Cholesterol je na jednu stranu pro náš organismus nezbytný, na straně druhé rizikový. Jeho nadměrné množství v krvi způsobuje kornatění tepen (aterosklerózu), které vede k zužování cév a následným zdravotním komplikacím. K těm nejčastějším patří srdeční infarkt a cévní mozková příhoda.
Na vznik závažných onemocnění má vliv více faktorů. Patří k nim genetické predispozice, věk, pohlaví, ale také životní styl. Zatímco první tři jsou dané a nic s nimi nezmůžeme, vhodnější životní styl si můžeme nastavit sami. V případě cholesterolu se většinou jedná právě o tuto kategorii, upozornili odborníci na tiskové konferenci věnované možnostem snižování hladiny cholesterolu v krvi.
Lepší jsou nižší hodnoty cholesterolu
Pokud máme tedy alespoň určitou moc ovlivnit svůj zdravotní stav, měli bychom toho využít. V první řadě je důležité si hladinu cholesterolu kontrolovat. To je snadno splnitelné při pravidelných preventivních prohlídkách u praktického lékaře, na kterou má každý nárok ze zákona jednou za dva roky. V rámci nich jsou do čtyřiceti let věku hladiny cholesterolu kontrolovány jednou za deset let a poté jednou za pět let. Většina Čechů však preventivní prohlídky zanedbává, chodí na ně pouze 44 % lidí.
Galerie: Vhodné je celozrnné pečivo, ne jen to obarvené se semínky
Neexistuje univerzální správná hodnota hladiny cholesterolu, vyhodnocení by mělo být individuální: „Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Rizikovější skupiny (například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici) by se měly pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže,“ uvádí prof. Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu. Podrobněji se tématu věnujeme ve velkém rozhovoru, kdy specialista říká: Odpůrci cholesterolové teorie zaměňují příčinu a důsledek.
Máte zvýšený cholesterol?
Obecně podle odborníka platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší: „Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu (produkce steroidních hormonů či žlučových kyselin),“ vysvětluje. „Vhodnost nízké hladiny cholesterolu je logická i z pohledu evoluční biologie. Původní lovec mamutů žil s velmi omezeným přístupem k živočišné stravě a tím i s nízkou hladinou cholesterolu. Posledních padesát let si naopak užíváme blahobytu se zvýšeným množstvím (nejen) živočišné stravy, ale naše po předcích zděděné a v minulosti jednoznačně výhodné nastavení metabolismu se nezmění během několika dekád,“ dodává lékař.
Dieta cholesterolu na míru
Kromě lékařské péče přispívá ke správné hladině cholesterolu v krvi zdravá životospráva a dostatek pohybu. „Důležitou roli v jídelníčku hrají zejména tuky, které by měly tvořit maximálně 35 % z celkového energetického příjmu, tedy zhruba 70 g denně. Podstatné je jejich složení. Přínosnější jsou tuky s převahou nenasycených mastných kyselin, ty jsou obsaženy v rostlinných tucích a olejích (s výjimkou těch tropických), rybách a ořeších. Omezit bychom měli naopak tuky plné nasycených mastných kyselin. Najdeme je v másle, sádle, uzeninách, tučném mase, tučných mléčných výrobcích a v jemném a trvanlivém pečivu, zejména druhů s polevou či náplní,“ vysvětluje Věra Boháčová, nutriční terapeutka a místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče.
Je proto dobré zaměřit se nejen na množství přijímaných potravin v průběhu dne, ale především na jejich složení a kvalitu.
Dejte si více:
- ovoce,
- ořechů a semínek,
- vody a čajů,
- rostlinných olejů (řepkového a olivového),
- libového masa, ryb a luštěnin,
- celozrnného pečiva,
- neslazených zakysaných mléčných výrobků,
- brambor jako přílohy.
Dejte si méně:
- chipsů,
- bonbonů a čokolády,
- slazených nápojů,
- sušenek a dortů,
- smetanových a tučných jogurtů, tučného mléka a sýra, smetany,
- másla,
- uzenin, burgerů a tučného masa,
- bílého pečiva,
- smažených jídel,
- knedlíků.
V neposlední řadě je třeba vědět, jak jednotlivé potraviny zpracovat. „V rámci doporučení je důležité pracovat i s finančními či časovými limity každého člověka, ale také s jejich chuťovými preferencemi a ‚kulinární gramotností‘. Mnohdy je třeba konkrétními radami, jak upravit jídelníček, bořit stále ještě častý mýtus, že dietní strava nemůže být chutná a kulinární zážitky se při ní vylučují,“ dodává Věra Boháčová.
Odborná spolupráce:
Věra Boháčová, DiS.
Nutriční terapeutka, místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče. Specializuje se zejména na problematiku prevence civilizačních onemocnění. Je členkou Fóra zdravé výživy a týmu odborníků Poradenského centra výživa dětí.
Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Internista, odborník na preventivní kardiologii, pracuje na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze, je předsedou České společnosti pro aterosklerózu.
ČLÁNKY DO MAILU