Názory k článku Divoši měli větší pocit jistoty než my
-
Jan (neregistrovaný)
Většina lidí přece volí menší zlo. Voliči často nesouhlasí ani s celým programem své strany, natožpak aby si ještě vážili jejích politiků.
Nabídka stran je nevelká sama o sobě a nespravedlivý volební systém ji ještě více zmenšuje.
Lidé schopní se zcela ztotožnit s nějakou stranou tak nemohou činit na základě svých potřeb a názorů, ale na základě iracionální víry.
-
prezdivka (neregistrovaný)
Neni to nahodou presne naopak? Podle Maslowa uspokojujeme neprve nejzakladnejsi potreby. K nim patri krome jidla i potreba udrzovani druhu. Divoch si nikdy nebyl jisty, jestli ma dost jidla na zimu pro sebe, partnerku a deti, jestli pristi rok taky preziji zimu, jestli neumrznou, nebo jim jidlo nesebere sousedni kmen. Takovy divoch nemel cas resit, jestli saman sousedniho kmene, ktereho ani nezna, sexualne nezneuziva tamejsi deti, nebo jestli vsichni lide jsou zamestnani. Takze si myslim, ze divosi nemeli vic jistoty. Oni meli nejistotu na nizsi urovni a jejim resenim travili cely cas, takze nejistotu na dnesni urovni proste neresili.
-
Richard Gilík (neregistrovaný)
Určitě ne. Jistě, jsou tu výjimky z té kmenové idylky - existovalo vymírání celých kmenů hladem, pro nás nepředstavitelná krutost, i ekologické problémy: vybíjení stád atd. Některé kultury povolovaly pedofilní vztahy. Za tím hlavním bodem si ale stojím: život v kmeni byl mnohem přirozenější a šťastnější. Zajištění obživy v loveckých kmenech zabralo mnohem míň času než dnes, v Africe si zase snadno natrhali banány atd. - čili bylo dost času řešit i ty "sekundární potřeby a problémy". Ale většinu moderních problémů kmenový život prostě neznal. Nebyla nezaměstnanost, agresivní mládež, bylo co jíst i před výplatou atd., nikoho netrápila absence smyslu života, samota atd. A hlavně kmenový způsob života byl trvale udržitelný, fungoval v nezměněné podobě tisíce let, kdežto všechny jednotlivé civilizace se za nějaký čas zhroutily a nyní se už hroutí i civilizace jako celek.
-
prezdivka (neregistrovaný)
No ja nevim, neznam zivotni cycklus bananu, ale nezda se mi, ze by rostly celorocne. Skladovani si nedovedu predstavit a krome toho, do Afriky byly zatazeny az v sedmem stoleti. Naopak mam pocit, ze jeste v devatenactem stoleti travili lide na venkove cele dny na policha kolem dobytka a to vcetne deti. Je ten nazor, ze lide v kmenovem spolecenstvi ztratili daleko mene casu tim, ze se snazili uzivit, necim podlozeny? Jeslti se mylim, tak bych si sve pocity rada opravila.
Poznamka na okraj: i kdybychom dnesni lidi rozdelili do skupin po 150, tak si ty skupiny budou lezt po zadech (150 lidi, to je jeden vchod v desetipatrovem panelaku), natoz, aby meli kde sbirat nebo lovit. Nejdriv budem muset pockat, az se civilizace zhrouti a vymre, pak se to teprve da zavest ;-)
-
Richard Gilík (neregistrovaný)
Banány opravdu rostou celoročně:-) : http://www.funtrivia.com/en/subtopics/Go-B-A-N-A-N-A-S-193859.html
Ano, ten názor podložený je, i když ty informace nemám po ruce. Tuším, že to někdo vypočítal na šest hodin denně. Ulovit zvíře nebo nasbírat plody dalo opravdu o dost míň práce, než si potraviny vypěstovat. Obrat nastal až se vznikem zemědělství - objevila se dřina a výsledkem málo výživné potraviny a slabší tělesná stavba. Historici dodnes nemají jasno, proč vlastně člověk odložil luk o oštěp a chopil se zemědělských nástrojů.
Ano, myslel jsem to tak, že trvale udržitelný způsob života předpokládá radikální snížení počtu obyvatel. Buď k tomu dojde dobrovolně, nebo prostřednictvím těch katastrof, příp. bojů o zdroje atd. Obnovení kmenového soužití lze provést i při zachování určitých moderních technologií - a časem ještě modernějších, a taky určitého kulturního odkazu. Neznamená to, že se z lidí znovu stanou sběrači nebo lovci. Jinými slovy, nové víno do starých, dobrých měchů.
-
jára (neregistrovaný)
Pane Gilíku, silně vám doporučuji přečíst si "Otevřenou společnost a její nepřátelé" od Sira Poppera. Byl to také křesťan jako vy, ale narozdíl od vás poněkud větší humanista, protože on by určitě nesouhlasil s "radikálním snížením počtu obyvatel", i kdyby tzv. "dobrovolným" (zde se přiznám, že moc nerozumím, co tím myslíte).
V té doporučené knížce vám bude osvětlena nejen smutná neoriginalita vašich názorů, ale i jejich nevyhnutelně tragické důsledky. Slibuji vám, že se dozvíte spoustu zajímavých myšlenek nejen o kmenové společnosti, ale i o vámi zmíněném Karlu Marxovi, a v neposlední řadě i o škodlivosti takzvaného "holistického přístupu" k řešení společenských problémů.
-
Richard Gilík (neregistrovaný)
Díky za tip, o knize jsem už slyšel, příležitostně si ji přečtu. Tato kniha ale vyšla za války a nereflektuje tudíž aktuální problémy: na prvním místě přelidněnost. Obávám se, že nenásilné průdké snížení populace světa je tím nejhumánnějším řešením. Znamená to, že se lidé dobrovolně přestanou množit. Křesťané by k tomu mohli přispět např. tím, že namísto aby lidi v rozvojových zemích učili, jak je hříšná antikoncepce, jim raději říkali, že zlem (proti 5.přikázání) je přivádět další děti do přelidněného, chudého světa. Pokud to nepůjde tímto způsobem, vše nasvědčuje tomu, že dřív nebo později dojde k jistým událostem, které tuto nezbytnou redukci populace vykonají za nás.
Vím, že Popper kritizuje kmenovou společnost s jejími tabu jakožto uzavřenou společnost. Já ale netvrdím, že bychom takové uspořádání měli kopírovat doslovně. Kmeny existovaly v určité historické době atd.
Holismus je mj. o tom, že každý nemyslí jenom sám na sebe, všímá si širšího dopadu svého jednáni atd. Tím škodlivým, co vede do záhuby, je právě opak holismu. -
Standa (neregistrovaný)
Křesťané se chovají tak, jak jim přikázal Bůh: milují se a množí se. Tady někdo překrucuje 5. přikázání. Oni se naopak chovají přesně podle 5. přikázání – žijí tak, aby se jim dobře vedlo, pilně pracují a vychovávají k tomu své děti. Přelidnění a chudoba jsou subjektivní pojmy.
Dobrovolné snížení obyvatel hlásá až příliš mnoho filozofů. Ale ještě jsem neslyšel, že by některý šel příkladem, strčil hlavu do oprátky a kopnul do židle. Pak se nedivte, že jejich učení nefunguje.
Co se týče těch banánů: Jako celoroční základ stravy je to poněkud jednotvárné a málo výživné. Mohl jste uvést i lepší příklady. Třeba na získání sága na jeden rok života stačí 14 dní práce. Pravda, samotné ságo také není zrovna kulinářskou specialitou, ale alespoň dokáže zaručit, že v nejbližším roce nezemřete hlady. I takový sběrač v dobré lokalitě a dobrém období musel denně 2 hodiny pracovat, aby si našel dost chutných kořínků a výživných červů. A to chtěl jíst i o sobotách, nedělích a ve státem uznaných svátcích.
Ani to však pradávní Evropané nezažili. Pokud nenašetřili dostatek na zimu, zhynuli bídnou smrtí. Jak přibývalo lidí, velké zvěře kvapem ubývalo. Zemědělství bylo pro ně skvělou šancí, jak se sice pracněji, ale mnohem lépe a bezpečněji uživit. Proto jej naši předci velmi rychle přijali za své.
I dnes můžete žít jako váš předek. Kupte si malý pozemek, postavte si chatrč, a v ní dělejte něco užitečného. Uvidíte, že i v moderní společnosti stačí pracovat hodinu dvě denně. Veškerý čas navíc jde na luxus – vyhnout se nudné práci, dát si chutné jídlo, pořídit si léky na své problémy, mít teplo, čisto a zábavu.
V jednom s vámi ale souhlasím. Mnozí z těch dávných předků byli ve své bídě šťastní. Nic nevěděli o bohatství ani neštěstí dalekých zemí, vzácných laskominách, lécích, s jejichž pomocí by žili déle. Na skalách nevisely obrázky krásných cizinek lákající je k utrácení masa usušeného na zimu. Také žili ve společenství, kde každá každého znal, a věděl, co od něho čekat.
To, že mnozí moderní lidé tento šťastný životní styl nepřijali za své, je jen jejich věc. Každý z nás má kolem sebe vše, co k tomu potřebuje…
-
Richard G. (neregistrovaný)
5.přikázání zní "Nezabiješ" a dle křesťanské morálky to zahrnuje i porušování přírody, ekosystému. Přelidňování k takovému narušování vede a v rozvojových státech navíc zvyšuje bídu již tak chudého obyvatelstva. Příkaz "Milujte se a množte se" byl opravdu aktuální v trochu jiné době.
Snížení populace - opakuju, že je zde řeč o sníšení porodnosti, nikoliv o ničení již existujícího života v jakékoliv podobě. Žádné náboženství a málokterý filozof učí,že by byla mravně přípustná sebevražda.
Samozřejmě že i sběrači museli pracovat, zmiňoval jsem jen to, že čas, který věnovali zajištění nezbytných materiálních potřeb,byl podstatně nižší než v moderní společnosti.
Z různých teorií, proč převládlo zemědělství, zní nejpravděpodobněji asi tato: Zemědělec dokázal uživit svou rodinu z menší plochy než lovec a dokázal tuto plochu uhájit (více lidí zvládlo ubránit malý prostor) a postupně trochu rozšířit. To znamená, že jakmile se objevil první rolník, bylo jasné, že zákonitě vytlačí lovce. Při zachování kmenového způsobu života by - řekněme - část lidí pravidelně umírala hlady. Zemědělství způsobilo ohromný nárůst počtu lidí, z nichž část - rovněž pravidelně umírala hlady. A protože žilo více lidí - bylo i daleko více obětí.
"I dnes můžete žít jako váš předek. Kupte si malý pozemek, postavte si chatrč, a v ní dělejte něco užitečného. Uvidíte, že i v moderní společnosti stačí pracovat hodinu dvě denně."
Obávám se, že ne. Nejprve bych musel našetřit na pozemek a chatu. A v zimě bych v chatě nejspíš nevydržel. Náklady na bydlení a jídlo tvoří v průměru - nemám čísla k dispozici, ale odhaduju min. na 70% příjmů domácností. Jinými slovy, většina naší práce jde na zajištění základních potřeb.
-
Standa (neregistrovaný)
Máte pravdu, spletl jsem to se 4. přikázáním. Nicméně 5. přikázání nebylo míněno vůči zvířatům. Genesis 10.2–3 to říká jasně: „Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno.“ O ekosystému Bible pokud vím, nic nepíše.
Jak chcete snižovat porodnost? Politikou jednoho dítěte? Sterilizací? Reklamní kampaní Nemějte děti? Zvýšením daní a zavedením neporodného?
Zkuste se vydat na nejbližší neobdělávané území a zjistit, za jak dlouho se nasytíte sběrem rostlin, drobných živočichů, hub, vajec, červů a hmyzu. A pak to zkuste zopakovat v zimě, abyste věděl, kolik je nutné odložit na zimu. Experimentální archeologové by vám to mohli říci přesně.
Lov, to byla sázka do loterie. Lov nebyl úspěšný – bude jen to, co nasbíraly ženy. Pokud to nepostačí, bude hlad. Zemědělec si mohl udělat zásoby, mohl se při neúrodě obrátit k lovu a sběru (pravda, z menšího území). myslím si, že zemědělství naopak hladovění omezilo. Rolník se měl lépe, pro hladového lovce tedy bylo logické, že příštího jara to také zkusil něco zasadit nebo založit vlastní stádo.
Kdo vám brání našetřit na chatu? A že byste tak v zimě nevydržel? Tak proč pak někteří tak obdivují dobu, kdy naši prapředci v zimě ani tu chatu neměli? 10kg pšenice, 10kg ovsa, 5kg masa, 10kg ovoce je při dnešních cenách méně než 1000Kč na měsíc. Voda u studánky je při troše štěstí pitná. Koření roste na louce. Chrastí z lesa je zdarma, a ještě vám za jeho sběr majitel lesa poděkuje. A více toho člověk tenkrát neměl.
-
Richard (neregistrovaný)
Tradičně katechismus považuje za hřích proti 5. přik. i trápit zvířata. Ale díval jsem se do nového katechismu, a opravdu jsem tam nenašel nic o ekologii, živ. prostředí...
O porodnosti se zmiňuju níže (odpověď na názor nicka "jn")
Ano jistě, zemědělství je produktivnější systém. Archeologové se ale opravdu shodují, že po dlouhou dobu skupiny zemědělců a lovců koexistovaly a zpočátku měly dlouho lepší výživu a nižší umrtnost lovci, dlouhodobě to ale vyhráli zemědělci, jejich zdroj obživy je přece jen spolehlivější a dokážou uživit více lidé z menší plochy. Zemědělci postupně lovce vytlačili a způsobili mnohonásobný nárust populace a vznik civilizace atd.. Ani jim se ale nevyhýbalo hladovění, k tomu dřina atd. Lovci na tom byli ve své době určitě lépe, ale vrátit to už nešlo, už nás bylo na světě moc.
"Tak proč pak někteří tak obdivují dobu, kdy naši prapředci v zimě ani tu chatu neměli?"
Obdivujeme jen některé aspekty té doby, žít přesně jako oni, to přece dneska nikdo nechce.
-
Standa (neregistrovaný)
Nikdo zde nemluví o trápení zvířat. Lidé prostě opanovali zemi, a zvířata člověku buď ustoupila, anebo se s ním naučila žít.
Pradávné zemědělství se s tim dnešním dá těžko srovnávat. Vyžadovalo tisíce let lidského umu a důvtipu, než se zemědělství stalo skutečným konkurektem lovu. Dnes si jen těžko dovedeme představit rolníka, který musí v sýpce uchovat třetinu své nevalné úrody jako osivo na příští rok. Věřím tomu, že zpočátku to byla spíš znouzectnost; aby bylo co jíst, když v lese bylo málo zvěře.
Obávám se, že někteří si negativní aspekty té doby neuvědomují. Namísto toho, aby jako lidé a dobří hospodáři hledali cesty, jak žít šťastně tam, ke jsou, jak jít dál, aby své panství jednou zanechali svým potomkům v co nejlepším stavu, snaží se lidem vnutit, že je třeba jít zpět, žít postaru, pěstovat postaru, a nemít děti, aby neujídaly z tenčícího se koláče. A neuvědomují si, že ten koláč se tenčí právě proto, že se snaží vracet v čase. Mnozí z nich dokonce vstupují do politiky, a neváhají kvůli svým ideálům potomky zadlužit.
Jenže tak to nejde. Je třeba jít dál. Jak řekl Jeroen van der Veer: Doba kamenná neskončila proto, že by došlo kamení. A jak Šejk Zaki Yamani dodává: Myslím si, že doba ropná neskončí tím, že dojde ropa.
-
Richard (neregistrovaný)
"Jenže tak to nejde. Je třeba jít dál."
Nemůžeme jít dál tak, jak jdeme doposud, nechceme-li skončit v nějaké globální ekologické katastrofě. Koleje už dál nevedou... Můžeme v kupé zatáhnout závěsy a tvářit se, že vlak jede dál (= popírat dosah klimatických změn), můžeme vyměnit strojvůdce, ale tohle nám nepomůže. Musíme změnit kolej...
-
Pavel2 (neregistrovaný)
Mýlíte se. Boj o zdroje nesmysl. Krachujeme proto, že je zdrojů moc a zároveň je naše ekonomika postavená na vzácnosti. Pokud je obecný nadbytek, začne kolabovat. S dnešní technikou už by nebyl problém vybudovat naprosto utopickou společnost. Současná ekonomika se s takovým bohatstvím nedovede vypořádat, nedokáže ho rozumně rozdělit mezi lidi a proto se zdá, že je nedostatek.
-
Richard (neregistrovaný)
Opravdu si myslíte, že Země disponuje např. dostatkem pitné vody, kolik je jí potřeba k rozvinutí hospodářství v chudých zemích, včetně zemích třetího světa a rovněž pro ty předpokládané dvě nové miliardy? Dále, každá civilizace, byť seberozvinutější, stojí především na schopnosti produkovat potraviny. Neustálé narůstání počtu světové populace a chaotické změny počasí nad touto schopností do budoucna kladou otazník. Už teď se zvyšuje např. cena pšenice, bavlny, u nás brambor atd.
-
marwyn (neregistrovaný)
Jestli chce autor žít v tlupě 150 lidí a s klackem v ruce honit po nějakém lesoparku veverky, aby nechcípnul hlady, může si klidně nějakou založit. Jsem zvědavý, jestli těch 150 exotů dá dohromady. Já osobně dám přednost civilizaci, na téhle planetě může úplně v klidu žít 10x víc lidí, než teď. Navíc 10x víc lidí znamená, že bude i 10x víc těch chytřejších a tudíž i 10x větší pravděpodobnost, že se lidstvo pošoupne zase o kousek dopředu. Mezi tím, kolik nás je, a tím, jak jde pokrok dopředu, existuje nepopiratelná souvislost. Rigidní pravěké lovce, toužící po prehistorických jistotách, ty necháme vymřít. Přežije ten, kdo se přizpůsobí.
-
Richard Gilík (neregistrovaný)
10x více lidí by planeta unesla, možná kdyby všichni žili životním stylem indického rolníka. Pokud žijete v Česku a jakžtakž ekologicky a všichni lidé žili jako vy, potřebovali bychom už teď aspoň dvě planety. Pokud žijete jak průměrný Američan, potřebovali bychom těch planet aspoň 5. To jsou fakticky doložitelná čísla.
Trvale udržitelný způsob života nemusí znamenat zříct se všech civilizačních výdobytků ani veškeré techniky (a ani to nikde nepíšu). Komunity moderních lidí o 150 lidech není totéž co pravěké tlupy, technologie se zachovají a komunity mohou být vzájemně propojeny třeba internetem. Technicky je lidstvo vyspělé dostatečně, jde spíš o to, aby rychle dospělo spirituálně, morálně (protože v tomto ohledu značně zaostává), v opačném případě se zničí, jako už jsme zničili spoustu domorodých národů. Čím nás bude víc, tím rychleji. -
Standa (neregistrovaný)
Výpočty ekologické stopy, které jsem zatím viděl, byly neuvěřitelnou snůškou pravd, polopravd a lží. Ani ten v odkazovaném článku není výjimkou.
Pár příkladů za všechny:
Jíte biopotraviny? Pokud ano, potřebujete na jejich vypěstování větší pozemek, neboť mají nižší hektarový výnos. Vaše ekologické stopa by měla být větší. Jenže oni se tváří, že bude menší.
Jíte lokální potraviny? Pokud ano, často se musíte spokojit s nižším hektarovým výnosem, zatímco třeba v teplejší zemi by byl vyšší natolik, že by se vyplatily i s dopravou. Vaše ekologické stopa by měla být větší. Jenže oni se tváří, že bude menší.
Chodíte do práce pěšky? Vaše tělo spotřebuje velké množství energie, kterou poměrně neefektivně získává z jídla. Na vypěstování jídla je potřeba množství hnojiv a paliv. Pokud by se paliva použila přímo na dopravu a hnojiva ušetřila, vaše ekologické stopa by měla být menší. Jenže oni se tváří, že bude větší.
Jinak samotná idea trvalé udržitelnosti je nesmysl odporující fyzikálním zákonům (konkrétně 3. zákonu termodynamiky). Každý čin má své následky, které změní stav světa. Nikdy není možné žádný způsob života udržet trvale. Chce-li lidstvo přežít, musí hledat nové cesty a nové zdroje. Pokus o „trvalou udržitelnost“ znamená stagnaci, a stagnace znamená konec v okamžiku, kdy zvnějšku přijde masivní změna. A ta přijde zcela jistě, ať budete bojovat proti klimatu jak chcete. Dokonce ani Země jako celek zde nebude věčně.
-
Pavel2 (neregistrovaný)
Ekologická stopa je možná blábol, (je nastavená tak, že v našich klimatických podmínkách nikdy nemůže vyjít dobré číslo) Ale výnos z hektaru není jediné měřítko. Musíte započíst všechny náklady kolem.
Lokální potraviny - také nesmysl. Potraviny se tu pěstují tak jako tak, jen se převážejí z místa na místo. To co tvrdíte by platilo, kdyby se ve vašem okolí nic nepěstovalo.
Lidské tělo je mnohonásobně úspornější než auto.Nic fyzikálním zákonům neodporuje. Máme Slunce jako zdroj energie. Doba, kdy budeme muset řešit Slunce je nepředstavitelně daleko a je nesmysl se teď snažit zabývat řešením.
-
ferdinands (neregistrovaný)
Moc pěkný článek, opravdu se mi hrozně líbil, možná proto, že mi připadá hrozně pravdivý :-/
Četl jsem už v několika knihách, že se hodně na rozpadu společnosti také podílela průmyslová revoluce. Muži tehdy začali trávit mnoho hodin mimo domov, děti a hlavně kluci nemají mužské vzory ve společnosti (archetyp spravedlivého ochránce).
A kapitalismus - dle mého názoru je to perpetum mobile. Nikdy nekončící hon za lepším. Být lepší než ostatní, mít víc, stále víc a víc. Ekonomie připouští pouze neustálý růst, nic jiného. Pokud byznys neroste, je špatně. Stagnace (=lidská skromnost) jsou ztráty = nepřípustné = špatně.
:-(
-
Vzdyt se take rika ze ten kdo veri ze v systemu s omezenymi zdroji lze udrzet do nekonecna exponencialni rust je budto blazen nebo ekonom.
Ovsem k odstraneni podstaty problemu = "uctovani uroku" neni a nebude spolecenska vule. Dokonce i dlouho praktikujici krestane kteri jsou moji dlouholeti pratele jsou do posledni kapky krve ochotni branit sve pravo na urok za to ze mi pujci penize. A jako prijatelny urok si klidne nauctuji 50% za to ze si ty penize od nich rano pujcim na zakoupeni paliva a vecer jim je prinesu protoze ty penize byly na podnikani.
-
jehovista (neregistrovaný)
Rust v ekonomice ale nemusi nutne znamenat exponencialni narust mnozstvi zbozi, ktere je zavisle na prirodnich zdrojich. Sluzby jsou take ekonomicka polozka a prave sluzby se rozvijeji s tim, jak je usporne uspokojeni zakladnich potreb. Vem si nasledujici priklad: Vesnice se sto lidmi potrebuje 60 zemedelcu a 30 remeslniku, aby se uzivila. Jenze pak tech 30 remeslniku da do kupy pet traktoru(rekneme na drevoplyn, abysme se pohybovali v udrzitelne rovine) a proda je zemedelcum. Razem bude stacit nejakych 10 zemedelcu, aby zajistili tolik potravy, kolik ji pred tim vyprodukovalo 60. 50 lidi se bude v idealnim pripade venovat jine cinnosti - postavi treba skolu a v ni budou za jidlo a zbozi od zemedelcu a remeslniku vyucovat deti. Dale postavi treba kostel, kam budou ostatni chodit nakupovat odpustky, procez budou mit ciste svedomi. Ale abysme porad jenom neco nestaveli(v nasem myslenkovem pokusu) budovy, tak tu muzeme mit treba kadernika, masera, obchodnika, zahradnika.... Proste nam razem vzniklo ohromne mnozstvi sluzeb(i ten kostel se postavi jen jednou a pak uz stoji) a materialne jsme na tom vicemene stejne. Takovyto "rust" ekonomiky je podle me udrzitelny trvale(s tim, jak se bude mechanizovat a automatizovat stale vic oblasti lidske cinnosti). Problem je jenom to ohromne mnozstvi lidi, ne system jako takovy.
-
Richard (neregistrovaný)
Ve vyspělých státech opravdu dochází k přesunu pozic od výroby ke službám (částečně také proto, že se výroba exportuje do rozvojových zemí). Realita ale vypadá tak, že růst ekonomiky k ničení přírodních zdrojů vede téměř zákonitě - k největšímu rozmachu dnes totiž dochází v rozvojovém světě - Čína, Indie atd. a do takového světa by se mělo narodit i těch očekávaných dvě miliardy lidí navíc. Dále k tomu příkladu - je otázka, jestli zemědělci budou natolik uvědomělí (nebo bohatí), aby používali dřevoplyn, a dále kolik přír. zdrojů spotřebuje výroba dvou traktorů a jaký by to mělo dopad, kdyby každá indická vesnice obdržela místo pluhů traktory.
-
Elektron112 (neregistrovaný)
"Globální oteplování (letos byl nejteplejší rok za posledních 130 let), chaotické výkyvy počasí, povodně, požáry, zemětřesení? Planeta není zdravá a dává nám to najevo."
Tomu mám snad rozumět tak, že si můžeme za globální oteplování sami a že zdravá planeta je taková planeta, na které se dá žít a na které nedochází k žádným změnám? -
Richard Gilík (neregistrovaný)
Globální oteplování, jak známo, je důsledkem spalování fosilních paliv, které vytváří tzv. skleníkový efekt. Tedy vzniká lidskou činností.
V historii planety docházelo ke klimatickým změnám, ale (obvykle) nebyly tak prudké a především nebyly tak náhlé. Zvýšená teplota např. narušuje ekosystém a ohrožuje existenci mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se nedokážou klimatickým změnám tak rychle přizpůsobit, dále způsobuje tání ledovců, což zvyšuje hladinu moří, může vychýlit směr Golfského proudu a to radši nezmiňuju tání v Himalájích atd. Globální oteplování je zřejmě nejviditelnějším a nejnebezpečnějším důsledkem narušování přírody ze strany člověka, obávám se ale, že je to jen špička ledovce, že k narušení dochází i v mnoha jiných směrech, které si ani neuvědomujeme, protože nejsou tak vidět.
-
Richard (neregistrovaný)
Tak nedávno jsem strávil večer googlováním po různých článcích a diskuzních debatách mezi přívrženci a zastánci vlivu lidské činnosti na globální oteplování, respektive ohledně existence oteplování vůbec. Obě strany se neskutečně přou, udávají všechny možné argumenty včetně konspiračních teorií - byť se jedná o vědce... získal jsem pocit, že tyto věci jsou fakt spíš o víře než o faktech.
-
jn (neregistrovaný)
Krásný článek a já s Vámi souhlasím ve všech bodech, až na jeden- nemnožit se. Opravdu nevím, jak byste si to představoval. Antikoncepce je pro věřící nemyslitelná, tak jak potom? Očekáváte inteligenci u lidí a 100% dodržování PPR metody? Co když něco nevyjde a dítě je na cestě? Co když to nevyjde 5x a rodina bude mít 6 dětí?
Druhá věc je velmi rychlé stárnutí populace. Index porodnosti je ve vyspělých zemích pod trvale udržitelnou hodnotou (2,1 tj. aby se generace (pár) zkopíroval(a) a rezerva pro náhlá úmrtí) v nevyspělých zemích je to číslo obrovské. Takže prostě jen lidi ze zemích třetího světa učit PPR a doufat, že to pochopí a bude se tam rodit míň dětí a tady porodnost se snažit zvednout? Nn, již nevěřím, že si lidstvo dokáže pomoci samo- buď nás spasí zázrak nebo je to už jen čekání na velkou katastrofu a šanci začít znova.
-
Richard (neregistrovaný)
Antikoncepce je nemyslitelná pouze pro katolíky, ti ale v rozvojových zemích, kde je porodnost nejvyšší (země úrodného půlměsíce, subsaharská Afrika) tvoří zanedbatelnou menšinu. Člověk se má řídit především svým svědomím (to uznává dokonce katolického učení) a naprostá většina lidí (nejen) v rozvojových zemí vůči antikoncepci žádné morální zábrany nemá.
Čísla ukazují, že i v rozvojových státech klesá porodnost s rostoucím vzděláním, čili vzdělání by bylo tou cestou, oddalovat věk sňatku, ukazovat lidem jiné hodnoty než jen rodinu. Poučovat lidi v přelidněných oblastech, že přivádět další děti na svět je nezodpovědné a nebezpečné. Někdy fungují i maličkosti: např. dívky dostanou dolar za každý den, kdy neotěhotněly atd.
Ale ano, příliš nevěřím, že by taková opatření pomohla.
Pofidérní nadějí může být jen to, že se stále snižuje plodnost, zvláště u mužů, byť se to týká hlavně vyspělého světa. Takže třeba to příroda vyřeší za nás i takhle. -
jn (neregistrovaný)
Pane Richarde, celá věc s antikoncepcí u muslimů je trochu složitější, počtěte si např. zde: http://www.muslimka.estranky.cz/clanky/planovane-rodicovstvi-/antikoncepce---ano-nebo-ne_
Jinak s tím svědomím souhlas. Nesouhlas pak s tvrzením, že antikoncepce vadí jen katolíkům. To s tím dolarem je šílený nápad, nedokážu si představit, že by to fungovalo :)
-
jn (neregistrovaný)
Pane Richarde, celá věc s antikoncepcí a muslimy je trochu složitější:
http://www.muslimka.estranky.cz/clanky/planovane-rodicovstvi-/antikoncepce---ano-nebo-ne_Jinak souhlas s tím svědomím, ale nemyslím si, že antikoncepce vadí jen katolíkům...
Ten dolar je zajímavá věc, ale nemyslím si, že v praxi by to fungovalo ve velkém...
Ano, možná...
-
Richard (neregistrovaný)
Díky za tip, ten internetový magazín pro muslimky mě celkem zaujal. Z článku jsem pochopil, že muslimům nevadí ani tak neabortivní antikoncepce jako spíš neochota rodin mít další děti, protože je podle nich ještě třeba některé oblasti zalidňovat (bez komentáře).
Podle katolického učení je ale hříšná už antikoncepce samotná (vyjma PPR), vidí v tom nepřirozené jednání suplující dílo Stvořitele - nebo tak něco.O tom dolaru to je z knihy Nudge (Pošťouchnutí), kde to úspěšně praktikovali mezi americkými chudými děvčaty, ale ano, taky pochubuju, že by to fungovalo ve velkém, zvláště když budou náboženské autority nadále učit, že povinností věřícího je nadále zalidňovat svět...
-
Standa (neregistrovaný)
Naprosto nesouhlasím. V historii došlo k tolika prudkým změnám klimatu, že dnešní mírné oteplování je proti tomu procházka rajským sadem.
Pár příkladů za všechny:
Konec poslední doby ledové někdy před 12000 lety sice trval pár století, ale globální oteplení o několik stupňů bylo i tak velmi znát. Dědové mohli vyprávět svým vnukům o tom, jak v dětství šplhali na ledovec, ze kterého již nic nezbylo. A představte si, že toto globální oteplování naše prapředky nevyhubilo.
Ani vychýlení Golfského proudu není nic neznámého. Tehdejší oteplování přece jen nějaké škody nadělalo. O pár století později došlo k prolomení ledových hrází velkých kanadských jezer a obrovským záplavám. Tenkrát odtekly obrovské masy sladké vody do oceánu. Tato událost zastavila asi na 5 let Golfský proud, a tak tehdejší Evropané zažili pět velmi krušných let, kdy teplota náhle poklesla o několi stupňů.
A co třeba výbuch supervulkánu Toba, doposud poslední výbuch supervulkánu na planetě Zemi, který lidstvu připravil zhruba před 75000 lety tu nejdrsnější změnu klimatu, kterou zatím zažilo. Během několika měsíců globální teplota na celé Zemi klesla nejspíš o více než 10°C. Tato změna lidstvo téměř vyhubila; na celé planetě zbylo jen pár tisíc lidí. Co myslíte, poradí si budoucí lidstvo a jeho bojovníci proti klimatu s výbuchem supervulkánu Yellowstone lépe? (A ten supervulkán v nejbližích 100000 letech nejspíš vybuchne.)
Nějakému výraznému vlivu změny koncentrace CO2 z 250ppm na 300ppm na globální teplotu moc nevěřím. Zkuste se podívat, jak nepatrně se liší absorbční spektrogramy při těchto koncentracích. A jak moc se liší mezi 0ppm a 10ppm CO2 (tedy to, co naši teplotu skutečně ohřívá), a jak vypadají absorbční spektrogramy pro vodí páru, zdaleka nejsilnější skleníkový plyn.
To už spíš lidstvo otepluje Zemi zalesňováním mírného pásu. Lesy pohlcují teplo mnohem lépe než zasněžené plochy, které dříve odrážely světlo zpět do vesmíru.
-
Richard (neregistrovaný)
Je to poprvé v histori planety, kdy dochází k výrazným klimatickým změnám v důsledku lidské činnosti. Že se jedná o důsledek lidské činnosti, je evidentní. A je-li to následek činnosti lidí, znamená to, že tomu také můžeme zabránit. Byť se jedná jen o zvýšení teploty o pár stupňů a nedá se to srovnávat s minulými změnami (které nás téměř vyhubily), i tak to má katastrofické následky pro přírodu, jako vyhubení desítek druhů, které se nestačí aklimatizovat, tání ledovců a následná hrozba záplav atd., tedy dost důvodů začít s tím něco dělat.
Nejsou-li klimatické změny důsledkem spalování fosilních paliv (čemuž příliš nevěřím), pak je to ještě horší zpráva: znamená to, že tu je nějaká jiná příčina spjatá s lidskou činností, kterou neznáme. Je to jako když máte horečku (oteplování), průjem (excesivní deště, bouře atd)a další symptomy a přitom vlastně nevíte, co máte za nemoc a jak ji případně léčit.
-
Petras (neregistrovaný)
Globální oteplování je dle mě přehnaný mítus, který není založený na pravdě. nebo resp. pravda je, že se země otepluje, ale otázkou je, do jaké míry za to může zásah člověka? Přece již v histori zde byly doby ledové, které se stříday s dobami otepleníé. je to dle mě přirozený proces.http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
ČLÁNKY DO MAILU