Samozřejmostí je i dostatek pitného režimu,“ přibližuje docentka Žďárská a dodává:
„Vhodné je vést dítě k samostatnosti už od začátku diagnózy. Musí umět pracovat s inzulínem i diabetickými pomůckami. Děti by jinak nad sebou musely mít permanentní dozor, což také není dobře. Moderní doba naštěstí nabízí inzulínové pumpy, pera i senzory, které usnadňují management nemoci.“
Už nějakou dobu je pro diabetiky k dispozici systém FreeStyle Libre, který hladinu cukru v krvi měří průběžně a bez nutnosti píchat si do prstu. Jde v podstatě o malý senzor o velikosti padesátikoruny, který mají diabetici nalepený na zadní straně paže a který měří hladinu glukózy každou minutu po dobu až 14 dnů. Používat ho přitom mohou i děti od 4 let.
ČLÁNKY DO MAILU