Divizna (Verbascum) je početný rod rostlin z čeledi krtičníkovité zahrnující přes 350 druhů. Dorůstají výšky až 2 metrů a většinou vytvářejí přízemní listovou růžici, z níž vyrůstá květonosná lodyha. Na ní se nejčastěji objevují žluté květy, vzácněji divizny vykvétají také v jiných barvách, například bílými či fialovými květy.
Přirozeně se vyskytují v Evropě, v Asii i v severní Africe, avšak byly zavlečeny i do jiných částí světa. V české flóře se vyskytuje devět druhů, které se mezi sebou kříží. Některé druhy divizen se sbírají jako léčivky, v tomto ohledu je patrně nejznámější divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum).
Odvar z květů divizny pomáhá při onemocnění dýchacích cest
Divizna velkokvětá roste v celé Evropě, i na našem území se vyskytuje zcela běžně, zejména díky své celkové nenáročnosti. Nejčastěji ji můžeme vidět například na rumištích, skládkách, svazích či v příkopech, vyskytuje se však i na zahradách a kompostech, na kamenitých stráních, lukách a v prosluněných částech lesa.
Pro léčebné účely se v bylinné medicíně používá hlavně její květ, méně často listy, a to hlavně při onemocnění dýchacích cest a nachlazení. Odvar z diviznových květů tak podle lidového léčitelství pomáhá léčit například onemocnění průdušek spojené s kašlem, užívá se i při bronchiálním astmatu. Je třeba ho však pořádně scedit, ideálně přes pláténko, protože květy jsou pokryty jemnými chloupky, které mohou nepříjemně podráždit sliznici.
Sliz z květů pomáhá vytvořit na sliznici horních cest dýchacích povlak a chrání ji před podrážděním. Saponiny a flavonoidy zase pomáhají při rozpouštění hlenů. Mimo to se květům připisují také protizánětlivé vlastnosti a potenciál uvolňovat křeče, takže se někdy využívá rovněž při zánětlivých chorobách zažívacího traktu.
Květy divizny musí mít i po usušení žlutou barvu
Díky zmíněným protizánětlivým účinkům se odvar z divizny používá i zevně, a to jak z květů, tak i z listů. Slouží například jako obklad při bércových vředech, revmatických bolestech, hemoroidech nebo k oplachu oděrek. Jako obklady při otocích a vředech se používaly také naklepané listy a kořen divizny pro změnu působí močopudně, využíval se proto k pročištění močového ústrojí.
Z květů divizny se dá připravit také chutný sirup, který pomáhá rozpouštět hleny a má podobné účinky jako odvar. Podobné vlastnosti má také třeba i divizna malokvětá (Verbascum thapsus), která se divizně velkokvěté podobá také vzhledem, obdobně jako divizně sápovité (Verbascum phlomoides).
Obě tyto divizny však mají na rozdíl od divizny malokvěté větší a jinak tvarované květy. Květy se sbírají od června do září ideálně ráno nebo brzy dopoledne a suší se během jediného dne na přímém slunci. Pokud bude mít podložka tmavou barvu a absorbuje tak teplo ze slunečních paprsků, tím lépe. Květy lze sušit také v troubě při teplotě do 60 °C.
Pokud jsou květy usušené správně, pak si zachovají původní žlutou barvu. Divizna obsahuje hlavně saponiny a sliz, éterické oleje, cukry, třísloviny a flavonoidy. Její pyl je také bílkovinným zdrojem pro včelstva v letním období a podporuje dlouhověkost zimních včel.
Dříve se divizně říkalo různými přezdívkami, pronikla i do pohádek
Divizna si vysloužila řadu označení a přezdívek, naši předkové jí říkali například Petrova hůl, oranka, svíce královská nebo pochodňová květina. Květy divizny bývaly používány k barvení látek a vlasů a už od antiky si ženy potíraly tváře listy divizny pro získání jemného ruměnce.
Její semena se dříve užívala i k omamování ryb, protože jsou prudce jedovatá, obsahují toxin rotenon. Divizna pronikla i do literatury a filmu. Český spisovatel Alfons Bohumil Šťastný popisuje ve své pohádce, že rostlina uzdraví nemocného krále a on to okomentuje slovy „Věru, tato květina divy zná činiti!“
Dvěma známým pohádkovým skřítkům, Křemílkovi a Vochomůrkovi, zase k jejich překvapení vyroste divizna, a to přestože si zpívají písničku o tom, že ze semínka, které zasadili, by měla být fiala.
Zdroje:
Wikipedia: Divizna velkokvětá
Wikipedia: Divizna malokvětá
Healthline: Potential benefits and uses of mullein tea