Moc hezká odpověď.
Nicméně problém přiznaných nežádoucích účinků Lymerixu spočíval v jedné skutečnosti, která byla vědecky nepopiratelná. Tzv. OspA antigen obsažený ve vakcíně byl biochemicky velmi podobný povrchovým antigenům lidských kloubních tkání. Tato skutečnost byla zjištěna pozdě a byla natolik nesporná a zjevná, že nedat ji do souvislosti s pozorovanými zejména kloubními a artritickými potížemi po Lymerixu by byla již extrémní nestoudnost a drzost.
(Takových podpůrných důkazů se nám u jiných vakcín zatím pouze nedostává.)
Ostatně uvědomme si, že samotná borelioza je nebezpečná právě protilátkami proti strukturám borelií, které poté poškozují zejména naše klouby ale i neurální struktury. Včasná léčba boreliozy antibiotiky má za cíl především to, aby se tato naše protilátková reakce na borelie, v těle především nerozvinula.
Je tedy evidentní, že struktury borelií obsahují "nebezpečné antigeny" a rozbitím borelie na kousky a použitím jejích antigenů pro "mrtvé vakcíny" proto poměrně logicky nemusí být vyřešeno vůbec nic.
Je tedy určitým úhlem pohledu vlastně kuriózní řešit problém s naší vlastní protilátkovou reakcí na živé borelie indukcí jiné naší vlastní protilátkové reakce na mrtvé borelie. Nicméně toho lze dosáhnout za splnění mnoha předpokladů - viz dlouhodobé problémy s funkční vakcínou proti borelioze.