Občas si o tom nejdříve něco přečtěte...
Např.: Původcem nemoci jsou dle posledních vědeckých bádání poruchy látkové výměny v mozku.
Dva důležité neurotransmitery, chemické látky, které za normálních okolností přirozeně vznikají v nervové soustavě a slouží v ní k přenášení vzruchů, nejsou v mozku dětí s ADHD vyplavovány v potřebném množství. Konkrétně se jedná o dopamin a noradrenalin. Oba tyto neurotransmitery hrají velmi důležitou roli při podněcování motivace, pozornosti a koncentrace. Jedná se o dědičnou záležitost.
Nepřeji Vám býti v kůži např. malého školáka, který má opravdu ADHD. (ne jen, že se někdo domnívá...)
Kdy dítě nedokáže ovládat svoje emoce, neumí se správně začlenit do kolektivu a kvůli jeho neposednosti, vyrušování, impulsivitě, vydáváním různých zvuků je vyčleněn z kolektivu a dospělí ho mají třeba za spratka. A to má např. ve škole samé jedničky. Až když podstoupí léčbu, tak zjistíme, že se věci mají trochu jinak. Že uvnitř je človíček, který se hrozně trápí, který chce hrozně moc mít kamarády a někam patřit...
Samozřejmě neznamená, že dítě s diagnózou ADHD by nemělo mít nastavené hranice. Naopak, při jeho výchově musí být rodiče ještě mnohem důslednější...
Samozřejmě, že svět byl i dříve. Stejně tak jako když se neznaly nemoci dnešní doby...