Názor k článku Dítě s sebou! I přes vaši mrtvolu od Klára - Souhlasím a sama sebe se ptám, kdy jsem...

Souhlasím a sama sebe se ptám, kdy jsem naposledy byla v kině, opeře, popř. divadle nebo restauraci a rušilo mě tam dítě? Nemohu si vzpomenout. Momentálně jsem v jiném stavu a už teď mě trochu štve, jak se musím separovat od společnosti – nemohu např. zajít restaurace, kde se kouří (a že se bohužel kouří téměř v každé restauraci), také nemůžu jezdit na kole atd. Jenže devět měsíců se vydržet dá, ale chcete mi říct, že budu muset být takto izolovaná několik let? A kolik? Jak stré děti už smíme s sebou někam brát? Tříleté, šestileté, devítileté…? Ty také ale zlobí. Znamená to opravdu, že s dítětem končí život a já bych už měla být zalezlá doma, nebo na pískovišti?
Autorka chtěla nejspíš upozornit na příliš benevolentní výchovu a rozmazlené fracky. Bohužel se dotkla většiny rodičů, kterým prostě život s dítětem neskončil.