Jako divoké koření označujeme lístky, kořínky, natě, které nacházíme na zahradách i ve volné přírodě. Právě tyto plané byliny jsou úžasnou zásobárnou cenných látek. Podporují vylučování žaludečních šťáv, což je důležité pro dobré trávení, aktivují funkci žlučníku a jater, pomáhají organismu získávat silnou imunitu.
Jak sbírat divoké koření?
Při sběru bylinek je dobré dodržovat pár pravidel:
- Léčivky nikdy nesbíráme do igelitových tašek či mikrotenových sáčků, ideální je proutěný košík.
- Bylinky sbíráme za suchého počasí, ne v dešti nebo krátce po něm.
- Květy sbíráme za plného slunce, v tuto dobu je jejich léčivá síla nejsilnější.
Šťovík má chutné mladé lístky
Šťovík kyselý (acetosa pratensis) roste především na loukách, stráních, pastvinách a podél říčních a potočních břehů. Dříve byla tato rostlina používána jako zelenina.
Co ze šťovíku sbíráme? Nejchutnější jsou mladé, jemné lístky. Používáme je syrové, na zimní sezónu si je můžeme zamrazit.
Tato léčivka je bohatá na vitamin C, organické kyseliny, kyselinu šťavelovou a četné antrachinonové deriváty.
Léčivé účinky šťovíku
Šťovík čistí krev, dezinfikuje ústní dutinu a hojí lupénku. Podporuje trávení a pomáhá rozpouštět hleny. Zevně ho můžeme používat k obkladům na kožní onemocnění či k ošetření různých poranění a neduhů.
Čisticí čaj
Tento čaj má silné detoxikační působení, doporučuji ho popíjet po dobu 10 dnů.
Potřebujeme: 1 lžičku listů šťovíku, 1 lžíci kopřivových špiček, 1 lžíci pampeliškových listů, 0,5 litu vroucí vody
Postup: Léčivky přelijeme vroucí vodou a vše necháme 15 minut louhovat, poté přecedíme, nalijeme do termosky a popíjíme během dne.
Cucání šťovíku dezinfikuje ústní dutinu
Žvýkání lístků této bylinky působí hojivě na afty, bolavé dásně i opary.
Šťovíkové obklady na lupénku
Kašovité obklady z čerstvě nadrcených listů šťovíku, přikládané denně, jsou výbornou doplňkovou léčbou lupénky.
Paličkou na maso pořádně rozklepeme listy i oddenky a vzniklou kaši přiložíme na postižená místa. Zavážeme šátkem a vše necháme hodinu působit.
Šťovík jako náplast
Lístky šťovíku nám mohou posloužit jako náplast. Místo, abychom používali dezinfekci, převážeme si krvácející ránu lístkem a necháme ji asi půl hodiny působit.
Šťovík v kuchyni
Mladé lístky šťovíku (ať syrové, dušené či pečené) jsou výbornou součástí polévek, salátů či zeleninových směsí.
Jak už tu zaznělo, nejvhodnější jsou mladé křehké listy, ideálně z rostlin, které ještě nekvetou. Vzhledem ke své vyhlášené kyselosti se používá hlavně na dochucení, v rozumném množství.
- Pozor! Šťovík pro vysoký obsah kyseliny šťavelové není vhodný pro osoby s onemocněním ledvin.
ČLÁNKY DO MAILU