Diabetici přibrali v covidovém období až osm kilo. Je to pro ně velmi nebezpečné

Během pandemie koronaviru navštěvuje specialisty na cukrovku mnohem méně pacientů než v necovidovém období, do ordinací jim brání přijít strach z nákazy. Diabetologové však upozorňují, že jejich ordinace jsou bezpečné, a varují před riziky, které diabetikům bez léčby hrozí.

Až 30 % diabetiků přestalo chodit k lékaři

Diabetik, který pravidelně chodí na lékařské prohlídky za svým diabetologem, má lepší kontrolu nad svou nemocí. Specialista umí díky osobní kontrole u pacienta zavčas odhalit zhoršení nemoci a zakročit – například nasazením nejmodernější léčby. Ta mimo jiných benefitů pomáhá lidem zhubnout a regulací cukru chrání životně důležité orgány.

Jenže lidé se bojí a do ordinací nepřijdou: „Jednoznačně pozorujeme, že na kontroly chodí mnohem méně pacientů, odhadem o dvacet až třicet procent. Většinou se jedná o starší pacienty s cukrovkou 2. typu, kteří se obecně bojí chodit kamkoli, tím spíš do nemocnic,“ říká prof. Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM.

Podle něj se přitom lidé nemají čeho obávat, protože nemocnice dodržují přísná hygienická opatření. Osobní kontroly považuje za velice důležité. „Telefonické konzultace a eRecepty nám pomohly zvládnout první vlnu pandemie, ale bez fyzického setkání například neodhalím oděrky na nohách, které mohou vést k ‚diabetické noze‘, nebo nemohu pacientovi natočit EKG a zachytit počínající infarkt. Obávám se, že jakmile dojde k uvolnění restrikcí, přijde vlna pacientů s těmito komplikacemi,“ vypočítává prof. Haluzík. Pacienti podle něj podléhají neustálé „masáži“ o nebezpečí covidu a úplně zanedbávají svůj vlastní chronický stav.

„Přestože mají problémy, potlačují je v sobě a raději si řeknou, že ještě tři měsíce vydrží, a nejdou ani na procházku do parku. Myšlenkově úplně vypouští možné důsledky cukrovky i dalších chronických nemocí, vše proto, aby se nenakazili covidem,“ popisuje lékař.

Protipandemické restrikce se přitom na diabeticích podepisují čím dál více.

Tloustnutí nese riziko zhoršení cukrovky i dalších nemocí

Odkládání návštěv je podle lékařů pro diabetiky větším rizikem než koronavirus. Řada z pacientů „bez dozoru“ přibrala při pandemii až osm, někdy i více kilogramů, především kvůli nedostatku pohybu v lockdownu.

„Z našich dat vyplývá, že přibírají hodně na hmotnosti a jejich hodnoty krevního cukru se horší. Pacienti omezili pohyb a zhoršila se jejich životospráva, hůř jsou na tom také psychicky, protože se bojí a jsou ve stresu,“ říká prof. Haluzík.

Podle lékaře pacienti při pandemii přibírali na hmotnosti mnohem rychleji. „Většina pacientů už navíc nějakou nadváhu měla, někteří přibrali i osm a více kilo, což už je opravdu velký nárůst,“ komentuje situaci.

Tloustnutí je přitom pro diabetiky 2. typu kromě zhoršení cukrovky spojeno například s rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt nebo cévní mozková příhoda. Špatně léčená cukrovka také způsobuje potíže s ledvinami nebo zrakem.

Možnosti moderní léčby diabetu

Nasazení moderních léků, které pomáhají člověku držet cukrovku pod kontrolou, není možné bez předchozí osobní návštěvy lékaře. Takzvané glifloziny, které diabetikům snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování přebytečného cukru v moči, nemůže lékař předepsat pacientovi napoprvé „online“.

„Kromě toho při nasazení těchto léků pacienti obvykle hubnou, a to je více motivuje, aby se sami přičinili a hmotnost udrželi. Snažíme se jim vysvětlovat, že dostali léky, které jsou výborné a dělají mnohem více, než jen léčí cukrovku, a že si toho mají vážit,“ říká prof. Haluzík.

U diabetiků brání glifloziny i vzniku srdečního selhání, 30–40 % lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku. Ta je navíc jedna z nejčastějších příčin chronického onemocnění ledvin, které může vést až k jejich selhání a dialýze.