Tomáš Novák, psycholog, autor celé řady publikací a mj. také pravidelný přispěvatel serveru Vitalia.cz, se po dvaceti letech praxe soudního znalce nyní – zřejmě jediný v ČR – věnuje metodologickému posuzování znaleckých posudků z psychologie.
Na základě svých zkušeností s touto sférou doplnil známé rčení „laik se diví, odborník žasne“ o doporučení „a ani jeden, ani druhý by k chybám znalců neměli mlčet“. Kniha neOmylný znalec z psychologie péče o děti po rozvodu k obdobnému jednání inspiruje. Přinášíme ukázky z publikace, která právě vychází v nakladatelství Doplněk Brno:
Soudní znalci ničí lidem život
Na internetu lze najít citovaný povzdech – žel již nežijícího – ochránce práv JUDr. Otakara Motejla: „Soudní znalci ničí lidem život.“ V souladu s názorem klasika prohlašuji: Úroveň některých soudních znaleckých posudků z psychologie je taková, že by jejich autoři nemohli složit ani zkoušku z psychodiagnostiky ve třetím ročníku studia psychologie.
Znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz. Ani on a priori nepožívá větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale i věcné správnosti. Hodnotit je třeba celý proces utváření, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce, věrohodnosti teoretických východisek, jimiž znalec odůvodňuje své závěry, spolehlivost metod použitých znalcem a způsob vyvozování jeho závěrů… (Nález Ústavního soudu ČR ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I.US 4457/12)
Citovaný nález je jasná zpráva. Ovšem s velkým háčkem. Úroveň znaleckých posudků občas odpovídá rčení „laik se diví, odborník žasne“. Klient s posudkem obvykle nedokáže kvalitně polemizovat, advokát to umí jen částečně. Dvě zcela základní učebnice psychologické diagnostiky – dětí a dospělých – mají dohromady více než 1000 stran. Jejich prostudování k seznámení s testy nestačí. Je nutná praxe s konkrétními metodami.
S čím se setkávám?
Namátkou: Neuvedení názvů použitých dg. metod. Neuvedení žádného kvantitativního výsledku dg. metod, což znemožní jakoukoliv kontrolu. Použití pouze „průhledného“ dotazníku k popisu osobnosti. Ani v takovém dotazníku není vyhodnoceno tzv. lži skóre – desirability – tendence dělat se lepším. Použití na naši populaci nestandardizovaného testu – samizdatu – převzatého před šedesáti lety z USA.
Suverénní úvahy o výchovné (ne)způsobilosti bez jakékoliv opory ve standardizovaném testu. Dokonce i bez cíleného rozhovoru zaměřeného tímto směrem.
Brilantní zdůvodnění nemožnosti střídavé péče tím, že „rodiče se nejsou schopni domluvit“. Bystré oko pak mezi řádky čte: Nechcete střídavou péči? Jak prosté. Nesmíte se domluvit.
Výrazně nadsazené vyúčtování znalečného
Královnami nefalšovaného znalectví se staly dvě znalkyně – první napsala, že jeden z rodičů vozí dítě na trénink, čímž se dostatečně realizuje jeho styk s potomkem.
Druhá použila k popisu osobnosti otce i matky jeden „průhledný“ dotazník (zkratka názvu je BOD). Popis osobnosti obou rodičů byl v posudku do písmene zcela totožný. Tento zázrak připomínající senzaci, která by vznikla, pokud by byly nalezeny u dvou lidí totožné otisky prstů, nijak nekomentovala.
Do třetice si dovolím citovat znalce tvrdícího, že dítě nemůže být ovlivněno tím, kdo je k vyšetření přivádí a o kom ví, že s ním také odejde. Tento dobrý muž mimo jiné před soudem tvrdil, že je v pořádku, pokud se matka s dospívajícími dcerami nabízejí jako modelky na internetu. Žijeme přece v postmoderním světě. Ostatně on sám viděl foto skupiny českých spisovatelů v rouše Adamově. Rozdílem mezi přitažlivostí dospívajících dívenek a českých spisovatelů pro pedofily se samozřejmě nezabýval. Není proč. Je totiž psycholog, nikoli sexuolog.
Nikdo nikdy nic nemá míti za definitivní… Jedničkou mezi „královnami“ se nedávno stala znalkyně, jež soudu sdělila, že k popisu osobnosti a výchovných schopností přítele matky má od její šestileté dcery dost informací. Nemusela tudíž jmenovaného vyšetřit a jeho posouzení postavila právě na zmíněném informačním zdroji. Komentář k jejímu svěžímu dílku je v knížce zařazen. Najdete tam i zmínku o psychiatrovi, jenž jednal stejně. Na podzim 2018 mu to vyneslo soudní rozsudek o vyškrtnutí ze seznamu znalců a pokutu 20 000 Kč.
Když dva soudy dostanou totéž, není to zřejmě totéž. Znalecký posudek navrhující pro otce zákaz styku s dítětem, aniž by znalci (psycholog a psychiatr) jmenovaného vyšetřili, přijal jiný soud takříkajíc bez mrknutí oka (sochy slepé spravedlnosti).
Bez iluzí o znaleckých posudcích z psychologie
Formu ani obsahovou strukturu psychologických znaleckých posudků zákon neurčuje. Znalec má přesně, jasně a jednoznačně odpovědět na jemu položené otázky. Musí zdůvodnit, proč odpověděl tak nebo onak.
Inspirující zde může být mj. i Metodické doporučení k postupům a cílům psychologického vyšetření žadatelů o osvojení nebo o pěstounskou péči, Odd. pro rodinu a děti odboru sociální politiky MPSV ČR Praha, březen 2000. K užití a vyhodnocení psychologických dg. technik doporučuje: „V každém případě uplatnit řízený rozhovor a strukturované dotazníky. Vždy použít techniku umožňující interakční přístup (pozorování). Vždy uplatnit projektivní přístup. Adekvátně, výběrově volit metody speciální. Způsob aplikace a propojení diagnostických metod je věcí odborné erudice psychologa a specifických nároků v individuálních případech (účelu vyšetření).“
Bez kontrolního vyšetření zkoumané osoby se lze vyjádřit k vhodnosti použitých metod při práci znalce, ke způsobu prezentace výsledků, k interpretaci toho, co je z výsledků v textu uvedeno. Tj. k metodologii vyšetření včetně přiměřenosti odpovědí na otázky zadavatele.
Občan má právo na spravedlivý proces i znalecký posudek
Ověříme:
- Jsou v posudku uvedeny názvy použitých metod?
- Jde o metody standardizované na naši populaci? Tj. existují normy umožňující srovnání našeho výsledku s českou, nebo alespoň středoevropskou populací?
- Pokud nejde o metodu v českých podmínkách standardizovanou, jak ji znalec získal a co o ní nastudoval?
- Jsou u psychologických dg. metod uvedeny výsledky tak, aby je bylo možno v rámci eventuálního kontrolního posudku ověřit? Má znalec data archivována ke kontrole pro případ posudku supervizního?
- Jsou použity i metody projektivní, pro zkoumanou osobu „neprůhledné“, tedy znemožňující stylizaci? Je v testech zjišťována věrohodnost výpovědi, tzv. lži skóre?
- Jsou závěry potvrzeny alespoň „ze dvou stran“, např. dvěma metodami?
- Ověříme, zda text posudku obsahuje doslovně formulované otázky soudu z usnesení o určení znalce.
- Na otázky má být odpovězeno jednoznačně. Není-li to možné, nesmí formulace připouštět dvojí výklad. Je zde tomu tak?
- Je preference jednoho z rodičů v opatrovnickém sporu objektivně zdůvodněna?
- Je posudek genderově korektní? Bezcenné jsou obecné úvahy, např. „menší děti mají k matce blíže“, „k výchově děvčete je matka kompetentnější“. V posudku jde o konkrétní děti a rodiče, nikoli o veřejné mínění.
- V čem přesně je jeden z rodičů lepším vychovatelem posuzovaného dítěte než rodič druhý? Odpovědi typu „dokáže se lépe postarat o domácnost“ nestačí.
- Jsou v posudku zohledněny nepsané dohody mezi rodiči dítěte? Není korektní negativně hodnotit fakt, že jeden z rodičů se po dohodě s druhým více věnoval zaměstnání.
- Bylo dítě vhodným způsobem konfrontováno s dospělým, v jehož neprospěch se vyslovuje? Jak dlouho před vyšetřením bylo v péči jednoho i druhého?
- Mohl s potomkem „odmítnutý“ z rodičů před vyšetřením být o samotě?
- Je-li dítě přivedeno jedním z rodičů, předtím bylo delší dobu v péči onoho rodiče a ví, že se zmíněným rodičem odejde, je tím ovlivněno. Měli oba rodiče podobné možnosti?
- Je využito i mimoslovních projevů dítěte? Např. možnost sednout si na klín (pohladit) toho z rodičů, jehož preferuje.
- Je hodnocení výchovných schopností rodičů založeno na objektivních datech z testů a pozorování?
- Zneužitím empatie je citová manipulace až citové vydírání. Zabývá se znalec i těmito vlivy? Jaké z nich vyvozuje závěry?
- Vychází znalec ze zjištěných dat a nespekuluje o tom, co není podloženo fakty?
- Součástí znaleckého posudku je i vyúčtování znalečného. Je reálné?
ČLÁNKY DO MAILU