Spor s paní učitelkou skončil odchodem do ředitelny. Je to ten rodič, který neuznává nikoho jiného, jen svého syna. Syn je zákeřný a záměrně ubližuje ostatním. V MŠ měl být kvůli svému chování vyloučen.
Znám ale rodiče, které mají děti s ADHD. Kdy po podání správných medikamentů přestaly stížnosti na jejich děti, přestaly konflikty v kolektivu a dnes je např. jeden z nich zvolen kapitánem družstva, neboť si tu pozici právem zasloužil.
Znám děti, které se občas chovaly jak smyslů zbavené, vydávaly stále různé pazvuky, stále mluvily, nedokázaly absolutně zvládnout svoje emoce. Po medikamentech přestaly na ně stížnosti a jejich společenské postavení se změnilo. Když si pak pokládáte dokola otázku proč se to dítě takhle občas chovalo, tak často zjistíme, že mu šlo jen o to, aby si získalo pozornost, že chce mezi děti zapadnout, ale neví jak a neumí to. Tak moc chce, ale pořád neví co vlastně dělá špatně, že to nejde a naopak je situace horší a horší...
Za mne má být učitel a trenér autoritou ať se to rodičům líbí nebo ne. Na druhou stranu, ale musí také jeho chování být adekvátní dané situaci a ne že si pak člověk přečte, jak učitelky zalepují dětem pusy, aby mlčely.