Tam jsou dva problémy:
1. Dost možná se poraní ošklivě už při výrobě. Někteří lidé nemají dost soudnosti a místo aby četli nálepku na lahvi, tak uvažují selským rozumem. A ten jim tady říká, že když se to pak sype do vany, kde se budou koupat, tak to není nic extra škodlivého. Zažil jsem člověka, co odvažoval hydroxid sodný na vývojku tak, že si ho nasypal trochu do ruky a pak teprve na váhu. Dělal to tak do doby, než jednou měl tu ruku vlhkou. Další věc je, že si lidé pak pořádně neumyjí ruce a promnou si oči. I jediné zrníčko hydroxidu sodného napáchá ohromné škody.
2. Ona tam na chvíli vznikne dostatečná koncentrace na to, aby to člověka vážně poranilo. Zvrhne toho čtvrtinu do vany, kde už má trochu vody, a pak tam strčí ruku aby tím zamíchal. V tu chvíli je jedno, kolik litrů má vana, protože tou rukou máchá v místě, kde je to pořád ještě dost koncentrované.
No a i když výsledná koncentrace nestačí na rozsáhlé poleptání, tak na některých místech těla to bude hodně nepříjemné. O to víc, pokud to pak špatně osprchují nebo použijí nevhodný kosmetický přípravek. A upřímně, lidé si právě ty nejcitlivější partie nijak zvlášť dobře nesprchují. Zeptejte se někdy nějakého proktologa.
Aha ... středoškolská chemie: NaOH je silná zásada.
Předpoklad: 2 plné hrnky jsou 2x 200 ml, sypná hmotnost soli je 1378 kg/m3, tj. 0,5512 kg.
Množství NaOH ve směsi jsou dvě polévkové lžíce. tj.:
a) zarovnaná: 2 x 15 ml = 30 ml, tj. při sypné hustotě 961 kg/m3 jde o 0,02883 kg (28,8 g) NaOH.
b) vrchovatá: 2x (cca) 25 g = 50 g NaOH.
Hmotnostní zlomky (w) jsou (zaokrouhleno):
a) 0,0497
b) 0,0832
Dávkování do 100 l vody (vana - rezerva proti přetečení - objem ponořeného tělesa, tj. Vás):
"standart": 100 g,
tj. 4,97 nebo 8,32 g NaOH,
což je látkové množství 0,124, respektive 0,208 mol NaOH,
neboli molární koncentrace 0,00124, respektive 0,00208 mol/l a z toho výpočtem získáme
pH 11,1 až 11,3!
"extrém": 1000 g,
tj. 49,70 nebo 83,16 g NaOH,
což je látkové množství 1,242, respektive 2,079 mol NaOH,
neboli molární koncentrace 0,0124,
respektive 0,0208 mol/l a z toho výpočtem získáme
pH 12,1 až 12,3!
(pH = 14 - pOH; pOH = - Log(c(OH)) )
Závěr:
2 lžíce hydroxidu sodného (ať zarovnané, či plné) v koupelové soli dle výše uvedeného receptu udělají v plné vaně i při střídmém užití silně zásadité prostředí na úrovni čpavkového čistidla.
A při nehodě nebo relaxační "náloži" je to jako koupel v hašeném vápnu ...
(srovnání - kredit: https://cs.wikipedia.org/wiki/PH)
Ostatně, za domácí úkol si spočítejte pH, pokud nahradíte NaOH za:
i) Na2CO3.10H20 (soda, silně zásaditá!).
ii) NaHCO3 (jedlá soda).
Že si někdo splete "sodium hydrogen" a "sodium hydroxid" mně osobně až tak překvapivé nepřijde. O sodě a louhu není v článku ani slovo, tam je napsaný chemický název. A ještě ke všemu je to překlad z angličtiny. Anglické názvy chemických sloučenin se u nás neučí. Mělo by?
Že je to chyba překladatele o tom žádná. Já rozporuji jen to, že ho na to měla připravit škola. Nepřipraví, protože u nás se cizí názvosloví neučí. Neplést si "quicksilver" a "stříbro" opravdu není v osnovách. S exaktností to nemá co dělat.
Pokud není překladatel chemik, má v dnešní době 100 + 1 prostředků, jak se dobrat správného překladu. Od toho je ostatně placený.
Když píšu, že si spletl fakticky louh a sodu, (nebo uhličitan )nebo hydroxid s uhličitanem, nic to na skutečnosti nezmění, že je to matlák, nebezpečný sám sobě.