Ve Francii nabízejí velmi nápaditá jídla s běžnými názvy. U nás nabízejí naprosto nenápaditá jídla s "nápaditými" názvy. Jak vidím na jídelníčku "Tajemství paní Perchty", jdu raději jinam. Dnes módní název "kuřecí steak" - to je nesmysl a výsměch slovu "steak". A "rozstřílený španělský ptáček" vypovídá jen o tom, že kuchař je líný (nebo nechopný) udělat z masa závitek.
Souhlasím, jen bych dodala, že já osobně se u nových restaurací dívám i na to, jak mají udělaný web. Jestli tam mají jídelníček, jak často na web dávají informace, jestli jsou tam údaje nutné k rezervaci ap.
Většinou totiž stav webu koreluje se stavem restaurace (neexiustující web nebo jakákoli webová prezentace (fb) mne odradí od návštěvy.
Kazdy ... kdo je ochoten se podvolit tomuto nesvobodnemu tuposvetu FB sablony, ktery jde zcela proti myslence Internetu, tedy svobodnemu pristupu k informacim vsem. Lepsi nez profil na FB, kde se zatajenym dechem sledujete co noveho vam zase omezi ci zmeni, je snad nemit nic. Alespon se tolik neztrapnite.
Primitivni web o jedne strance se da dnes poridit opravdu zdarma a dokonce muze vypadat tak jak chcete Vy a ne nejaka vnucena uniformni sablona (pak podle toho vypada take uniformne i ta restaurace).
Ostatne treba na poledni menu existuji jiz take zavedene weby. Nejvetsi problem ovsem je, aby tam byla nabidka aktualizovana a odpovidala skutecnosti. Pokud tomu nekdo nechce venovat cas, at to radeji zrusi. Spatna informace je horsi nez zadna.
Je nutne si uvedomit, ze zijeme v zemi kde hlavni jidlo je obed. Vecer lide nikam nechodi, coz je dano castecne tim ze se tu stale "vstava se slepicemi", castecne tim ze neni kam a castecne tim ze je to tu predrazene. Tudiz restauracim nezbyde nez vydelavat na tech "menickach". CR neni jedina zeme kde tomu tak je, na Slovensku je ten "obedovy boj" take silny.
Jelikož znám velmi dobře následky takového "originálního tvoření" - kdy majitel webu považuje uniformní šablonu za něco pokleslého - a které v drtivé většině případů předchází nezřízené kreativitě v kuchyni, dovolím si s vámi nesouhlasit.
Lepší uniformní šablona, než exploze fontů, barev, zběsilých fotogalerií a chaosu v poskytnutých informacích.
Fb není povinný, je to jen jeden z nástrojů, jak o sobě dát vědět. Nechápu vaši předpojatost, ale zřejmě má pro vás hodnotu sama o sobě. Přeju vám ji.
Moje 'predpojatost' je v tom, ze mozna vidim dale nez do druheho dne a dokazu si predstavit nasledky jake bude mit to, ze se vsichni postupne stavaji zavisli na jedne jedine pochybne firme. Ostatne zrusit vam muzou profil kdykoli se jim zachce bez jakehokoli vysvetleni, moznost komunikace prakticky zadna. Uz o tom bylo napsano nekolik clanku napriklad na Lupe. Pokud vam toto vyhovuje a povazujete to za dustojny nastroj k vlastni prezentaci ...
Ja tedy radeji za sluzby zaplatim (jednoducha webova prezentace se dnes da hostovat v radu desetikorun mesicne) s tim ze mam pak take nejakou moznost zjednat napravu pri pripadnych problemech. Navic prezentace mimo FB neni omezena restrikcemi zamestnavatelu pro pristup na FB, coz muze byt vyhoda na nabidky polednich menu.
Kazdy sveho stesti strujcem.
Myslím, že na webu o jídle nemá cenu asi rozebírat výhody a nevýhody fb.
Vaše výhrady chápu, nicméně takový provozovatel restaurace, který do IT nevidí ani trochu, může začít v fb. Je to zadarmo, prakticky bez námahy a potenciálních klientů obrovské množství.
Tím bych to asi uzavřela, původně jsem totiž psala o výhradně svých preferencích a na těch si, pokud dovolíte, budu dál trvat.
FB je blbost, ale web je hlavne u mestskych restauraci podstatny marketingovy kanal, kterym si snadno vytvorite (samozrejme ne jenom tim) skupinu pravidelnych zakazniku. Kdyz na nej navazete aktualni a caste novinky v menu, nauci se jej sledovat i nepravidelni zakaznici (co kazdy den skenuji menu v okoli). Jiste bez dobreho jidla a obsluhy to bude k nicemu, ale v konkurenci mnoha podobnych podniku v okoli je kazda propagace dobra.
Me to nejak nevychazi... at pocitam jak pocitam, doma levneji uvarim cerstve nez polotovar.
Je pravda, ze v hospode byva nizka cena znakem nizke kvality (kdyby vedeli ze vari tak si za menu nereknou 59,- ale treba 89,-), ale je to dane lenosti kucharu a neschopnosti majitele nikoliv vyhodnosti polotovaru.
Ale nechapu jak muzou usetrit na vyvaru z prasku. Staci premyslet.
To je velmi jednoduché - doma do toho nekalkulujete práci... Takže když v kuchyni budete déle, tak to nezapočítáte.
Další rozdíl je v tom, že v hospodě zákazník požaduje rychlou obsluhu - tu opět snáze splníte z polotovaru, pokud to má být "čerstvé", tak si obvykle musí restaurace připravit něco předem, co nese riziko, že se to neprodá - další náklady.
A jsou tu i jiné důvody, celkově jsem si ale dost jistý, že se mýlíte a v reálu restaurace na použití polotovarů i ušetří, není to jen o lenosti.
Takových cen lze dosáhnout jen použitím polévek z prášku a rozmražených polotovarů pro přípravu hotových jídel.
Tohle by mě skutečně zajímalo. Kdykoliv - a to zdůrazňuji - jsem někde v obchodě viděl prodávat COKOLIV v prášku (ať to bylo těsto na pizzu, lívance, perník... nebo jíška nebo polévka nebo omáčka nebo tzv. bramborová kaše atd.), vždy byla cena tohoto "prášku" v násobcích cen surovin. Jako příklad mohu dát "těsto na pizzu" za nějakých 28Kč, přičemž obsahuje mouku (200g - cca 3Kč), kypřící prášek (0,50 Kč), nějaké chemické sajrajty typu stabilizátory apod. (taky cca 1Kč), takže náladově i s papírovou krabicí, ve které se to prodává, tak možná 5,50Kč (maloobchodních cen), prodáváno za 28Kč.
Jedinou relativní výhodou práškových věcí může být úspora času. S přihlédnutím k tomu, že v hotelnictví a restauratérství jsou jedny z nejnižších mezd vůbec a s přihlédnutím k tomu, kolik času stojí smíchat těch pár surovin např. v případě tohoto těsta na pizzu v praxi je absurdní, že by se časová úspora několika sekund měla vyplatit v cca 5x vyšší nákupní ceně.
Mohu se tedy autora zeptat, jak to s tím "levnějším práškem" konkrétně myslel?
Ono i s tou úsporou času je to sporné. Stejně tak s počítáním a srovnáváním, že "doma do toho svoji práci nepočítáš". Těžko budu mít personál, který by pracoval 3 hodiny denně. To by nikoho neuživilo. Takže musí mít stejně zhruba normální pracovní dobu, takže čas na tu přípravu musí člověk tak jako tak zaplatit. Takže zkrácením nikdo skoro nic neušetří. Kdežto doma si svůj čas mohu počítat, jestli jsem v kuchyni, nebo mohu (ne)dělat něco jiného. Stejně tak musí platit prostory kuchyně, energie. No, něco málo by ušetřili na energiích, a teoreticky i maličko na menším prostoru kuchyně. Ale to pořád nepřebíjí ten několikanásobek ceny surovin.
Na mě to celé dělá dojem, že ten kšeft s prášky je založen na úplně stejných praktikách, jako prodej zázračných hrnců a vysavačů. Kombinace nátlaku, oblbnutí, a korupce mezi nákupčími. Jinam mi to smysl nedává.
Údajná lenost personálu s tím nemůže mít co dělat - i kdyby byl sebelínější, tak o těchto věcech nerozhoduje.
A to já úplně nesouhlasím. Obvykle je nutné uvařit vždy velké množství jídel v krátkém čase s tím, že během dne se ty špičky několikrát střídají.
Dost často si ta restaurace ty polotovary připravuje sama a to i velké luxusní hotely.
V jednom takovém jsem měl možnost nedávno být na jakési exkurzi v kuchyni - zrovna tam připravovali nějakou omáčku a ukazovali, jak to po cca půlkilových balíčcích zavakuují a zmrazí. Vždy to takto navaří na několik měsíců dopředu. A už tyto polotovary se někdy vyrábějí z polotovarů (přidávají se do toho různé masové vývary, instantní jíšky, atd).
V levných restauracích se k tomu přidává ještě fakt, že dost často zaměstnávají nekvalifikovaný personál (souvisí to s celkově nízkou úrovní mezd) a tak kuchaři často ani neumí pořádně vařit, proto jim různé polotovary notně pomáhají. I když při jejich nákupu mají na jednotlivých jídlech o trochu nižší marží (ale zas ne o tolik), doženou to celkovým počtem vydaných jídel, protože díky polotovarům jich stačí vydat více.
A co se příloh týče, tak ani ty štouchané brambory nejsou žádnou zárukou, protože dnes se prodávají i loupané vařené brambory :).
Ale to přeci není v rozporu s tím, co říkám. Pro ty špičky si lze připravit očištěnou, nekdy i nakrájenou zeleninu, atd. právě v té hluché době.
Stejně tak ta samo-příprava polotovarů - opět, nejde o nákup prášků, nebo těch vařených loupaných brambor. Což si občas dělá i spousta lidí doma.
No a s tím neumí vařit, to opravdu nevím. Na jednu stranu to nebude dobré možná, a když to nakoupí v prášku, tak zcela jistě. A vůbec to nikomu nezabrání zkazit i ten instant. To by museli nakupovat jako hotová jídla, a "vařit" jen v konvektomatu. Takže to jsem tě nějak nepochopil.