Názory k článku Dnes je v kurzu klíště, co nám píchne příště?

Zaujala mě ta několikrát opakovaná poznámka, že klíšťová encefalitida nepředstavuje neúměrně vysoké riziko u dětí a adolescentů. Dříve jsem se naopak opakovaně setkával s informacemi - bohužel už si přesně nevybavím zdroj, pravděpodobně to byly různé "zdravotní" přílohy LN a podobných periodik, už je to fakt dlouho - že naopak nejohroženější skupinou co se týká trvalých následků jsou mladí muži ve věku cca 17-22 let. Je tedy toto tvrzení již vyvrácená, nebo nebylo nikdy podložené, nebo se jedná jen o propagandu farmaceutického průmyslu?

Pokud se podíváte na stránky SZÚ opravdu snadno zjistíte, že incidence klinicky manifestní klíšťové encefalitidy je u dětí nižší než u dospělých a seniorů, ty rozdíly ale nejsou zase tak úplně dramatické. Jde o rozdíly zhruba 2 až 3 násobku.

Důležitější však je, že průběh klinicky manifestní encefalitidy u dětí a oproti tomu dospělých a seniorů je výrazně odlišný. Úmrtí jsou v naprosté většině případů po 35 letech s maximem kolem 55-65 let.

Avšak informace o tom, že trvalé následky mají nejvíce muži ve věku 17-22 let může být i za těchto okolností stále pravdivá. Ty dvě informace se nevylučují a mohou být platné současně. Ke statistikám, v jaké věkové dekádě je těžiště trvalých následků po KE jsem se nedostal (nehledal jsem ji).
Proto tuto informaci nemám nyní čím vyvrátit.

Nechala jsem se před 10 lety naočkovat, po druhé injekci jsem cítila bolest kloubů, konkrétně kolen a kyčlí. Od té doby mě pokaždé, když prodělám nějaké nachlazení, bolí ještě cca 1-2 týdny kolena, kyčle.
Bolesti kloubů po nachlazení jsou údajně běžné a asi jsem je zažila i někdy před očkováním. Ale od doby očkování už to mívám po každém nachlazení.
Očkování bych znova nepodstoupila.
Teď to vidím tak, že proti klíšťatům se dá bránit repelenty, dále častým důkladným prohlížením, a když už se klíště přisaje a nevytáhneme ho brzy, dá se poslat do laboratoře na rozbor. S výsledkem rozboru se pak dá případně dále pracovat.
Píšu jen svůj názor, rozhodnutí je samozřejmě na každém.

Jak se prosim da pripadne dale pracovat s tim, pokud vam rozbor potvrdi ze prenaselo encefalitidu? Tedy krome toho ze budete vedet nac se muzete tesit...

Nevím přesně, zda v případě, kdy zjistíte, že klíště bylo nakaženo encefalitidou, ale zatím nemáte příznaky, může lékař něco dělat. Když jsem psala to o rozboru, tak se přiznám, že jsem zrovna myslela na boreliozu, u které se pak nasazují antibiotika.

Existují dvě varianty přístupu:

1. Necháte si vyšetřit každé klíště na KE, protože věříte, že některé alternativní metody mohou natolik imunomodulovat váš systém v mezidobí, že se rozvoji KE vyhnete (ačkoliv byste se s velkou pravděpodobností nákaze vyhnul i bez nich).

2. Nenecháte si vyšetřit vůbec žádné klíště, protože klasická medicína nezná žádnou efektivní prevenci rozvoje KE. Tak akorát se na Vás bude dávat větší pozor, jestli u vás náhodou nevznikají příznaky, aby byla nespecifická léčebná podpora zahájena včas. K tomu, abychom na sebe měsíc po kousnutí klíštěte dávali pozor, však nikdo nepotřebuje testovat klíště v laboratoři.

Testování klíšťat je tedy pouze reflexí světonázoru, kdy exaktní laboratorní testy mohou mít paradoxně význam pro rozhodování zastánců alternativních směrů.

Takže já s kolegou AAA asi žádné klíště do laboratoře dnes nepošleme, ale někdo k tomu důvody najít může.

Poté, co jsem po obyčejném štípnutí komára onemocněla boreliózou a léčím se z ní intenzivně už rok, poslala bych úplně každé klíště, které by se zakouslo do mě nebo někoho z rodiny na rozbor. I když já bych nasadila rovnou atb. Každý den, kdy se infekce neléčí, je pozdě a raději zobat měsíc "zbytečně" atb, než o měsíc léčbu zpozdit a pak se léčit roky.

To je ale borelioza. U klíšťové encefalitidy vám zjištění infikovaného klíštěte k ničemu nepomůže i kdybyste to zjistila.

Dobrý den,
také napíšu můj skutečný příběh.
je to už cca 8 let zpátky kdy jsem byl zdráv a kromě občasné zimní rýmy jsem nemocemi netrpěl. Ale kvůli reklamě v TV a dotaci od VZP jsem se i já nechal zlákat na očkování proti encefalitidě.
Dobře, první injekce byla v pohodě. Před vpichem druhé injekce se stalo něco nečekaného. Sestra se zeptala zda chci vpíchnout očkovací dávku. Že minule jsem dostal německou verzi a teď má nějakou Rakouskou. Ty země původu už si přesně nepamatuji. Byl jsem celkem překvapen, že se mě sestra na to ptá. Usoudil jsem že jde snad o nějakou byrokratickou otázku. Dobrá, když už jsem tam byl, tak jsem tedy souhlasil a nechal jsem se naočkovat.
A od té doby jsem se potýkal střídavě s nějakým nachlazením. Dokonce jsem měl snad 4x za sebou angíny, které jsem dříve nikdy neměl. Nedával jsem si to do souvislosti s očkováním, protože jsem v té době přisuzoval sníženou imunitu sychravému zimnímu počasí a že jsem to předtím snad nedostatečně vyležel.
Po posledních horečkách angíny jsem cítil že na jednu nohu se mi jde "nějak divně", že občas klopýtnu. To už jsem se lekl, ale stále jsem doufal, že to nějak rozhýbu. Nerozhýbal. Za týden jsem obou chodidlech citil bolestivé brnění.
Po týdenním vyšetření v nemocnici vše odeznilo. Během pobytu v nemocnici jsem neustále doktorům říkal, že se mi to objevilo po angínách po očkování. Doktoři na mě koukali jak na blázna. Cca po 2 měsících jsem přišel opět na kontrolu a z pana doktora konečně vylezlo že mi diagnostikovali roztroušenou sklerozu.

Ano je možné, že by se RS projevila časem i bez očkování. Ale třeba mnohem později a nebo také vůbec. Kdybych býval věděl jaké mohou vedlejší účinky očkování dopadnout tak bych se očkovat nenechal. Ale to mi nikdo předtím ani náhodou říci nechtěl. Ba co hůř ani dnes to doktoři nechtějí přiznat !

pokud budete chtít odemně nějaké další informace tak je na požádání zasvěceným klidně sdělím.

Dobrý den, pane doktore,

díky za další článek. Mám na Vás otázku(y).Zmi­ňujete, že své děti byste očkovat nenechal kvůli alergii na potraviny. V článku je ale nepředvídatelná reakce u člověka s poruchou imunity jen naznačena (v jednom z dřívějších dílů jste vysvětloval, jak se imunitní systém může "zbláznit" po vakcinaci obecně). Mám tomu rozumět tak, že po této vakcíně je to riziko "bláznění imunitního systému" vyšší, obzvláště u osob, které již nějakou poruchou imunity trpí? A vidíte to jako rizikové spíše u dětí, nebo věk nehraje roli, tj. pokud byste sám v dospělosti trpěl potravinovou (ale i třeba pylovou) alergií, tak byste do toho nešel? A co třeba osoby s autoimunitním onemocněním - od lupénky po diabetes I. typu?

Díky,
E.

PS: Moje zkušenost po očkování proti encefalitidě byla několik let zvýšená nemocnost (hnusné angíny a otitidy, kterými jsem do té doby netrpěla, a také virózy, vše s luxusními horečkami, což byla u mě do té doby vzácnost). Před očkováním tak max. 2x do roka nemocná (pro alergika taková klasika na jaře a na podzim v rámci adaptace na změnu klimatu), po očko několik let každý druhý měsíc či častěji.

Vážená paní kolegyně,
vy nikdy nepoložíte právě snadnou otázku :-). Začal bych zeširoka:

1. Veškerá vakcinační medicína vůbec nerozlišuje něco jako "rozhození imunitního systému" ve smyslu samostatného nežádoucího účinku vakcín. (!!!) Úředně nic takového neexistuje. Ačkoliv v SPC bývávají uvedeny "poruchy imunitního systému", za tímto pojmem jsou ve studiích schovány specifické poruchy, které medicína zná jako nosologické jednotky a ne nějaká "pouhá" zvýšená nemocnost. To je obrovská chyba, která není ani obhajitelná, ani náhodná.

2. Z elementární logiky věci musíme odtušit, že pokud po očkování mohou nastávat nějaké specifické poruchy imunitního systému, mohou nastávat i ty nespecifické, které se projevují možná právě pouze zvýšenou nemocností pro imunitní dysbalanci či dysfuncki. (Takových studií je zatím málo, ale poukazují na 3-5 vyšší nemocnost očkované dětské populace než u neočkovaných dětí. Jde přitom o nemocnost velmi nespecifickou.)

3. Právě u vakcín proti KE mají negativní zkušenosti jednotlivců mnohem častěji charakter vyjádření typu "A PAK JSEM SE STAL MARODEM", než nějaké specifické věci jako: mám po tom trombocytopenii, dostal jsem neurologické křeče apod. (Viz ostatně i tato diskuse.) Tyto zkušenosti poté vůbec nereflektují klinické studie, protože se aspektem obecné nemocnosti KE-očkovanců oproti nonKE-očkovancům (kvantita, kvalita) vůbec nezabývají.

4. Nezbývá tedy, než si udělat názor z prosté reflexe jednotlivců oproti reflexím, které stejný "lid" podává ve vztahu k jiným vakcínám. A tady mám již dostatečně silnou materii (sběr), která mi napsala do mého soukromého názoru obrovský vykřičník a slovo POZOR! Hlavním nežádoucím účinkem vakcín proti KE by mohlo být právě nespecifické poškození imunitního systému ve vztahu k efektivitě naší obecné obranyschopnosti.

5. Vaše otázka je nicméně položena přesněji. Ptá se, zda si myslím, že právě lidé s alergiemi jsou těmito antiKE-vakcínami více ohroženi (budoucí nemocností) a případně proč? Ano myslím si to. Nikoliv však "jen tak z víry". Tento vtah je korektní hypotézou (vědecky však zcela nepotvrzenou), která má poměrně logické základy ve skutečnostech již známých. Jde dle mého názoru o velice inspirativní typ úvahy, který jsem dosud nikdy nikde nenalezl vědecky reflektovaný, ale ani vyvrácený. Toto téma proto zpracuji ve zcela samostatném článku (viz avizovaný záměr), protože to stojí za uvedení.

Protože jste si o něj "předřekla" tímto dotazem, uvedu nyní jeho hlavní nosnou myšlenku:

Komplex antigen-adjuvans má za cíl indukovat tvorbu protilátek, kdy adjuvans "provokuje" tělo k tvorbě k mnohem výraznější tvorbě protilátek, než by dokázal samotný antigen. Uvažme, že se na tento externě podaný komplex antigen-adjuvans dokáže shodou okolností velmi rychle navázat nějaká struktura tělu vlastní nebo nějaká jiná protilátka v těle přítomná, která nebyla vytvořena proti tomuto antigenu. Jde tedy o situaci, jako bychom si přímo píchli komplex antigen-adjuvans-struktura nebo antigen-adjuvans-protilátka. Otázka: Mohou v takovém případě "provokujicí" a "zesilující" účinky adjuvans způsobit, že náš imunitní systém v reakci na tento komplex vytvoří i protilátky proti své navázané struktuře nebo protilátky proti navázané protilátce (antiidiotypy)? A pokud ano - zkusme tuto úvahu dále teoreticky rozvinout ve vztahu k imunitnímu systému zdravých a alergických lidí. (.... a zajímavé teoretické hypotézy/závě­ry/varianty nám najednou začnou přicházet samy na mysl.)

Ale více již nechci předbíhat.

Díky za odpovědi - ani vy nedáváte právě jednoduché. Jak by to bylo na světě krásné (snadné), kdybyste mohl odpovědět ano/ne ;-)

Dovolím si ještě komentář, který docela souvisí s Vaší "ochutnávkou". Dostáváme se tím totiž do oblasti, která mě velmi zajímá, a to nejen ze zvědavosti, ale taky soukromě především kvůli vlastním dětem. Při mém pátrání po účincích hliníku jsem narazila právě i na teorii možného vzniku alergií, která se v lecčems shoduje s Vaším náznakem. Pro mě to až nepříjemně dávalo smysl. Pak jsem narazila také na studii z roku 2008, kde sledují riziko vzniku astmatu v závislosti na termínu očkování DTP (rozumějte věku mimina a zda posun v očkování třeba o pár měsíců hrál roli). Je to zajímavé čtení (a mělo by být především pro pediatry a členy naší NIKO a MZ) a pro mě jak další inspirace pro směry mého samostudia, tak zdroj odkazů. Citace článku: McDonald et al, J Allergy Clin Immunol 2008; 121: 626-31. Doporučuji ;-)

V článku se uvádí , že zprůměrovaného Čecha kousne klíště 1x za dva roky. Nechápu proč autor vytvořil tak brilantní , ale naprosto zavádějící konstrukci. Realita je taková , že někdo nemá např. ani jedno klíště za 10 let jiný si jich za léto přinese 20. Potom se nám ta čísla rizika nakažení přesunou do jiných řádů. Jako u každé zoonózy platí , že očkovat by se měl ten , kdo je vystaven zvýšenému riziku.Takže bych ta rizika očkování a přínosu očkování počítal pro tuto část populace . A pro skupiny těchto lidí jednoznačně převyšují přínosy očkování nad příp. nežádoucími účinky. Pokud si někdo opravdu vytáhl v předchozích letech několik klíšťat ročně měl by se raději nechat očkovat (jeho způsob života je totiž ve vztahu k KE rizikovější). Pokud ne, pak pro něj nemá očkování smysl.
To platí obecně pro všechny zoonózy.
VB

Máte pravdu , že s výskytem klíšťat to lepší nebude , spíš naopak. S výskytem těch infikovaných je to stejné. Ještě před cca 15 lety se klíšťata nevyskytovala ve výškách nad 600 m . Dnes jsou jimi zamořené i nejvyšší vrcholky našich hor.Už aby byla i vakcína proti borelióze ( pejskové jsou na tom lépe )
VB

Nebyl uz tu pokus s Lymerixem?

Ano GlaxoSmithKline Lymerix 1998 až 2002 pouze pro Ameriku. Staženo - problémy s vedlejšími účinky.
Pro Evropu nevhodné.
VB

Samozřejmě máte oba s koelgou pravdu, žádná oficiální statistika klíštěcích "záhryzů" za rok neexistuje jde o ryze subjektivní odhad učiněný na základě zkušenosti (Protože jako lékář již mnoho let tahám ve svém okolí vždy všechna klíšťata). Odhad jsem záměrně podcenil. Tak postupuji vždy, pokud musím něco odhadovat - dle hesla: "v nejistotě vždy ve prospěch napadeného".

Pokud bychom se dohodli na tom, že každého čecha v průměru uhryznou dvě klíšťata ročně, poté zde máme 20 000 000 kousnutí z toho 1 000 000 infikovaných "kontaktů" a najednou je riziko vzniku klinicky mynifestní klíšťové encefalitidy ještě 4x nižší než jsem jej předtím uvedl.

Ale to riziko je přece čistě individuální záležitost. Veškeré průměrování vidím jako zavádějící. Každý si musí míru rizika odhadnout z vlastní zkušenosti a svého chování , které může být více nebo méně riskantní. Ta vaše čísla mu vůbec nepomůžou, jen ho ujistí v tom , že nad problémem může mávnout rukou a vůbec se nezamyslí nad svým chováním ( oděv, repelenty atd), protože mu přeci v průměru nehrozí žádné velké nebezpečí.
VB

To si nemyslím že máte pravdu. Tak nějak v tom cítím informaci: "Neříkejme tohle lidem - nebudou se očkovat". Nemyslím, si, že by se něco nemělo říkat lidem, aby se nám náhodou nerozhodli jinak, než odpovídá našemu vlastnímu přání.

Populační riziko - to poté není rozhodně individuální záležitost. Pokud dokážete někomu spočítat jeho individuální riziko KE - tak to udělejte, bude to pro něj určitě přesnější číslo. Ale protože to nedokážete (ani vy ani já) tak se musíme orientovat podle průměrných údajů - ostatně jak je v celé medicíně běžným zvykem.

Pokud si údaj o 1 000 000 infikovaných kousnutí ročně a incidinci KE zhruba kolem 700 případů za rok převedete, můžeme říci, že riziko, že se v nás rozvine klinicky manifestní KE po kousnutí infikovaným klíštětem je cca: 1:1500.

Je to číslo opravdu velice nizké na to, že jde již o situace, kdy zjevně onemocnět můžeme. Ale ani já osobně je zase za úplně zanedbatelné a "ignorovatelné" nepovažuji.

Jakožto člen skupiny se zvýšeným rizikem jsem se po osobních zkušenostech s očkováním rozhodnul, že se očkovat nenechám. Ani teď proti KE, ani v budoucnu proti tetanu, chřipce, žloutence, nebo čemukoliv jinému.

Předem přijměte mou upřímnou soustrast.
VB

Cože???

... až mi zaskočilo - prosím Vás, proč ta agresivita? Můžete tuto svou zcela nevhodnou a morbidní poznámku nějakým způsobem odůvodnit?

Protože si myslím , že svým nekompromisním rozhodnutím jste si výrazně zvýšila riziko zdravotních komplikací a případného úmrtí.
Neberte to jako agresivitu , ale černý humor.
VB

Až na to slovo "výrazně", které bych rozhodně v tomto případě nahradil slovem "zcela zanedbatelně" (viz shodný názor lékařských stratégů frncouzské armády) bych s Vámi souhlasil.

Taky skoro doktore,

Vaše slova i celkový postoj jsou přesně tak direktivní, jak je známe z náboženství a sekt - "neuděláš to či ono, čeká Tě věčné zatracení v pekle!".

Tento (nejenom) Váš výrok i s jeho odůvodněním jasně dokladuje slepou víru v modlu, v tomto případě VŠESPÁSNOU VAKCÍNU ...

Podobnou hloupou poznámku jsem čekal :-)

Nechci rusit debatu o smysluplnosti tohoto ockovani. Napriklad v Rakousku je udajne ockovano pres 90% populace. Jelikoz teto problematice vubec nerozumim, zato rozumim pripadnym nasledkum a pro mne jejich ekonomickym dopadum, prikladnim se (mozna chybne) k prospesnosti tohoto ockovani. Nemam nastesti ani zadne negativni zkusenosti (narozdil od ockovani proti tetanu).

Zajima mne ale jina vec. V CR se nabizi dve vakciny, FSME-Immun nebo Encepur. Udajne jsou obe "zamenne", ale ... Prvni tri davky od roku 1996 a dale jsem mel FSME-Immun. Posledni preockovani v roce 2009 ovsem Encepur, protoze FSME-Immun pry nebyl v te dobe k dispozici. Jaky to ma prakticky dopad ? Hledal jsem informace na Internetu, kterym ovsem jako laik prilis nerozumim. Z toho co jsem nasel jsem vyrozumel, ze vyrobce obou vakcin dava urcite zaruky ochrany, pokud je ovsem v celem prubehu ockovani vzdy pouzita stejna vakcina.

Je to pouze obchodni trik nebo lze prokazatelne dokazat, ze zmena vakciny opravdu znamena (vyznamne ?) snizeni ucinnosti ?

Odpověď na Vaši otázku je v antigenním složení obou vakcín. Respektive v jeho míře shody a v rozdílech. Tyto vakcíny především nejsou úplně stejné, ale měly by být z principu své strktury hodně podobné. To je ale pouze hypotéza tohoto okamžiku.

Pokud se zamyslíte, co se stane, když by tyto vakcíny byly na 25% rozdílné ve své antigenní struktuře tak musíte uvažovat stav, kdy na tyto dvě vakcíny vznikají jiné protilátky aktivací jiných B lymfocytů ve stejném organismu. A hned zde máme problém nevídané obtížnosti k jeho analýze.

Proto rozhodně doporučuji tyto vakcíny nekombinovat. Neexistuje žádná statisticky dostatečně významná klinická studie, která ozřejmuje, co se vlastně kombinovaným používáním těchto vakcín v organismu očkovance dlouhodobě stane.

Dobrý den pane doktore,

ráda čtu Vaše články, studujete kde se dá a snažíte se o komplexní informace. Přiznám se, že si někdy odstavec musím přečíst i 2x, abych pochopila (články, knížky MUDr Elekové jsou pro mě čtivější). Já dceru skrz polyvalentní alergii neočkuji vůbec (nosím s sebou Epipen a ventelín, kdyby náhodou), samozřejmě kontraidikaci k očku nemám. Některé výroky Prof. Prymuly a doc. Chlíbka mě vyvádějí z míry, výroky Haničky Cabrnochové řaději ani nečtu. Ještě je tu nějaká pí.Škovránková, doporučuje narvat MMR i do onko dětských pacientů. Pro tyto "odborníky" není snad ani smrt kontraindikací očka.

Nicméně, když píšete, že neexistuje dobrá studie zaobírající se kombinováním vakcín, proto nedoporučujete pisateli očkovat, tak pak přece nemůžete doporučit jakékoliv očkování.

Např. u myslivců (většina má nad 50 let) bych vakcinaci možná pochopila - zas, starší lidé mívají jiné zdravotní komplikace a je otázkou, zda-li v důsledku pravidelné vakcinace nedojde ke zhoršení jejich stavu. Čili, co je lepší? Navíc když desítky let chodili po lese, tahali klíšťata a nic a najednou se jich mají bát, prostě nevím.

Ještě zmíním možná pro zasmání jeden postřeh, jenž pronesla má známá: "Jo, klíšťovka funguje, už na mě ty klíšťata nelezou"

Děkuji Vám za reflexi.

(1) Já jsem redakci na počátku upozorňoval že mám kostrbatý sloh a nemám v krvi publicistiku :-) Jsou to moje první zkušenosti s tímto formátem. Já raději hudební texty nebo klasické vědecké články :)

V této reakci jsem ale nedoporučil neočkovat, ale jen nekombinovat FSME-IMMUN a ENCEPUR.

K tomu, abych se mohl korektně vyjádřit k vhodnosti očkování "lesních zaměstnanců" proti encefalitidě by mne nejprve zajímal údaj, který dnes nemám. Jak to bylo před érou očkování s incidencí klíšťové encefalitidy ve vztahu k povolání onemocnivších osob? Já to nevím a nenalezl jsem u nás o tomto žádnou statistickou informaci. Ale zase tak úzkostlivě jsem ji nehledal. Myslím, že v zahraničních zdrojích bude někde k dohledání.

Třeba se Vám nebo někomu jinému podaří ji vyšťouchnout a položit sem na fórum její hyperlink. Bylo by to užitečné.

I já děkuji za odpověď.
Jsem ráda za Vaše články a klidně si stať přečtu i 3 x.

Já jsem pochopila, že nedoporučujete pisateli kombinovat vakcíny proti KE, neboť "Neexistuje žádná statisticky dostatečně významná klinická studie..."

No a dle mého, neexistuje žádná statisticky dostatečně významná klinická studie, která by prokázala účinnost a bezpečnost jakéhokoliv očkování (nepočítám ty 2 studie, které uvádí MUDr. Eleková). Proto jsem psala, že z principu neexistence dostatečně významné studie stran testování vakcín vlastně nemůžete doporučit očkování.

Dřív (než jsem si o tom něco přečetla) jsem si myslela, že účinnost vakcín se prokazuje následovně:
Je skupina cca 200 lidí, 100 se očkuje, 100 ne. Všichni se vystaví nákaze viru. 100 neočkovaných onemocní, očkovaných cca 15. Tedy vakcína má účinnost 85%. Pak se sleduje několik let stav očkovaných a pečlivě se zaznamenávají vedlejší účinky.

A protože požadujete fakta a studie čtete, tak bych si myslela, že právě pro Vás bude dostatečně významná studie ta, jejíž princip jsem uvedla shora.

Vím, že prokázání účinnosti vakcín nepatří úplně do tohoto tématu, ale měla jsem jen potřebu ozřejmit moje konstatování.

No a poslední věc nad toto všechno - když se zeptám maminek, které nechají očkovat své děti - většinou ví o reklamě, pediatr jim vždy vakcínu doporučí, jen zpravidla řekne, že je to proti KE a není 100% účinná. Nic víc o tom neví. Zato ty maminy, co si něco nastudují, klíšťovku mrňouskům nedopřávají.

Promiňte , že vám skáču do diskuze , ale nemůžu si pomoci. Když čtu jména lidí , kterých si vážím vedle jména šarlatánky a zatím doktorky Elekové je mi z toho nanic.
Téhle ženské už dávno měli vzít vzít diplom , protože se zpronevěřila lékařskému povolání a ještě se k tomu veřejně hlásí. Vy si můžete mít názor jaký chcete , ale vaše modla ne.
Nějaká pí Škovránková převyšuje nějakou Mudr. Elekovou o velmi mnoho výšek.
Myslím , že i autor má s pí. Elekovou docela problém a divím se , že tentokrát to nechal bez povšimnutí.
Vb

Dobý den, chápu.

Shora uvedení vakci odborníci doporučují očkovat děti v 9 týdnech. V té době jsme já ani pediatrička nevěděly, že je malá alergik. Naštěstí se mi do ruky dostaly publikace od MUDr. Elekové a já tedy očko odložila. Ve 4 měsících se u dcery objevily projevy alergie. Je alergická i na složky z vakcíny. Partnerova maminka má alergii na jód, mamčin partner má alergii na penicilin. Nikdo z lékařů jim alegen nepodá, ale 4 měsíčnímu dítěti není problém jej podat, však položíme ji na resuscitační lůžku. Proč má život dospělého vyšší hodnotu než život dítěte mi fakt nejde do hlavy. Shora uvedení vakci odborníci nerespektují kontraindikace příbalového letáku. MUDr. Eleková na tento nevšední postup také upozorňuje.
Maminky alergických dětí (a to nemají alergii na složku z vakcíny) vždy hovoří o zhoršení alergie.
Takže za sebe: nakoupím si další její knížky a přátelům je ráda dám. Maminkám na pískovišti říkám o příbalovém letáku, o kontraindikacích, nechť si v případě zájmu zjistí i jiný názor a porovnají, zmiňuji se o našem případu, nechť si udělají sami názor.
Je mi líto, shora uvedené vakci osoby po mé zkušenosti nemohu považovat za odborníky.
A že na mě "systém" požene sociálku a hygienu - klidně se budu soudit do aleluja, bude mě to stát jen peníze. Alergen do alergika nenechám vpravit (leda v případě ohrožení života). MUDr. Vavřečka píše, že z 6 složkové vakcíny nenašel žádnou, která by měla být v režimu povinného očkování. Vlastně záškrt je v Humpolci, riziko tetanu je 1:mil,...
Prosím, je to můj nátor a moje rozhodnutí, za které vždy ponesu jako rodič zodpovědnost.
Čtenářům se omlouvám na příspěvek mimo klíšťovku.

Máte pravdu,že výrobce dává záruku ochrany jen pro očkování danou vakcínou. V praxi máte 2 možnosti.
Pokud není dosažitelná stejná vakcína přeočkovat tím druhým typem a oželet potvrzenou záruku , nebo podstoupit nové očkování (3 dávky).
Přeočkování rozdílným typem je z nouze ctnost , ale osobně to nevidím rád. Zdraví vám to nepoškodí , ale o účinnosti jak ji deklaruje výrobce se dá polemizovat.
Ještě je možné si počkat až vakcína bude. Termín přeočkování 3. dávky jak se v praxi ukazuje lze bez problémů o roky prodloužit a pokud si necháte udělat protilátky a budou (a téměř vždy jsou ) v pořádku , není třeba spěchat.
S druhou dávkou je to horší , tu by bylo dobré stihnout do roka.
VB

Tady:
http://www.remedia.cz/Okruhy-temat/Mikrobiologie-a-infekcni-choroby/Klistova-meningoencefalitida-aktualni-situace-v-CR-onemocneni-a-ockovani/8-1c-hl.magarticle.aspx

se píše, že "Vakcíny jsou v principu zaměnitelné. V praxi se poměrně běžně provádí přeočkování alternativní vakcínou, v základním schématu není ale střídání vakcín doporučeno v SPC."

Na vašem místě (kdybych měl z KE takové obavy) bych se ale spíše zajímal, kde mi provedou test na protilátky, než se snažit zorientovat v marketingových doporučeních výrobce.

Slovo "záruka" mi nepřijde moc přiléhavé, protože silně pochybuji, že vám výrobce něco dá, pokud i přes dodržení doporučeného schématu onemocníte.