Děti chtějí sladké. Za rozumné řešení považuji do vody dát pár kapek sirupu - pochopitelně kvalitního a bez chemie (Yo je sice drahý, ale pořád to vyjde daleko levněji než ta "pitíčka"; nejlepší je ale doma vyrobený). Proč tohle kdysi běžné řešení není zmíněno? A jeden dotaz k autorce - ta její charakteristika, že "nemá popelnici v žaludku", znamená, že kdo jí hovězí, má v žaludku popelnici? Že by další doklad toho, že vegetariáni bývají často netolerantní a nepříjemní lidé?