Kojení na veřejnosti - jsem jednoznačně pro, to přece nemůže nikomu vadit a je to přirozené. Řev rozjívených fracků v restauraci - tady by asi někdo potřeboval pár facek (možná spíš rodiče než dítě). Dítě na vozítku na kole - na našich silnicích je to hazard. Na takové dunajské cyklostezce v Rakousku je to velmi bezpečná pohoda a krásný zážitek pro dítě i rodiče. A kina pro baby - myslíte, že by tam s babama mohli chodit i chlapi? :-)
Myslím, že to není ani tak o kojení na veřejnosti, jako spíš o stylu kterým je provozováno. Když si maminka sedne do koutku nebo bokem (ono mimčo má u jídla rádo svůj klid), příprava proběhne decentně a při kojení je vidět tumlující se hlavička dítěte a zbytek je zakrytý plenou nebo šátkem, je to vlastně hezký pohled. Tím nechci říct, že takovou maminku budu okukovat, většinu lidí to ani nenapadne, ale takový pohled prostě nepohorší.
Ale pokud ovšem maminka předvede obecenstvu pětiminutové protřásání vemínka, protože je přeci nutné připravit mléčné žlázy na kojení, a víc než krmení dítěte jí zajímá předvedení svých předností, je to žalostné a okolí nepříjemné.
To samé platí o návštěvě různých zařízení. Pokud je u hospůdky dětský koutek, je jasné, že tam jsou děti vítány a ostatní s nimi musí počítat. Ovšem i přes to je povinností rodičů starat se, aby děti nerušili.
Ostatně mnohem snáz člověk skousne, když se zlobivé dítě maminka snaží ukrotit, než když na něj pyšně hledí a seřve jiného návštěvníka, který si odmítá nechat vylít své pití do klína.
A jsou místa, kam dítě prostě nepatří. Tím že od dvou let budu vláčet mrně po galeriích a muzeích, z něj kulturního člověka nevychovám, naopak se obávám, že mu kdejakou kulturu zhnusím. Rodiče si prostě k vůli dětem musí něco odříct. Nebo si jednou za čas zařídit hlídání, o to je pak pro ně koncert nebo galerie větším zážitkem.
Tohle tema bylo uz popsano tady:
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2005100204
Nepřekvapuje mě, že autorku nenapadlo v některých situacích prosté, ale velice pravděpodobné vysvětlení -- nejde o nějaké zážitky pro děti, ale zkrátka o to, že malé děti se samotné doma nenechávají a ne každý má na chůvu.
A co se týče kojení na veřejnosti -- pokud to někomu vadí, je to čistě jeho problém.
Tak si holt musí některé zážitky odpustit, po nějakou dobu, než dítě povyroste. S tím se musí počítat, když si pořizujete dítě, ne?
A kojení - jistá míra vkusu by neškodila.
Absolutně netvrdím, že by matky či otcové měli být s dětmi zavření doma a vytáhnout paty maximálně na dětské hřiště, ale někdy je to fakt přes čáru.
Nemusi si je ani odpirat a nemusi s tim ani pocitat.
Jiste je neslusne rusit tam, kde je potreba klid na soustredeni se jako v kine nebo treba opere. Je ale blbost brojit proti detem treba v obchodaku.
A kojeni na verejnosti je naprosto normalni zalezitost, nechapu kdo s tim muze mit problem.
Co se týče močení na veřejnosti, mužům to očividně problémy nedělá. Vídám denně alespoň jednoho řidiče na krajnici u cesty. Tak proč nekojit na lavičce v parku? Jiná věc je na rušném místě. To, myslím si, není dobré ani pro dítě - jak říkaly naše babičky: "čas k jídlu, čas k jídlu" a "u jídla musí být klid".
Zvlastni pristup...
Takze kdyz nekomu vari "Řev rozjívených fracků v restauraci" tak je to take jeho problem???
A kdyz nekomu vadi, ze se vedle nej kouri, je to take jeho problem???
Mozna, kdyz ozrala vymoci na zastavce MHD tak je to take problem toho, komu to vadi???
Svoboda jedno konci tam, kde zacina svoboda druheho. Ja osobne se na zenska prsa podivam rad a pokud je zena chce ukazovat na verejnosti, problem s tim nemam. Ja osobne - ale presto si myslim, ze kojeni na verejnost nepatri.
Ale kdyz mas nevychovane dite a sam jsi vychovany(je to asi zvlastni priklad, ale budiz), tak to dite netahas tam, kde bude obtezovat ostatni lidi. Dnes jsem byl na obede v restauraci, kde jsou pomerne uzke ulicky. Dve zenstiny tam popijely vino a okolo pobihala jejich(resp. jedne z nich) asi ctyrleta ratolest tak, ze o ni malem dvakrat zakopl cisnik nesouci napoje(podruhe zakopl spis teatralne, aby zenam naznacil, ze takhle teda ne). Zenske to videly, ale holku neusadily a nechaly ji pobihat dal. Co s nimi? Kdyz nechaji nekteri rodice vyrustat sve deti jako drivi v lese, tak at si to delaji tam, kde s tim nikoho neotravuji.
>Dite je prirozena vec, stejne jako rozdilne rasy...
...rozdílné živočišné druhy, ...
Já osobně bych v restauraci neměl problém sedět například vedle _čistého a dobře vychovaného_ psa.
Ale nevychovaní fakani, kteří řvou na celou restauraci a jídlo jim u toho kape z huby (v tomto případě se opravdu nedá napsat "pusy"), mne opravdu, ale opravdu štvou.
A netýká se to jen restaurací. To byl pouze jeden z mnoha možných příkladů.
>Chceme-li, aby lide meli deti
>(a to chceme)
To je věc názoru.
* A kdyz nekomu vadi, ze se vedle nej kouri, je to take jeho problem???
Jednoznacne ANO.
Neexistuji zadne Vase svobody, ktere by byly porusovany pritomnosti cizich deti nebo kojenim. To je opravcdu na vkusu a slusnosti rodicu, ale rozhodne zadne tema osobnich svobod.
I ten ozrala na zastavce zadne vase svobody neporusuje, pokud vam nemoci na nohu.
Kurak naopak zakonite a okamzite omezuje svobody vsech, kteri se jeho kourem nechteji nechat travit. Nic takoveho ale cizi deti nedelaji, pokud vam nestrkaji do usi delobuchy. Rev neni jedovaty, stejne tak malo je jedovaty smrad z plinek nebo vase tendence pokukovat po odhalenem prsu.
Hluk je neprijmeny, stoupnete si vedle starujiciho Boingu 747, pokud mi neverite. Jist v hlucnem prostredni je dokonce primo zdravi skodlive, nebot hluk zpusobuje stres. Smrad z plinek degraduje kulinarsky zazitek, nebot bez cichu neni ani chut. Kvuli smradu pak neni z jidla nic.
Zapominate na etiketu, ohleduplnost k ostatnim. Kazdy cech ma sice plnou hubu solidarity, ale kdyz prijde na chovani se k ostatnim, je vetsina lidi na urovni dobytku. Tohle take zcela plati pro hromadnou dopravu.
Dite nevydava hluk jako startujici boing. Vetsina deti ani nerve a jsou hodne. Kvuli par pripadum nelze prece zakazovat vsechny deti. Pokud se nektere chovaji pres miru, lze to resit obvyklym zpusobem.
Co se tyce smradu z plinek, to nechapu o cem je rec. V zivote jsem to nezazil. Ve slusne restauraci maji toalety vybavene prebalovacim pultem. Zalezi tedy i na vas, do jakych restauraci chodite.
Deti tady byly, jsou a budou. Naucte se s nimi zit. Rodice s malymi detmi jsou vyznamna cast nasi populace. Maji sve specificke potreby. Je potreba jim vychazet vstric, ne je zakazovat.
Jsem majitelem korporace, která provozuje krok jiného i několik luxusních restaurací. Uřvaná děcka se mi podařilo "odstranit" naprosto jednoduše - když nějaké dítko lítá po restauraci, tak personál nemá křičet na dítě nebo poučovat matku - má jenom stát, vzít si papír, tužku a sčítat - Rozbitá váza z alabastru 5000,-, vymalování pokydané stěny zmrzlinou - 2000,-, nakřáplé ručně pískované zrcadlo - 6000,-. Celkem 13 000,- Kč. Vystavit fakturu, dojít k dotyčné dámě, předložit ji a položit otázku: "Bude madam platit kartou nebo hotově?"
V případě, že dotyčná škodu uhradit odmítá je pak ještě záložní otázka: "Bude si madam přát zpříjemnit čekání na policii sklenicí džusu na účet podniku?"
Od té doby co se takto děje, počet zlobivých dětí ubyl o 99%. Já nikomu nic nezakazuji. Když na to má peníze, ať si s sebou klidně bere malé a nevychované děti. A když na to peníze nemá, tak si je alespoň lépe vychová.
Jo, tohle je asi jedina moznost. Jenze dnes za to mohou predevsim rodice moderni vychovou, kdy je diteti vse dovoleno a musi byt stredem pozornosti.
Nedavno jsem byl svedkem toho, jak v restauraci nejake ditko zaclo "nudou" mlatit miskou do stolu frekvenci cca 2 Hz. Misto toho aby ho matka okrikla nebo mu vrazila pohlavek, tak si jeste zacla ditko nahravat na video, jak je pekne "kreativni".
Takovyhle vykvet proste nema mezi normalnimi lidmi co delat, at si to delaji doma v nejake zvukotesne mistnosti.
Totez souziti se sousedy ve starem dome postavenem pred sto lety, ktery byl konstruovam na styl zivota v te dobe. Tehdy zrejme nebylo bezne, ze deti skaci z palandy na zam apod. Takze ve vedlejsim byte mate pak trvale zemetreseni. Zajimave je, ze je to problem cca poslednich deseti let.
Velmi humorne, presne na urovni posezeni u piva. Pravdepodobne si ale ve vsech bodech vymyslite. Na nahradu skody tezko vystavi "fakturu" hned vas personal, stejne tak otazku vin bude pravdepodobne nejdriv resit soud.
Jak jste prisel na rovnici nevychovane dite = jim rozbite veci, to mi neni zcela jasne, a pokud nejaky host obdrzel "fakturu" na skodu, kterou jeho dite nezpusobilo, velmi rad bych se ucastnil placeni.
Suma sumarum - placate hou-vediny.
Článek je ukázkou toho proč je západní civilizace v úpadku a brzy ji převálcují civilizace jiné. Nikdo v nic nevěří, děti lezou lidem na nervy, preferovány jsou sterilní prefabrikované zážitky a skutečný svět je brán jako něco obtěžujícího, co je nežádoucí. To že někde brečí dítě je normální. Normální není vyumělkovaný sterilní svět "luxusních" produktů.
Je to tak, lidi by se měli naučit toleranci a ne si pořád hrát na luxusní paničky a panáky, co je obtěžuje naprosto vše. Myslím, že je to důsledkem blahobytu ve kterém žijeme, protože pak vniká nepřirozené prostředí, které člověka deformuje. Takže buď žít v chudobě, ale přirozeněji, nebo v relativním bohatsví, ale s těmito nevýhodmi. Každý by nakonec volil to druhé.....
Mně přijde brát dítě do restaurace jako naprosto normální. To by rodiče museli celé léto sedět doma a nemohli jít na výlet. Co mi normální nepřijde, když si někdo pořídí dítě a pak je s ním 90% času paní na hlídání. Ale HLAVNĚ. Celý tento "problém" je zcela vycucaný z prstu. Osobně si nevybavuji, že by někde v restauraci nebo na koncertě, kde jsem byl vyřvávalo dítě. Ale možná je to tím, že nejsem přecitlivělý misantrop a takových věcí si nevšímám.
Problém samozřejmě není v dětech, ale v rodičích - v tom, jak jsou či nejsou ohleduplní k okolí. A také v tom, zda si v záplavě svých rodičovských citů dokáží uvědomit, že to, že jejich potomek stojí u něčího stolu v restauraci, tahá za ubrus a upíná na sedící "ty svoje krásný kukadla", může být pro ně spíš obtěžující.
Naposledy kdy jsem byl v restauraci tak jediné co mě obtěžovalo byl cigaretový dým. Zlobivé děti sice existují ale myslím že po patřičném upozornění rodiče se ve většině případů dítě usměrní.
Bydlím v paneláku a nějaká sousedka /která se asi po 1156x rozhodla že zhubne/ začala praktikovat nějakou ZUMBU / ...
takový randál jsem dlouho nezažíval.
A proto jsem si koupil domeček s velkou zahradou ... tam je klid.
Jestli někdo kojí na veřejnosti a vystavuje prso ... mno většina slušných lidí pokud na prsu spočine jeho oko tak se odvrátí, protože chápou že to dítě jíst musí. Bohužel v dnešním uspěchaném světě to jinak asi nejde pokud chcete s vlky výti.
Po přečtení článku se mi ani nechce věřit, že máte vlastní dítě předškolního věku. Pravděpodobně patříte mezi lidi, kterým stačí vyjet před dům a objíždět kolem bloku s kočárkem. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Je samozřejmé, že existují místa, kam děti nepatří. Resp. nepatří, pokud ruší. Kino je místo, kde podle nějakého psaného i nepsaného řádu jsou lidi ticho a pokud nejsou, můžou být vyvedeni a vstupné propadá. Letadlo slouží k přepravě a pokud chci letět se svým dítětem k moři, např. protože sám jsem asmatik a chci, aby mým dětem pobyt u moře prospěl, nevidím důvod, proč ho nevzít sebou. Řvoucí dítě není samozřejmě žádná radost, ale to že někdo má dítě neznamená, že má být separován od společnosti. Proč bych se měl omezovat jen proto, že mám dítě? Před narozením našeho dítěte jsme byli zvyklí hodně cestovat. Nevidím důvod, proč to nedělat i teď. Nevím, proč bych nemohl s dcerou do restaurace. Jiná věc už je, pokud by dítě rušilo ostatní nebo nedejbože znečišťovalo jejich oblečení. To ale nemá nic společného s tím, jestli tam dítě vezmeme nebo ne, ale s tím, jestli rodiče jsou prasata či ne. Tenhle celý článek mi přijde, že byl napsaný z nějaké zloby a opravdu motá několik věcí dohromady.
Pokud chcete letět se svým dítětem k moři, tak si hlavně uvědomte, ža malé děti ještě nemají vyvinutou Eustachovu trubici a nedokážou vyrovnávat tlak ve středním uchu. Takže ty děti v letadle řvou, protože opravdu trpí. Jestli jste někdy letěl s rýmou, tak možná pochopíte, o čem píšu.
Nechci se nijak autorky dotknout, ale jak sama v úvodu píše, má teprve šestitýdenní dítko. Co autorka ví o výchově? Výchova začíná až někdy kolem 1. roku dítěte a s přibývajícím věkem se to zhoršuje (zvláště poslouchání ze strany dítěte).
Také jsem naprosto pro pevnou výchovu a hlavně mantinely a jejich důsledné dodržování. Ale ony poučky jsou jedna věc a praxe druhá. Sám mám děti 2 (3,5 a 1 rok) a už se mi kolikrát stalo, že ačkoliv jsem se snažil sebevíc, tak se to prostě nepodařilo (udržet ty mantinely nebo být pevný ve výchově). Ono, upřímně, takoví lidé, jako Vy, tomu moc nepřidají. Když dítě potrestáte - budou se na vás jedni dívat, jako na tyrana (vždyť dnes máme bezstresovou výchovu, ne). Když ho nepotrestáte, budou se dívat úkosem Ti druzí. Nikdy se nezavděčíte všem. A stejně, jako jsme rozdílní my dospělí, jsou rodzílné osobnosti i naše děti. Navíc i to dítě zrovna nemusí mít ten den dobrou náladu a je na problém zaděláno. Z Vašeho článku tak nakonec vyplývá, že sice nechcete rodičům nic zakazovat, ale na druhou stranu (vzhledem k výše řečenému) jim v podstatě nedáváte jinou možnost, protože vždy se může najít někdo komu dítě bude vadit byť by bylo sebehodnější (pak se naskýtá otázka: co pak?).
Tím rozhodně nechci hájit volnou výchovu rodičů (se kterou také naprosto nesouhlasím) a jejich zlobivé děti. Jenom tím chci poukázat na to, že svět není černobílý a některé věci prostě nevyřešíme. A pokud na ně chceme poukázat, možná by bylo lepší přímo na místě napomenout rodiče daného dítka, než o tom psát sáhodlouhé úvahy (ale to zas vyžaduje jistou dávku odvahy, že).
Jinak k těm zážitkům. Mám pocit, že trošku podceňujete dětské vnímání oněch zážitků. Ona sice jízda ve vozíku za kolem nemusí být dvakrát bezpečná (ale to je otázkou naší silniční kultury - viz některý z předchozích příspěvků o Rakousku), ale pobyt na čerstvém vzduchu, okolní příroda, pocit z pohybu, to vše na dítko působí, i když to nedá okamžitě najevo. Takový človíček v budoucnu může mít daleko pozitivnější přístup ke sportu, zdravému stylu života apod. Tady tedy s autorkou částečně nesouhlasím také, ale je pravda, že toho vymetání "akcí" je někdy až přespříliš (také jsme se s tím už potýkali). Je pravda, že by rodiče měli trošku rozmýšlet, co děti musí prožít a co ne.
Na závěr: trošku víc radosti ze života a míň škarohlídství a hned se nám všem bude žít lépe. ;)
Vždyť děti jsou kořením našeho života a bez nich by to prostě nebylo ono.
Omlouvám se za delší příspěvek a přeji hezký den.
Jsem otcem 7 týdenního syna. Musím říct, že všechny iluze jsou ty tam. Když dítě začne brečet, tak prostě brečí a někdy s tím nic neuděláte, protože prostě nevíte proč brečí.
Problém vidím jinde. Lidská společnost děti potřebuje, aby přežila. Jenže v dnešní době ta společnost jaksi potřeby matek a jejich dětí odsunula až na poslední místo. Představte si, že potřebuje prostě jen zajet ke svému lékaři, v centru města, a každé 2 hodiny potřebujete kojit - jinak dítě prostě brečí. podívejte se kolem, kde naleznete kojící koutek? Možná v IKEA, která je baby friedly. Kde naleznete bezbarierovou toaletu, kam si může maminka s kočárkem nebo vozíčkář zajet odskočit. Kolik bezbarierových stanic metra v Praze je? Na Národní třídě teď Dopravní podnik dostavuje bezbarierový výtah. Asi ani nebude uveden do provozu, protože celá stanice se uzavře na dva roky, kvůli výstavbě zase nějakého obchodně-administrativního centra.
V situaci, kdy nemáte štáb lidí, který je vám ochotný dítě pohlídat (ale stejně za vás nenakojí), tak to dítě musíte prostě vzít sebou a řešit, kde na ulici, na lavičce, v restauraci nakojíte.
Se ženou podobné situace řešíme každý den. Moderní společnost si žádá, aby lidé se bavili - utráceli, atd. Ale co když mají děti?
Autorka v článku jasně popisuje, že děti potřebují hranice... bohužel mi připadá, že ona nějak na hranice zapomněla a že kritizuje přítomnost dětí všude, kde si jich zrovna všimne, snad s výjimkou dětského hřiště, kde tedy jsou přijatelní, když už není zbytí.
Chápu, že nadšená maminka šestitýdenního dítěte ještě dokáže omezit veškeré své cesty mimo dětský svět, to dělají ty hormony, živě si na to vzpomínám (mám tři děti šestileté, tříleté a dvouměsíční). Ale časem i ona zjistí, že přítomnosti dítěte v Bille či nákupním centru se prostě leckdy zabránit nedá. A třeba taky to, že i to roční dítě může být nadšené z výletu na kole, protože na hřišti u baráku už ho to fakt nebaví. A že zajít si sem tam na oběd i s tím dítětem taky není něco, co by bylo nepřirozené. Ba dokonce že i výstavy, když jsou udělané dobře, můžou dítě zajímat a něco mu dát. Z celého článku s ní souhlasím asi tak v tom, že do kina na dospěláckých film, do opery, do luxusní restaurace nebo na exkurzi na zámku batolata fakt nepatří, ale jinak?
Souhlasím a sama sebe se ptám, kdy jsem naposledy byla v kině, opeře, popř. divadle nebo restauraci a rušilo mě tam dítě? Nemohu si vzpomenout. Momentálně jsem v jiném stavu a už teď mě trochu štve, jak se musím separovat od společnosti – nemohu např. zajít restaurace, kde se kouří (a že se bohužel kouří téměř v každé restauraci), také nemůžu jezdit na kole atd. Jenže devět měsíců se vydržet dá, ale chcete mi říct, že budu muset být takto izolovaná několik let? A kolik? Jak stré děti už smíme s sebou někam brát? Tříleté, šestileté, devítileté…? Ty také ale zlobí. Znamená to opravdu, že s dítětem končí život a já bych už měla být zalezlá doma, nebo na pískovišti?
Autorka chtěla nejspíš upozornit na příliš benevolentní výchovu a rozmazlené fracky. Bohužel se dotkla většiny rodičů, kterým prostě život s dítětem neskončil.
Jelikož mám 4 děti, považuji se v této společnosti především za mámu. Je pravda, že na některá místa, nebo spíše do některé společnosti a situace děti prostě nepatří, ale vše záleží na okolnostech. Každý dospělý člověk by si měl uvědomit co vlastně v životě chce. Když si něco pořizujeme , něčeho dalšího se musíme prostě vzdát. Uvědomte si co je tedy pro vás přednější. Svobodný život, bez jakéhokoli omezování, nebo mít dítě? Já dala přednost dětem.Chtěla jsem je!!!!!Dnes je spousta podniků a zařízení, kde jsou matky a rodiče vůbec, s dětmi vítáni s otevřenou náručí a děti tam nejsou nikomu na obtíž.Podniky, kde běžně na děti zařízeni nejsou, čas od času nějaké akce, nebo vyjímečné situace pořádají. Což je krásné a velmi ušlechtilé.Když chci s dětmi navštívit restauraci,přesně vím kam zajít, kde mé děti nebudou nikoho rušit ani nikomu překážet.A chodím tam kvůli nim, né kvůli sobě.Je zase pravda, že společnost jako taková, také neví co chce. Když se dítě někde chová nevhodně, lidé řeknou, že by tomu spratkovi měla matka jednu vrazit, ale když to matka udělá dřív než chování dítěte někomu začne vadit, odsoudí ji a litují to dítě. Tak co zase chcete vy ostatní??Kojení na veřejnosti mi nikterak nevadí, já osobně tedy nikdy veřejně nekojila, ale je to na uvážení dané matky. Pokud by mě pohled na kojící matku pohoršoval, tak se na ni přece nemusím dívat.Dospělí lidé si také klidně na ulici pojídají hamburgry a nikomu to nevadí. Tak proč upírat jídlo na veřejnosti našim nejmenším. Mají stejná práva jako my všichni.
Byla jsem v sauně, děti tam doslova výskaly, maminka je neumravnila, musela jsem je prosit o ztiseni. Naopak jsem byla v solne jeskyni, dve male deti, v klidu si hraly nebo si povidaly s maminkou, tissimy hlasy nez obvykle. Nemyslim, ze jde o povahu deti. Jde o to, jak jim to maminka vysvetlila, jak jsou naucene, kde se ma clovek jakym zpusobem chovat. Deti jako takove vubec nevadi.
...lehce znasilnujete.
Situaci, kdy cizi dite omezuje VASI svobodu, aspon tu, ktera stoji za ochranu, je opravdu velmi malo. Jako svobodu neberu svobodu zapalit si cigaro (nebot tim naopak okamzite ohrozujete telesnou integritu a tim omezujete svobou vsehc okolo, kdi se nechteji nechat travit). Nic jako svoboda ticha pri piti kafe nebo svoboda nedotceneho osobniho vkusu neexistuje. Jake jine svobody tedy podle vas ti cizi haranti porusuji?
Nevim, proc autorku vytaci zrovna kojeni. Deti nakojit potrebuji, ty potvory nechapou, ze budou muset nekolik hodin pockat, protoze by to mohlo nejakou viktorianskou fosilii pohorsit. Dnes se vsude na stancich valeji casopisy se silikony, plavat se chodi nahore bez nebo zcela bez a jeste se najde nekdo, koho vytoci kus prsa, ktere je videt, kdyz se koji. Pokud to nekomu vadi, muze si jit vypichnout oci sroubovakem a ma po problemu. Dnes vadi prso, zitra to bude levy kotnik a za par let nam tu puritani zavedou burku. Jdete se podivat do Mnichova v Nemcich, jak se tam u reky valeji a koupaji lide uplne nazi. Mozna, ze to nekoho vytaci, ale nevim, proc by se spolecnost mela ridit ohledy na par zamindrakovanych chudaku.
Na to, že máte taky malé dítě, máte opravdu nezaujatý názor. Jsem matka už trochu odrostlých dětí. Vychovala jsem je (myslím) dobře. Současné mámy to podle mě přehánějí a to naprosto ve všem a možná si ani neuvědomují, jak obtěžují okolí. Kojit se dá na veřejnosti aspoň v ústraní a zády k davu. Nakupovat do obchodu s kočárem, když se tam vejdou sotva dva lidi, je sobecké vůči ostatním (kolikrát se tam vecpou dvě kámošky, když přitom jedna může venku pohlídat obě děti). Jednou jsme jeli k moři (22 hodin) a drželi jsme si bágly na klíně celou cestu, protože zavazadlový prostor busu včetně skříně byl zaplněn kočárky (jedna máma měla sebou 3 - slovy: tři - kočáry!) Mimin bylo v buse 17!!! Bylo to nejhorších 22 hodin v mém životě! Ať se potom ty mámy nediví, že je okolí nesnáší.
Dva body: 1) když žena kojí, má hladinu hormonů nastavenou na potřebné mléko. Vedlejí věc je, že je klidnější a nevadí ji když ji někdo vidí. Vadit to může jiným lidem. Ale je to chvilková činnost.
2) děcka v kostele. Byl diskuze na katolické stránce www.katolik.cz, kde proběhla výměna názorů na přítomnost dětí s matkami v kostele. Výsledek : doporučuje se vybudovat oddělený prostor, kde to jde, aby matky sledovaly mši a děti se současně batolily nebo jim sdly v náručí. Takový je vzorný skleněný koutek v kostele sv. Jakuba v Praze - Stodůlkách. Je stupňovitý jako kino, má vpředu celou skleněnou stěnu a matky vidí vše a na koberci jsou malé děti.
Naopak kde to nejde, v historických starých kostelích, tam se děti obvykle berou do bočních lodí dopředu. Ale to nepomáhá. Právě na velikonoční neděli jsem byl v kostele sv. Jiljí v Praze na Husově třídě ve 12:00 hodin. Jsou chvíle, kdy je ticho, jen kněz předříkává své věty, jako při ´´proměňování´´. Do poměrně tichých slov kněze se mísily hlasy jednoho batolete z pravé lodi kostela. Bylo to zvukově silnější než hlas kněze. Tam skleněný palác pro matky není.
V synagogách sedávaly matky s dětmi do 13 let na galerii neb podobném odděleném prostoru. A bylo po problému, vlastně ani nezačal být. Dnes je ovšem i v synagogách tak málo lidí, že jsem také viděl ženy obsadit zadní lavice na přízemí a protože i dětí bylo málo (jako u křesťanů), nebyl problém.
Dělá-li to většina, je to normální. Cíti-li se autorka být v menšině, musí emigrovat nebo se přizpůsobi...
Ale vážně, všeho s mírou. Máme 2 děti, na kulturu je bereme na dětské akce, baví je víc, než ty pro dospělé. Ale bereme je i do restaurací, nebudeme na výletě jíst jen bagety a konzervy. Také jak by se děti jinak dozvěděly, jak se v restauraci chovat, kdyby tam nikdy nebyly.
Také ale ví jaké to má pravidla, o to těžší je, jim pak vysvětlit, proč právě ti skvělí dospělí (někteří) se chovali jako ty vámi popsané děti.
Tak tohle je slusny masakr :-)))
http://pardubice.idnes.cz/svitavske-matky-chteji-restaurace-privetive-k-detem-f99-/pardubice-zpravy.aspx?c=A110512_1583803_pardubice-zpravy_meb
Mozna by si mohly takovou "privetivou" restauraci se vsemi temi pozadavky nejdriv zkusit provozovat, ne ?
A ta nalepka budiz varovanim normalnim lidem pred vstupem.
Předesílám že mám 4,5 leté dítě a mimino. A nechápu "matky" bez jakýchkoli zábran, které disponují nevychovanými řvoucími dětmi a klidně si jdou sednout do kavárny (např.) a zbytek osazenstva má po klidu, dětičky nechají servávat věci typu závěsy v oknech a dělají, že je to jako normální. Jediná výhoda je, že tyhle "matky" dávají děti hned ve 3 letech do školky (nebo lépe hned ve 2 letech do soukromé), protože jich mají samy plné zuby..tj. od těch dětí je pak stejně pokoj, což je dar pro nás ostatní. Jinak naše děti od malička cestují, jsou zvyklé na pobyt (s námi) v cizím prostředí a nedělají cirkus z každé změny prostředí - co bych z toho jako pak měla já. Nedávno mi jeden takový parchant (cca 2,5-3 roky) najížděl na nohy vozíkem v sámošce, nejprve jsem myslela že vozíček (ten dětský malý, v drogerii DM) prostě nezvládá tlačit, jenže když za mnou šel už podruhé tou samou uličkou a stále dělal totéž tak mu říkám "tohle mi nedělej" (mmch na noze kozačky za 3 tis. CZK) načež se odněkud přihnala (do té doby někde mimo) tlustá prasnice která na mě začla řvát, že mě přetáhne po hlavě košíkem (jako že jsem si dovolila napomenou jejího spratka)!!!!!! Když má dítě takovouhle kravskou matku, těžko od něj očekávat nějaké normální vychování a těžko vlastně očekávat jakoukoli ohleduplnost k ostatním. Takže asi tak za mně.
Dobrý deň,
naozaj som tento článok nepochopila a divím sa, že ho napísala matka.
Odsudzovať deti a ich rodičov ako dáky protispoločenský jav je zvrátené. Zaoberajte sa problémami, ktoré sú naozaj protispoločenské. Alebo to je možno vo Vašom prípade prejavom Vašej sociálnej izolovanosti, keďže s Vašimi deťmi nikam do spoločnosti nechodíte, aby ste náhodou svojou prítomnosťou nikoho nerušili. Odporúčam Vám, aby ste nebrali až taký veľký ohľad na iných príslušníkov spoločnosti, ale urobili aj niečo pre seba ako matku, ktorá musí väčšinu času tráviť s deťmi. Určite sa to pozitívne odrazí aj na Vašom pohľade na iných rodičov a ich deti. Vaše negatívne naladenie voči iným rodičom a ich deťom konečnom dôsledku škodí iba Vám.
S pozdravom