Dva body: 1) když žena kojí, má hladinu hormonů nastavenou na potřebné mléko. Vedlejí věc je, že je klidnější a nevadí ji když ji někdo vidí. Vadit to může jiným lidem. Ale je to chvilková činnost.
2) děcka v kostele. Byl diskuze na katolické stránce www.katolik.cz, kde proběhla výměna názorů na přítomnost dětí s matkami v kostele. Výsledek : doporučuje se vybudovat oddělený prostor, kde to jde, aby matky sledovaly mši a děti se současně batolily nebo jim sdly v náručí. Takový je vzorný skleněný koutek v kostele sv. Jakuba v Praze - Stodůlkách. Je stupňovitý jako kino, má vpředu celou skleněnou stěnu a matky vidí vše a na koberci jsou malé děti.
Naopak kde to nejde, v historických starých kostelích, tam se děti obvykle berou do bočních lodí dopředu. Ale to nepomáhá. Právě na velikonoční neděli jsem byl v kostele sv. Jiljí v Praze na Husově třídě ve 12:00 hodin. Jsou chvíle, kdy je ticho, jen kněz předříkává své věty, jako při ´´proměňování´´. Do poměrně tichých slov kněze se mísily hlasy jednoho batolete z pravé lodi kostela. Bylo to zvukově silnější než hlas kněze. Tam skleněný palác pro matky není.
V synagogách sedávaly matky s dětmi do 13 let na galerii neb podobném odděleném prostoru. A bylo po problému, vlastně ani nezačal být. Dnes je ovšem i v synagogách tak málo lidí, že jsem také viděl ženy obsadit zadní lavice na přízemí a protože i dětí bylo málo (jako u křesťanů), nebyl problém.