U diastázy je hlavní příčinou nedostatečná funkce břišních svalů – jedná se o rozestup přímých břišních svalů. Přímý břišní sval je uzavřený ve vazivové pochvě, kterou tvoří šikmé a příčné svaly. Jedná se o podélný sval, který ohýbá přední část těla a zároveň nás pomáhá držet vzpřímené. Z nejrůznějších příčin se pak pravá a levá strana oddělí a vznikne mezera. Břišní stěna v místě rozestupu svalů zůstává krytá pouze pobřišnicí, ztenčenou vazivovou fascií (aponeurózou), podkožním tukem a kůží.
Diastáza narušuje funkci hlubokého stabilizačního systému, který vede k poruchám funkce dalších svalů, a ve svém konečném důsledku k bolestem páteře, kloubů i dalším poruchám (například inkontinenci).
Může se přitom objevit u kohokoliv, tedy žen i mužů, a to v jakémkoliv věku. Příčin vzniku diastázy je nepřeberné množství. Uvádí se vrozené či získané oslabení svalové a vazivové tkáně, zvedání těžkých břemen, vysoký věk, obezita, těhotenství, porod, poporodní období apod.
Jak se diastáza řeší?
První volbou by vždy měla být konzervativní terapie. Jinými slovy cvičení. Ovšem nejde o klasické cviky známé ze školy nebo skupinových lekcí ve fitness centrech. Sklapovačky, sed-lehy a podobné cviky diastázu jen zafixují a nijak její řešení neusnadní.
Rehabilitaci by měl vést fyzioterapeut a půjde o kombinaci v podstatě jednoduchých a často téměř neviditelných cviků. Všechny vhodné cvičební techniky zahrnují správné dýchání. V tom pomáhá bránice, což je taky sval, který se musí vyposilovat. Technicky správné cvičení umí zahrnout celý hluboký stabilizační systém. I z tohoto důvodu se vyplatí osobní návštěva fyzioterapeuta.
Co vy a fyzioterapie?
Správné dýchání popisuje například fyzioterapeutka Iva Bílková z FyzioKliniky:
„Položte se na záda, pokrčte nohy a opřete se chodidly. Přiložte svou ruku pod pupík a nadechujte se do břicha. Cítíte, jak vám volně roste. Při maximálním nádechu jsou spodní žebra roztažená do stran a předozadně. Poté začněte vydechovat. Hrudník sklouzává dolů, žebra sjíždí směrem k břichu a na konci maximálního výdechu ucítíte aktivitu hlubokých břišních svalů. Tuto kontrakci můžete ověřit svými prsty umístěnými v hloubce nad pánevními výčnělky, kde ucítíte zatnutí svalu.“
Rehabilitaci si ve většině případů platí pacient sám, v určitých případech je ale možné ji mít hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. „Rehabilitace je z veřejného zdravotního pojištění hrazena v případě, že je pacientovi předepsána a indikována ošetřujícím lékařem,“ uvádí Viktorie Plívová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Operace je až poslední možnost
Pokud není konzervativní léčba účinná nebo v případě těžkých funkčních poškození je možné diastázu řešit i operačně. Tady je ale zapotřebí podotknout, že jde skutečně o krajní řešení.
„Operativním řešením diastázy je sešití přímých břišních svalů, odstranění převisu kůže a podkoží z oblasti břicha – tzv. abdominoplastika. Pacienta k operačnímu výkonu indikuje vždy příslušný ošetřující lékař. O tom, zda je případný operační zákrok možno provést ze zdravotních důvodů, rozhoduje primárně chirurg. Po operaci by měla následovat vhodná rehabilitace, která optimalizuje výsledek,“ popisuje Plívová a dodává:
„Podmínkou úhrady tohoto operačního výkonu zdravotní pojišťovnou je jasná indikace ze zdravotních důvodů. Těmi jsou např. velký rozestup přímých břišních svalů, který způsobuje zdravotní problémy (např. chronické vertebrogenní potíže, trávicí potíže, břišní kýla apod.). Operaci z kosmetických (čistě estetických) důvodů zdravotní pojišťovna nehradí.“
ČLÁNKY DO MAILU