Dítě, které nejí maso

Kniha Jídelníček kojenců a malých dětí, kterou připravil primář dětského oddělení nemocnice ve Strakonicích a autor řady populárně naučných knih o péči o malé děti Martin Gregora ve spolupráci s Danou Zákosteleckou, autorkou receptů, je souhrnem praktických rad čerpaných z kapitol jeho předchozích knih a z více než dvou tisíc odpovědí na dotazy, které dětský lékař zodpověděl na internetovém portálu.

Maminky se zde velice často ptají právě na dětskou výživu. Některé otázky jsou tak zásadní a tak často se opakují, že je autor v poopravené formě použil v závěru knihy k vysvětlení konkrétních nesnází, které s sebou výživa dětí a příprava jídel pro naše nejmenší přinášejí. V knize najdete výčet pravidel pro přípravu zdravé racionální dětské stravy, základní informace o jednotlivých druzích potravin a samozřejmě i receptář kojeneckých, a především batolecích jídel. Problematika kojení je zpracována v základních bodech, podrobněji se jí věnují další publikace (přečtěte si obsáhlý rozhovor Neumíme správně kojit. Na internetu je milion špatných rad a podívejte se, jaké jsou Nejčastější mýty o kojení). V knize najdete především praktické rady a jídelníčky, včetně návrhů jídelníčku pro obézní dítě nebo pro dítě na vegetariánské stravě.

Autor: Grada

Knihu Jídelníček kojenců a malých dětí vydává Grada již ve 4. vydání

Dočtete se zde, jak se pozná alergie na bílkovinu kravského mléka a jak se léčí, čím je možné nahradit vápník u dítěte, které nepije mléko a nejí mléčné výrobky, čím nahradit vejce v přípravě pokrmů, je-li dítě na vejce alergické, atp.

Přečtěte si ukázku z kapitoly zaměřenou na děti, které z různých důvodů nejedí maso.

Příčiny i řešení jsou různé

Příčiny, proč dětem maso nechutná, mohou být různé. Maso může být příliš suché, může mít příliš hrubá vlákna. Někdy dětem nechutná maso připravené na určitý způsob, je příliš tuhé nebo tučné nebo moc kořeněné.

Některé děti mají rády maso, které je „převlečené za jiné jídlo“, jako jsou karbanátky, mleté řízky nebo řízky jako takové. Mleté maso můžeme přidat i do zeleninových nebo obilných karbanátků, připravit masové knedlíky apod. Dítě tak maso sní, aniž o tom ví. Mleté maso lze využít i v nákypech a omáčkách na těstoviny.

Když dítě nejí maso krátkou dobu, rozhodně nestrádá. Pokud nejí maso vůbec, je vhodné látky v mase obsažené nahradit jinými potravinami. Bílkoviny potřebné pro stavbu svaloviny rostoucího organismu jsou obsaženy také ve vejcích, rybách, mléčných výrobcích nebo luštěninách. Rostlinná strava obvykle obsahuje dostatečné množství železa, např. celozrnné produkty, luštěniny a tmavozelené listy, problémem je to, že existuje několik faktorů, které jeho vstřebávání zhoršují (kyselina fytinová a šťavelová, vejce, čaj, káva, vápník, mléko a mléčné výrobky).

Jak postavit bezmasou výživu pro děti

Bezmasá výživa musí být založena na celozrnných obilovinách. Z obilí jsou nejlepšími dodavateli železa proso-jáhly, oves a žito. Pokud dítě nejí maso, ať už z důvodů, že mu nechutná, nebo proto, že ho nejí ani rodiče, neměl by v jeho jídelníčku chybět žitný chléb, müsli, jemně mleté celozrnné obilí a dostatek luštěnin. Ty ale mohou dítě nadýmat. Namočením luštěnin do studené vody přes noc před přípravou a přidáním některých druhů koření – bobkový list, saturejka, zázvor – do vody, ve které luštěniny vaříme, zlepšíme jejich stravitelnost a částečně odstraníme problém s nadýmáním. Vodu nesolíme! Snášenlivost luštěnin je individuální, a proto jich ze začátku nikdy nepodáváme větší množství. Některé druhy – např. žlutá půlená a loupaná čočka mung dál nebo červená loupaná čočka – jsou lépe stravitelné a obecně tolik nenadýmají.

Obilné klíčky jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek a rostlinných olejů. Znovu připomínám to, co již bylo napsáno: Ovesné vločky se musí před podáním minimálně na jednu hodinu namočit ve vodě, mléce nebo jogurtu. Také je možné přelít je horkou vodou nebo mlékem, pak změknou podstatně rychleji. V ledničce mohou být namočeny celou noc. Musí být samozřejmě v uzavřené nádobě. V batolecím věku podáváme ovesné vločky výhradně povařené.

Dítěti, které nejí maso, dodávají železo také mletá olejová semena sezamová, slunečnicová apod. Důležitý je i pravidelný přísun vitaminu C, nejlépe v přírodní podobě, z čerstvého ovoce nebo zeleniny.

Galerie: Skutečné svačiny školáků mají k ideálu daleko 

• 
• 
• 

Dalších 78 fotografií

Dítě v rodině vegetariánů či veganů

Není dítě, které by trvale odmítalo maso v jakékoli podobě a úpravě, aniž by k tomu bylo vedeno. Rozhodneme-li se živit ho vegetariánskou stravou, mějme na paměti, že výživa musí být vyvážená přísunem látek, které maso obsahuje, z náhradních zdrojů, aby dítě netrpělo zejména nedostatkem železa, vitaminu B12, vitaminu B6 (pyridoxinu), B2, vitaminu A, ale i vápníku a některých dalších minerálů, mastných kyselin a jiných látek. Nelze tedy jen maso z jídelníčku vyškrtnout. Musí být nahrazeno.

Formy vegetariánství, které nepřipouštějí ve stravě ani ryby, vejce a mléko, tzv. veganství, jsou pro dítě zcela nevhodné, protože železo, vápník a některé bílkoviny tak nelze dostatečně kompenzovat. Rodiče takovým přístupem vědomě dítě poškozují. Poškozují jeho růst, obranyschopnost, vývoj mozku. Neuvědomují si, že sami vyrostli díky pestré stravě bohaté na ty látky, které svému dítěti upírají. Problematika veganské stravy je složitá i u dospělého.

Galerie: Náhrada mléka – kde lze využít rostlinné nápoje

• 
• 
• 

Dalších 19 fotografií

Postrádá-li strava dítěte dostatek vápníku, organismus se s tím sice dovede částečně vyrovnat, mohou však vznikat i křeče nebo se dlouhodobě projeví nedostatek vápníku snížením pevnosti kostí. Osteoporóza dospělých může mít základ v nedostatku vápníku v dětském věku.

Železo je stavebním kamenem mnohých enzymů. Jeho nedostatek může vést k anémii, nechutenství, častým infekcím apod.

Při nedostatku vitaminu B12 vzniká tzv. perniciózní anémie, chudokrevnost, dítě je dráždivé a často nemocné.

Děti z veganských rodin bývají většinou dobře živené. Jejich energetický příjem je dobrý, někdy i nadměrný díky vysokému přívodu cukrů (med, ovoce aj.) i tuků (oříšky, olej), ale hůře rostou kvůli nedostatku stavebních látek, především živočišných bílkovin. Kosti těchto dětí mohou být prořídlé nedostatkem vápníku. Tělo se jeho nedostatek snaží vyrovnat tak, že ho neukládá do zásob, a naopak ho odčerpává z kostí. Větší fyzická zátěž nebo závažnější onemocnění rychle zlikviduje bílkovinné rezervy takového dítěte. Dítě je náchylnější k nemocem a s běžnými virózami a infekty horních dýchacích cest si nedokáže poradit jako ostatní děti. Je nemocné častěji a komplikovaněji než ostatní děti.

Rozumné vegetariánství však může přinášet i pozitivní vliv na zdraví. Maso lze s určitou šikovností, vynalézavostí, ale i opatrností ve výživě dítěte nahradit, aniž by to bránilo jeho normálnímu vývoji. V našem jídelníčku bohužel obvykle převládá živočišná strava a s její větší konzumací jsou spojeny i mnohé tzv. civilizační choroby, plynoucí ze zvýšeného příjmu živočišných tuků a bílkovin. Patří sem vysoký tlak, cévní onemocnění, obezita doprovázená vysokou hladinou cholesterolu a stařeckou cukrovkou. Vegetariánství tato rizika snižuje. Z mnoha hledisek se tedy jako zlatá střední cesta jeví pestrá racionální strava bohatá na zeleninu, ovoce, vitaminy a minerální látky.

Několik rad a doporučení k bezmasé stravě

■ Kombinace obilovin a luštěnin, obilovin a pohanky, obilovin a mléčných výrobků nebo brambor a vajec poskytuje i bez masa kvalitní bílkovinu. Důležitá je tedy vhodná kombinace potravin. Například pohanka je zdrojem mnoha minerálních látek včetně železa a vápníku.

■ Při vyloučení masa z jídelníčku je nezbytné nahradit železo jinými potravinami, které jsou na něj bohaté. Organismus ve snaze získat železo zvýší jeho vstřebávání z potravy.

■ Jaké potraviny jsou tedy na železo bohaté? Z obilovin jsou to žito, jáhly, oves, pšeničné klíčky, zelené zrno žitovce. Ze zeleniny brokolice, zelí, černý kořen, fenykl, vůbec druhy se zelenými listy. Z luštěnin hrách, sója. Například mák obsahuje mnohonásobně více železa než maso a více vápníku než mléko. Pro správné vstřebávání železa je nutný dostatek vitaminu C, jehož nejlepším zdrojem je čerstvé ovoce a samozřejmě i zelenina. Malé množství rybího masa nebo vitaminu C přidané k jídlu několikanásobně zlepší vstřebávání železa z rostlinné potravy. Je vhodné k vařenému jídlu podávat syrovou zeleninu, například ve formě zeleninového salátu nebo jako přílohu.

■ Existuje několik faktorů výrazně snižujících vstřebávání železa. Patří sem kyselina fytinová (dokáže na sebe vázat i látky, které jsou pro organismus škodlivé), kyselina šťavelová (rebarbora, špenát, mangold, šťovík – při spařování zeleniny bohaté na kyselinu šťavelovou kyselina přejde do vývaru, který dále pro vaření nepoužíváme), želatina z mořských řas, která se přidává do některých pudinků a jogurtů, tvarohových dezertů a zmrzliny. Káva a čaj (i ledový čaj) také omezují schopnost vstřebávání železa, zejména když se pijí k jídlu nebo těsně po jídle. Mléčná a zeleninová jídla by měla být podávána odděleně, protože vápník brání vstřebání železa. Zvýšený příjem bílkovin zase ztěžuje využití vápníku.

■ Potraviny mají různý vliv na dětský organismus, vždy záleží na množství a způsobu přípravy. Správným řešením je nejen rozmanitá strava během dne, ale také její přizpůsobení rozmanitosti nabídky v průběhu celého roku. Organismus si sám z rozmanité stravy doplní potřebné enzymy, minerály i vitaminy.

■ Velké množství vlákniny může batoleti vadit. Batolecí a kojenecký žaludek má omezenou kapacitu a velká nálož vlákniny může vést k bolestem břicha a k průjmu.

■ Vegetariánská dieta neomezuje zdravý vývoj dítěte, pokud obsahuje určité množství živočišné bílkoviny. Přísné odmítání živočišné bílkoviny (veganství) je zvláště u rodičů, kteří nejsou dostatečně vzděláni v problematice výživy, pro růst a vývoj dítěte nebezpečné.

5 skupin potravin pro bezmasou stravu

Při plánování bezmasé stravy je vhodné její rozdělení do pěti skupin, které by měly být denně v jídelníčku dítěte zastoupeny.

Skupina č. 1: Živočišné bílkoviny

Co představuje jednu porci v této skupině?

• hrnek nízkotučného mléka
• 1 jogurt
• hrnek smetany
• 1 vejce
• 30 g sýra
• 1/2 hrnku kondenzovaného mléka
• 1/4 hrnku sýra typu Cottage

Pro dítě od jednoho roku do tří let se doporučují 2–3 porce denně.

Pro dítě předškolní se doporučují 2–3 porce denně.

Pro školní dítě 3–4 porce denně.

Pro všechny věkové skupiny se doporučuje jen 1 vejce denně.

Skupina č. 2: Rostlinná bílkovina

Co představuje jednu porci v této skupině?

• hrnek luštěnin
• 4 lžíce arašídového másla
• 120 g tofu (sójový sýr)
• hrnek sójového mléka
• 4 lžíce sušeného sójového mléka
• 1,5 lžíce ořechů nebo olejových semen
• 20–30 g texturované rostlinné bílkoviny
• 30–60 g analogu masa (sójový koncentrát)

• 1,5 lžíce ořechů nebo olejových semen

Pro dítě od jednoho roku do tří let se doporučuje 1/4 porce denně.

Pro dítě předškolní se doporučuje 1/2 porce denně.

Pro školní dítě 1/2 porce luštěnin a masových analogů a 3/4 porce ořechů nebo semen.

Skupina č. 3: Ovoce a zelenina

Co představuje jednu porci v této skupině?

• hrnek syrové zeleniny nebo ovoce
• 1/2 hrnku vařené zeleniny nebo ovoce
• 1/2 hrnku 100% džusu

Pro dítě od jednoho roku do tří let se doporučují 2–3 porce denně.

Pro dítě předškolní se doporučují 3–4 porce denně.

Pro školní dítě 4–5 porcí denně.

Skupina č. 4: Cereálie

Co představuje jednu porci v této skupině?

• krajíc celozrnného chleba
• 1/2–3/4 hrnku vařených obilovin
• 3/4–1 hrnek obilovin
• 1/2–3/4 hrnku naturální rýže, špaget, nudlí, makaronů
• 1/2 žemle nebo housky
• 2 grahamové sušenky

• 8 cereálních tyčinek

Pro dítě od jednoho roku do tří let se doporučují 2–3 porce denně.

Pro dítě předškolní se doporučují 3–4 porce denně.

Pro školní dítě 4–5 porcí denně.

Skupina č. 5: Tuky

Co představuje jednu porci v této skupině?

• 1 lžíce oleje
• 1 lžíce ghí (máselný tuk, přepuštěné máslo)

Pro dítě od jednoho roku do tří let se doporučuje 1–3 lžíce tuku denně.

Pro dítě předškolní i školní se doporučují 2–3 lžíce tuku denně.

Při gastroenterologických ambulancích ve větších dětských nemocnicích a klinikách bývají specializované poradny pro výživu, kde mohou rodiče, kteří se rozhodli pro alternativní výživu svých dětí, získat cenné rady, jak postupovat při tvorbě jídelníčku. Uvážlivě aplikovaná vegetariánská strava brání rozvoji obezity a nemocem, které jsou s ní spojeny.