Podle údajů Světové zdravotnické organizace má více než sedmadvacet procent dětí v České republice nadváhu a téměř deset procent dětí je obézních. Po srovnání s údaji z roku 1994 docházíme k nepříjemnému zjištění, že za posledních pětadvacet let se počet dětí bojujících s obezitou prakticky ztrojnásobil. Proč někteří rodiče obezitu svých dětí bagatelizují? Ptali jsme se Dagmar Slavíčkové, lékařky Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce.
Otylé dítě by měl včas řešit pediatr
Preventivní kontroly větších dětí, na které mají chodit jednou za dva roky, nejsou důležité jen pro včasné odhalení možných problémů se sluchem, zrakem, dýcháním či srdeční činností. Nezbytné jsou i pro kontrolu správného růstu a případného včasného zachycení podvýživy nebo nadváhy. Má-li dítě nadváhu nebo už obezitu, neměl by to lékař nechat bez povšimnutí. „Všechno to začíná u lékaře pro děti a dorost. Právě praktik by měl zhodnotit, jestli situaci zvládne dítě v rodině samo, zda potřebuje psychologa, nebo je třeba situaci řešit s nutričním terapeutem,“ vysvětluje Dagmar Slavíčková, jak se dá zabránit pozdějším vážnějším problémům.
Pokud jde o začínající nadváhu, má dítě šanci nad dalším enormním nárůstem váhy vyzrát, protože když se něco rozvíjí, je zde vyšší šance vrátit vše do správných kolejí, nebo nárůst váhy alespoň zastavit. „Pokud má pediatr podezření na endokrinologické onemocnění (hormonální poruchy, často jde o štítnou žlázu), zpočátku a i již v období nadváhy, měl by takové dítě poslat k nám do nemocnice,“ uvádí lékařka. Pokud jde o prostou nadváhu, může dětský lékař doporučit nutričního terapeuta, který pomůže dítěti upravit jídelníček.
Galerie: České děti tloustnou
„Vzhledem k počtu dětí s nadváhou a obezitou nejsme schopni všechny děti převzít do péče“ vysvětluje Dagmar Slavíčková s tím, že na Pediatrické oddělení Nemocnice Na Bulovce se dostanou hlavně děti s těžší formou obezity.
Někdy se dětský lékař snaží víc než rodiče
Pokud byste se ale domnívali, že s obézními dětmi na Bulovku přicházejí rodiče, kteří po domluvě s lékařem vyhledají odbornou pomoc rádi, budete se leckdy mýlit.
„Často je to aktivita pediatra, který při pravidelné prohlídce vidí, že mu dítě velmi rychle přibývá, a právě proto rodičům doporučí návštěvu u nás. Ale musím říct, že k nám dětští lékaři některé rodiče posílají opakovaně. Nemají totiž zájem,“ říká Dagmar Slavíčková s tím, že někteří rodiče přijdou až téměř po donucení, na opakované doporučení praktika. „Někdy se dětský lékař snaží více než rodiče.“
Bez spolupráce rodiny je to těžké
Což pro nás může být překvapivé zjištění. Jenže ono se velice často stává, že obézní dítě má obézní rodiče, kteří z vlastní pohodlnosti váhu a vzhled svého dítěte bagatelizují. „Někdy se rodina sotva vejde do dveří, to už je skoro jisté, že z toho nic nebude, pokud tedy dítě samo nechce,“ popisuje realitu z praxe Dagmar Slavíčková. Často se pak stává, že si u takové rodiny lékař hlídá jen další vývoj dítěte, aby u něj včas odchytil cukrovku či hypertenzi, tedy nemoci úzce spjaté s obezitou.
TIP: Jeden obézní rodič? Dítě bude brzy na 50 % tlusté
„Snažíme se i o spolupráci s psychologem, aby pracoval s celou rodinou, ale pokud se tam ani nedostaví, nebo přijdou jen jednou a řeknou, že to k ničemu není, tak je to těžké. Jestliže nechce spolupracovat dítě ani rodič, pak se s tím bohužel z hlediska tělesného nedá hnout,“ říká odevzdaně Dagmar Slavíčková.
Když změnu, tak přes jídlo a pohyb
Ale jsou i případy, kdy dítě z obézní rodiny zatne zuby a pustí se do boje s kilogramy. Samo a dobrovolně, někdy navzdory genetickému znevýhodnění. Zejména v období puberty, kdy se děvčata chtějí líbit, může odborná rada terapeutky či lékaře velmi dobře zafungovat. „Tam je dobré děvčata nasměrovat, aby to nevzaly za špatný konec, aby nezačaly hladovět a nesklouzly do anorexie nebo další zdravotních problémů,“ říká lékařka.
To chlapci z obézních rodin, když už se svou váhou chtějí hnout, na to jdou, na rozdíl od dívek, přes sport. Je zase na lékaři, aby je nasměroval k vhodnému sportu, intenzitě a četnosti pohybu. Vyrazit do posilovny se sto padesáti kily není nic optimálního pro klouby, vhodnější je tak plavání, kolo, eventuálně chůze.
Chlapci z obézních rodin jdou na hubnutí přes sport
I sportující rodina může mít doma tlouštíka
Přestože se to zdá nepravděpodobné a těžko uvěřitelné, někdy se dítě s kily navíc vyskytne i v rodině, která dbá na zdravou výživu a sportuje. „Je otázka, zda dítě sportuje s nimi, zda si neujídá někde bokem, nebo zda má opravu nevýhodný genetický podklad,“ přemítá Dagmar Slavíčková. Takové děti podle ní ale nebývají těžce obézní.
„Když sportují, ale mají přitom nadváhu, tak je uklidňujeme, že pro ně rizika komplikací nejsou tak vysoká. Motivujeme je, ať se sportem nepřestávají. Někdy prostě mohou mít děti nadváhu, i když se snaží,“ hovoří lékařka o možné nespravedlnosti i u aktivních dětí.
Nekašlat na rady pediatra je základ
Má-li dítko obézní rodiče, je prakticky předurčeno k tomu, nebýt jako lunt. Už jen proto, že stravování v takových rodinách často nepatří mezi nejzdravější. Stačí však dát na radu lékaře a navštívit nutričního terapeuta nebo rovnou specializované pracoviště, které se nadváhou či obezitou u dětí zabývá. Třeba Pediatrické oddělení Nemocnice Na Bulovce, kde je nečeká nic dramatického.
Na začátku je důležité, aby rodiče během víkendu sepsali, co všechno dítě sní, i s uvedením váhy daných jídel. Neměli by se ale snažit jídelníček nějak idealizovat, aby „byl pan doktor spokojený“, ani domněle vylepšovat. „Jídelníček by měl zůstat nezměněný! Někdy totiž i rodiče tápou, jaká je přiměřená a nepřiměřená porce, jaké má být složení a rozložení stravy,“ říká Dagmar Slavíčková. Tento jídelníček následně vyhodnotí tamní nutriční terapeutka a spolu s rodinou ho upravuje.
10 tipů, jak z nezdravé svačiny udělat zdravou
S kily navíc mohou pomoci i lázně
„Je důležité, aby jídelníček hodnotil někdo se zdravotním vzděláním, zkušenostmi, někdo, kdo tomu opravdu rozumí. Ono totiž existuje spoustu výživových poradců, kteří nemusí mít žádné vzdělání ohledně výživy a někdy lidem doporučují úplně příšerné věci, které jsou navíc mnohdy velmi drahé,“ varuje lékařka. (Přečtěte si, jak funguje byznys s hubnutím.)
Rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem
- Nutriční terapeut vykonává zdravotnickou profesi. Musí absolvovat vyšší odborné vzdělávání na vyšších odborných zdravotnických školách v oboru Diplomovaný nutriční terapeut (3 roky – absolutorium z léčebné výživy, klinické dietologie a cizího jazyka) nebo bakalářský program Nutriční terapeut realizovaný na lékařských, a i jiných fakultách (3 roky).
- Výživové poradenství je živností volnou, tedy bez nutnosti ji vázat na jakékoliv odborné vzdělání. Postačí čistý trestní rejstřík a poplatek pro zřízení živnostenského listu. Teoreticky nemusí být ani absolvován žádný výživový kurz.
A krom toho, že konkrétně na Bulovce nutriční terapeutka splňuje vše výše uvedené, je zaměstnankyní nemocnice, a tím pádem je její péče placená ze zdravotního pojištění. „Což je také výhoda, protože ne každý má prostředky na to, aby si platil drahé poradenství,“ uvádí Dagmar Slavíčková.
Je-li třeba, pomohou s léčbou obezity i specializované lázně. Měsíc se zde dítě učí správné životosprávě, připravuje si zdravá jídla a cvičí s fyzioterapeutkou. Zda si návyky osvojí natolik, že se podle nich bude řídit i doma, je na něm. A na podpoře rodiny.
ČLÁNKY DO MAILU