Dovolená u moře a večerní bufet nabízí kromě teplého jídla i zákusky. Večer co večer přichází rodiče s asi pětiletým synkem. Usedají ke stolu a vkládají dítěti do rukou tablet. Dítě hledí upřeně do obrazovky, patrně hraje nějakou hru. Sem tam otevře pusu, aby mu do ní mohla jeho matka dát sousto. Dítě se od obrazovky neodtrhne ani ve chvíli, kdy je podávaná zmrzlina.
Co se dozvíte v článku
Nebo opět prázdniny a rodina vyráží vlakem na výlet. Sotva dojdou na nádraží, aby počkali na svůj spoj, usedají na lavičku a malé, asi tak dvouleté holčičce nabízejí mobilní telefon. Okolní svět není pro dítě zajímavý. Má svoji hru.
Nastavte dětem digitální rovnováhu
Oba zmíněné příběhy se staly a možná se někde dějí právě teď. Digitální technologie jsou neoddělitelnou součástí našich životů. Dnešní rodiče, kteří ještě strávili dětství bez nich, by si měli klást otázky, jak nastavit svým dětem správnou digitální rovnováhu. Zvlášť nyní, kdy školou povinné děti strávily většinu roku na distanční, tedy převážně online výuce. Distanční výuka se výrazně podepsala na dětech a mladistvých – vzrostl počet závislostí na internetu.
Digitální technologie patří ke vzdělání
„Je prakticky nemožné, aby se děti vyhnuly kontaktu s digitálními technologiemi, a není to ani žádoucí. Stále větší roli hrají ve vzdělávání a k profesím, které dnešní děti budou jednou vykonávat, velmi pravděpodobně je budou potřebovat umět ovládat nejen pasivně, ale aktivně,“ říká Jana Vyhlídalová, majitelka projektu makeITtoday, který se zaměřuje na digitální vzdělávání dětí.
O to důležitější je představit jim technologie poučeně a od začátku nastavit rozumná pravidla. Odborníci se shodují, že je potřeba vyvarovat se ve výchově extrémů, ať už je to „démonizace“ a zakazování obrazovek, nebo naopak příliš liberální přístup, který dětem nenastaví hranice a neumožní vytvořit si vlastní zdravé návyky.
Doporučení ohledně času stráveného u obrazovek a konkrétních pravidel se mění podle věku dítěte a jsou orientační. „Dosavadní studie naznačují poměrně zásadní vliv na vývoj u dětí od 3 do 5 let, pokud byly vystavovány obrazovkám bez dozoru a na dobu delší, než se doporučuje,“ upozorňuje psycholožka Eva Šimotová. U starších dětí je pak důležitější sledovat hlavně to, jakými činnostmi čas u obrazovek tráví a zda negativně neovlivňuje ostatní sféry jejich života.
Děti do 18 měsíců
Nedoporučuje se žádný čas u digitálních obrazovek, měly by být mimo dosah dětí. „U takto malých dětí ještě mohou technologie negativně ovlivnit správný vývoj mozku. Projevit se to může zejména na schopnosti soustředit se, kvalitě spánku nebo rozvoji řeči. Pokud jsou takto malé děti vystaveny podnětům, kterým nerozumí, může dojít k přesycení nervové soustavy,“ varuje Eva Šimotová.
Děti ve věku 1,5 až 3 roky
Doporučuje se raději hledat aktivity v přirozeném životě, u obrazovek by dítě mělo trávit nejvýše půlhodinu denně a nejlépe vždy společně s rodičem, který může komentovat dění, vysvětlovat to, čemu dítě nerozumí a uspokojovat tak jeho potřebu srozumitelného světa. Digitální technologie je vhodné využívat pouze k vybraným aktivitám, například k videohovorům s rodinou či prohlížení rodinných fotek.
Existují i vzdělávací aplikace nebo hry určené pro tuto věkovou kategorii, nicméně žádné výzkumy dosud nepotvrzují, že by jakýkoliv vzdělávací software nahradil v tomto věku kreativní hru mezi dítětem a rodičem.
„Učení s pomocí tabletu nebo telefonu má smysl jen ve spolupráci s rodičem, který si pak s dítětem informace opakuje,“ vysvětluje psycholožka a dodává: „Schopnost učení je výrazně ovlivněna kvalitou pouta a důvěrou mezi rodičem a dítětem. Pokud toto obětujeme kvůli sledování obrazovky, uniká nám podstata dětského vývoje.“ Vhodnější než tablet nebo telefon jsou CD nebo DVD s pohádkami, které mají na rozdíl třeba od YouTube kontrolovaný obsah.
Děti ve věku 3 až 6 let
U předškoláků by měl rodič stále vybírat obsah určený pro tuto věkovou skupinu a mít ho 100% pod kontrolou. Není také vhodné mít zapnutou třeba televizi jako zvukovou nebo obrazovou kulisu. Odvádí to děti od spontánní hry a narušuje koncentraci, což se může později projevit i ve školním prostředí. Je důležité mít přehled o tom, co dítě na zařízení hledá a dělá.
U dětí zhruba od pěti let už je možné a podle Jany Vyhlídalové i vhodné využívat dotyková zařízení i k rozvíjení základních digitálních dovedností třeba na speciálních kurzech určených právě pro předškoláky. „Roste tak šance, že děti budou v budoucnu čas na počítači trávit způsobem, který je rozvíjí, a ne jen pasivně konzumovat zábavu,“ vysvětluje.
Děti ve věku 6 až 12 let
Někdy v tomto období již děti pravděpodobně dostanou svůj první chytrý telefon. O to důležitější je otevřená komunikace mezi dítětem a rodiči, kteří by stále měli mít přehled o tom, co dítě na zařízení dělá bez toho, aby se narušila vzájemná důvěra. „Jako důležitou vnímám prevenci, tedy seznámit děti s online světem a jeho riziky, naučit je filtrovat informace prezentované médii, kriticky k nim přistupovat, chránit se na sociálních sítích, informovat je o podobách kyberšikany apod. To samozřejmě předpokládá i určitou digitální gramotnost rodičů,“ vysvětluje Eva Šimotová.
Doba strávená na zařízení by neměla přesáhnout dvě hodiny denně nad rámec školních povinností nebo online výuky. Pro lepší přijetí pravidel můžete jejich nastavení konzultovat s dítětem a nechat ho podílet se na jejich vytváření.
Děti starší 12 let
U teenagerů je těžší omezovat digitální aktivity počtem hodin, mají vlastní koníčky, sociální kontakty a právo na více soukromí. Pokud se neprojevuje patologické chování (viz níže), je dobré podporovat u dítěte schopnost samoregulace. Občas se stává, že se dospívající „zapomene“ u hry nebo YouTube, proto může pomoci nastavit si pravidla pro kompenzaci.
Na každou hodinu strávenou u obrazovky by měli být 15 minut aktivní – být venku, věnovat se sportovním aktivitám. „Rodičům doporučuji jevit zájem o to, čemu potomek v online světě věnuje pozornost (komunikace s přáteli, hry, sledování zábavných a hudebních videí nebo naučných programů atd.). Může to napomoci vzájemným vztahům a komunikaci,“ radí psycholožka.
Rizika spojená s digitálními technologiemi
U školních dětí už je potřeba vzít v úvahu to, že si umí například vyhledávat samy na internetu, kde se ukrývá potenciálně škodlivý obsah a hrozby v podobě ztráty soukromí, hackerských útoků, kyberšikany nebo sexuálních predátorů. Digitální technologie ale mohou děti negativně ovlivňovat i méně nápadným způsobem. Že je něco v nepořádku, nám napoví následující otázky:
- Má dítě dostatek kompenzačních aktivit, hlavně pohybu a času stráveného venku?
- Netráví čas u obrazovek na úkor svých školních nebo domácích povinností?
- Horší se výrazně jeho prospěch a výsledky ve škole?
- Mění se chování dítěte? Pozorujete emoční projevy, když musí od mobilu/počítače?
- Ztrácí zájem o sociální vazby s rodinou nebo kamarády?
- Ztrácí zájem o „offline“ zábavu (knihy, hry, tvoření)?
- Má problémy se spánkem nebo nespí dostatečně?
- Řeší telefonem nebo tabletem svoji náladu?
Pro všechny věkové kategorie platí, že by se digitální obrazovky neměly používat těsně před spaním. Spánek je totiž zásadní pro správný vývoj. Jeho kvalitu ale narušuje modré světlo z obrazovek, které tlumí produkci spánkového hormonu melatoninu. Navíc je prokázané, že děti, které mají digitální zařízení v pokojíčku, často v noci nespí a tráví čas na internetu. Stojí za to zvážit tzv. screen-free zóny a screen-free časy.
Vedle hodiny před spaním se nedoporučuje používat digitální zařízení hned po probuzení, kdy potřebujeme nastartovat vlastní přirozené dopaminové mechanismy. Používání obrazovek při jídle pak není dobré pro budování zdravých stravovacích návyků a může přispívat k obezitě. Rodiče by také neměli zapomínat na to, že jsou pro své děti velkým vzorem. Když tedy budu jako matka trávit většinu volného času s telefonem v ruce nebo před televizní obrazovkou, dítě bude toto považovat za normu,“ říká psycholožka.
Závislosti, šikana, násilí, poruchy příjmu potravy – poznali byste, že má vaše dítě problém?
Důležitější je druh aktivity
Podle Jany Vyhlídalové je zásadní to, jak děti a dospívající čas u obrazovek tráví. Pokud dítě projevuje o digitální zařízení přirozený zájem, je dobré toho nadšení využít a zhruba kolem nástupu do školy ho začít seznamovat s tím, že na tabletu nebo počítači může trávit čas nejen hrou, ale i činnostmi, které rozvíjí kreativitu a specifické dovednosti. „Základy programování nebo práci s grafickými programy si mohou vyzkoušet prostřednictvím workshopů nebo kurzů určených pro danou věkovou kategorii. Takto strávený čas u obrazovek bychom měli oddělovat od pasivní konzumace zábavy, jako jsou hry nebo sociální sítě,“ vysvětluje Jana Vyhlídalová.
Ani pasivně trávený čas u obrazovek by ale podle odbornice neměl být tabu. „I děti potřebují vypnout a skutečně si myslím, že například hraním her se i učí. Navíc nuda podporuje kreativitu, takže je to může posunout k nějaké další činnosti,“ dodává Vyhlídalová. Ani rodiče si mnohdy neodpustí nějaký pasivně strávený čas u obrazovek, bylo by tedy nefér myslet si, že by naše děti měly být v tomto ohledu dokonalé.
Tak jako u mnoha dalších věcí i u digitálních technologií platí, že jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Je proto zásadní, abychom dětem pomohli nastavit si vůči nim zdravý vztah. Z toho pak budou těžit celý svůj život.
Odborná spolupráce
PhDr. Eva Šimotová
Psycholožka a speciální pedagožka
Odborná spolupráce
Jana Vyhlídalová
Odbornice na digitální vzdělávání dětí. Majitelka inovativního vzdělávacího projektu makeITtoday.
ČLÁNKY DO MAILU