Dnešní doba je plná odlišných stravovacích systémů, ale málokoho napadne, že byly známé už před stovkami až tisíci let. Mluvilo se o nich také na přelomu 19. a 20. století, kdy právě nejrůznější diety a úpravy jídelníčku s úspěchem pomáhaly léčit mnohé zdravotní potíže. Jaké diety tehdy byly v módě?
Nejde jen o hubnutí
Diety, které doporučoval už starověký lékař Hippokrates, neslouží pouze k hubnutí, ale také k léčbě nejrůznějších nemocí. A rozhodně se nedají použít pro všechny. Každý člověk potřebuje individuální stravovací program zacílený na své konkrétní zdravotní potíže. Doktor Jaroslav Barth, který napsal pojednání o stravě pro knihu Domácí lékař a přírodní léčba z doby před sto lety, v ní představuje tehdejší nejznámější diety.
Při jejich dodržování bylo potřeba zohledňovat stáří, pohlaví a anatomický i fyziologický stav člověka. Dodržovaly se nejčastěji při cukrovce, katarech trávicích cest, ledvinových a jaterních potížích, žlučníkových kamenech, zácpě, hemoroidech, srdečních chorobách, neurózách nebo horečce.
Pití alkoholu ve velkém povoluje Schrothova léčba
Bývalý vozka z Dolní Lipové ve Slezsku Jan Schroth (1798–1856) byl spolužákem známějšího Vinzenze Priessnitze (1799–1851), zakladatele vodoléčby. Na rozdíl od něj však propagoval pravý opak – zakazoval lidem koupat se a pít vodu. Tato Schrothova léčba, jak byla nazývána, prý napomáhala silné detoxikaci a odvodnění. Je to až neuvěřitelné, neboť zatímco Priessnitz byl proti pití alkoholu, součástí Schrothovy diety bylo pití vína ve velkém! Jak tato dieta vypadala?
První den pacient nesměl vůbec pít. Jedl pouze suché žemle a méně vodnaté druhy ovoce a zeleniny. Z běžných potravin se povolovaly spíše obilné kaše uvařené ve vodě, například z ovsa, krup, rýže nebo prosa. Výborný byl také ovesný hlen uvařený z ovesných vloček. Polévky byly zakázány. Druhý den bylo možné vypít jednu až jednu a půl sklenice horkého vína, a třetí den dokonce i sklenic vína několik. Na noc se dával zábal, aby se tělo dobře vypotilo, ale ráno se člověk nesměl mýt, pouze otřít tělo nasucho.
Tato dieta se dodržovala tři týdny. Někdy při ní došlo také k horečce, a to až nad 40 °C. Strava měla ulehčovat srdci, posilovat krevní oběh, podporovat vylučování škodlivin z těla, a to střevy, kůží a ledvinami. Doporučovala se u infekčních chorob, nemocí žaludku, při pohlavních chorobách, revmatismu a otravách, například rtutí, jódem či jinými jedy. Též odstraňovala kyselinu močovou z těla. Během této léčby pacient pil co nejméně vody, pouze při velké žízni mohl trochu ovocné šťávy, ovesného hlenu nebo mléka. Bylo též potřeba vyvarovat se soli a velké námahy.
Zhubnout, nebo vykrmit?
Další metodou, při které se tentokrát hublo, byla takzvaná Bantingova dieta. Stravování spočívalo převážně ve snížení příjmu bílkovin. Pacient zkrátka omezil takové potraviny, po kterých se přibíralo.
Galerie: Dieta podle první republiky: Tolik máte vážiti
Opakem pak byla dieta výkrmná, která byla doporučována slabým, chudokrevným a neurotickým pacientům, kteří potřebovali zesílit a přibrat. Volily se tučné potraviny a velké množství mléčných výrobků. Třeba takové kakao z pravé tučné smetany pěkně navečer, dali byste si?
Ovšem velice zajímavá byla dieta spočívající v převážné konzumaci mléka a mléčných produktů. Mléka se doporučovalo vypít až tři litry denně! Alergii asi tehdy ještě nikdo neřešil, i když už doktor Barth zmiňuje, že kdo mléko špatně snášel, mohl si k němu přidat trochu kávy nebo thé z pomerančových květů – to byly tehdy vynikající pochoutky! Těžko pochopit souvislost, protože káva a pomerančové květy byly spíše pro potěšení smyslů, stimulanty a afrodiziaka. Voňavé sušené pomerančové květy se dnes znovu dostávají to povědomí a jsou též výborným antidepresivem.
Půst jako lék na všechny neduhy
I před sto lety znali naši předkové půst a syrovou stravu. Dr. Barth píše, že půst se běžně praktikoval už od dob starověku. Například byl součástí výchovy perské a sparťanské mládeže. Starověký učenec Sokrates prý tvrdil, že jenom barbar by jedl více než dvakrát denně. Kdysi se opravdu nejedlo příliš často a lidem stačilo najíst se jenom dvakrát za den. Kolikrát třeba ani více neměli co k jídlu. Ovšem úplný půst praktikovaný pravidelně po určitou dobu přinášel prý bezesporu výrazné zlepšení celkového zdravotního stavu.
Benátský šlechtic Cornaro údajně v období reformace začal držet půst ve svých čtyřiceti letech, kdy vlivem špatného stravování dlouhodobě onemocněl. Dopracoval se k velmi střídmé stravě, která mu pomohla dožít se sta let. O svém stravování napsal i spis s názvem Pojednání stoletého muže o umění střídmě žíti. Základem jeho jídelníčku byl chleba, maso, žloutek a polévka, ale nepřekračoval příjem stravy v množství 375 g za den. Jakmile to porušil, jeho zdravotní problémy se vrátily. Podle něj právě střídmost představuje nejvyšší ochranu před veškerými chorobami.
Čtyřicetidenní půst držel také doktor Tanner na konci 19. století, kdy to ještě bylo cosi zcela nemyslitelného a nebezpečného. Díky hladovění, jak se říká, na vlastní kůži, se však prý jeho tělo zbavilo nahromaděných toxinů a uzdravilo se. Lékařů, kteří už v té době propagovali půst, bylo mnoho a u všech pacientů zaznamenali skvělé výsledky.
Dieta proti dně a revmatismu
Víme, že za potížemi s klouby často stojí nadměrné množství kyseliny močové, která se v těle usazuje. Příčinou bývá zbytečně velký příjem bílkovin ve stravě. Londýnský lékař Alexandr Haig už v době před více než sto lety propagoval takovou dietu, která zapovídala maso, a naopak propagovala konzumaci rostlinné stravy, ovoce a zeleniny. Mléčné výrobky se občas mohly. Ukládání kyseliny močové v těle totiž údajně nejvíce podporovala konzumace masa, hovězího vývaru, vajíček, ale také chřestu, kávy, čaje, kakaa, hub a luštěnin.
Dieta s vyloučením těchto potravin měla pomáhat u dny, revmatismu, neurastenie, bolestí hlavy, epilepsie, křečí, hysterie, katarů průdušek, cukrovky, duševních chorob, nechutenství, vleklých zánětů ledvin, chorob srdce a cév a cukrovky.
Opačný postup, ale se stejným cílem, prováděl v 19. století Ital Cantani, který naopak propagoval konzumaci masa ve velkém a zcela zapovídal mléko a mléčné výrobky. Pacient měl také ubrat moučných pokrmů a luštěnin. I přesto ale díky úpravě životního stylu, dostatku pohybu a spánku, vyloučení alkoholu a pití hodně vody, a to i horké vody, docházelo k vyplavování usazených kaménků a úlevě při dně a revmatismu.
Léčba ovocem pro každého
Jedna z oblíbených diet spočívá ve výhradní konzumaci ovoce. To přece chutná všem, navíc obsahuje cenné vitamíny a minerály, enzymy a kyseliny potřebné k trávení. Doktor Barth ovoce rozděluje podle léčebných účinků. Tak například projímavě působí jablka, datle, fíky, hroznové víno, pomeranče, švestky a višně. Višně se používají i při infekčních chorobách a horečce. Jahody doporučuje při hnilobě, jablko večer před spaním na uklidnění a pomerančovou šťávu na žaludek. Citrony jsou prý dobré na všechno, ideálně se pije jejich šťáva s vodou, ale nesmí se to zase přehánět kvůli překyselení žaludku. (Dnes je známo, že naopak citron bojuje proti překyselení. Ačkoliv je sám o sobě kyselý, působí v našem trávicím traktu zásadotvorně.)
Na krev jsou dobrá jablka, citrony, třešně, višně a rybíz, na průjem borůvky a proti hlístům hořké mandle a brusinky. Močopudná jsou jablka, citrony, černý rybíz a hrozny. Na kůži působí nejlépe jablečná a citronová šťáva. Ovoce bylo dokonce i výborné na katary dýchacích cest. Při odhlenění pomáhal fíkový kompot nebo kaše z jablek. Jedním z příkladů univerzálního ovoce je dle dobových teorií hroznové víno. Je údajně výborné úplně na všechno.
Celkově výhradní konzumace ovoce pomáhala při zácpě, onemocnění jater, u hemoroidů, katarů všeho druhu, při obezitě, poruchách krevního oběhu, nervových chorobách, problémech se střevy nebo nechutenstvím.
ČLÁNKY DO MAILU