díky za další článek. Mám na Vás otázku(y).Zmiňujete, že své děti byste očkovat nenechal kvůli alergii na potraviny. V článku je ale nepředvídatelná reakce u člověka s poruchou imunity jen naznačena (v jednom z dřívějších dílů jste vysvětloval, jak se imunitní systém může "zbláznit" po vakcinaci obecně). Mám tomu rozumět tak, že po této vakcíně je to riziko "bláznění imunitního systému" vyšší, obzvláště u osob, které již nějakou poruchou imunity trpí? A vidíte to jako rizikové spíše u dětí, nebo věk nehraje roli, tj. pokud byste sám v dospělosti trpěl potravinovou (ale i třeba pylovou) alergií, tak byste do toho nešel? A co třeba osoby s autoimunitním onemocněním - od lupénky po diabetes I. typu?
Díky,
E.
PS: Moje zkušenost po očkování proti encefalitidě byla několik let zvýšená nemocnost (hnusné angíny a otitidy, kterými jsem do té doby netrpěla, a také virózy, vše s luxusními horečkami, což byla u mě do té doby vzácnost). Před očkováním tak max. 2x do roka nemocná (pro alergika taková klasika na jaře a na podzim v rámci adaptace na změnu klimatu), po očko několik let každý druhý měsíc či častěji.
Vážená paní kolegyně,
vy nikdy nepoložíte právě snadnou otázku :-). Začal bych zeširoka:
1. Veškerá vakcinační medicína vůbec nerozlišuje něco jako "rozhození imunitního systému" ve smyslu samostatného nežádoucího účinku vakcín. (!!!) Úředně nic takového neexistuje. Ačkoliv v SPC bývávají uvedeny "poruchy imunitního systému", za tímto pojmem jsou ve studiích schovány specifické poruchy, které medicína zná jako nosologické jednotky a ne nějaká "pouhá" zvýšená nemocnost. To je obrovská chyba, která není ani obhajitelná, ani náhodná.
2. Z elementární logiky věci musíme odtušit, že pokud po očkování mohou nastávat nějaké specifické poruchy imunitního systému, mohou nastávat i ty nespecifické, které se projevují možná právě pouze zvýšenou nemocností pro imunitní dysbalanci či dysfuncki. (Takových studií je zatím málo, ale poukazují na 3-5 vyšší nemocnost očkované dětské populace než u neočkovaných dětí. Jde přitom o nemocnost velmi nespecifickou.)
3. Právě u vakcín proti KE mají negativní zkušenosti jednotlivců mnohem častěji charakter vyjádření typu "A PAK JSEM SE STAL MARODEM", než nějaké specifické věci jako: mám po tom trombocytopenii, dostal jsem neurologické křeče apod. (Viz ostatně i tato diskuse.) Tyto zkušenosti poté vůbec nereflektují klinické studie, protože se aspektem obecné nemocnosti KE-očkovanců oproti nonKE-očkovancům (kvantita, kvalita) vůbec nezabývají.
4. Nezbývá tedy, než si udělat názor z prosté reflexe jednotlivců oproti reflexím, které stejný "lid" podává ve vztahu k jiným vakcínám. A tady mám již dostatečně silnou materii (sběr), která mi napsala do mého soukromého názoru obrovský vykřičník a slovo POZOR! Hlavním nežádoucím účinkem vakcín proti KE by mohlo být právě nespecifické poškození imunitního systému ve vztahu k efektivitě naší obecné obranyschopnosti.
5. Vaše otázka je nicméně položena přesněji. Ptá se, zda si myslím, že právě lidé s alergiemi jsou těmito antiKE-vakcínami více ohroženi (budoucí nemocností) a případně proč? Ano myslím si to. Nikoliv však "jen tak z víry". Tento vtah je korektní hypotézou (vědecky však zcela nepotvrzenou), která má poměrně logické základy ve skutečnostech již známých. Jde dle mého názoru o velice inspirativní typ úvahy, který jsem dosud nikdy nikde nenalezl vědecky reflektovaný, ale ani vyvrácený. Toto téma proto zpracuji ve zcela samostatném článku (viz avizovaný záměr), protože to stojí za uvedení.
Protože jste si o něj "předřekla" tímto dotazem, uvedu nyní jeho hlavní nosnou myšlenku:
Komplex antigen-adjuvans má za cíl indukovat tvorbu protilátek, kdy adjuvans "provokuje" tělo k tvorbě k mnohem výraznější tvorbě protilátek, než by dokázal samotný antigen. Uvažme, že se na tento externě podaný komplex antigen-adjuvans dokáže shodou okolností velmi rychle navázat nějaká struktura tělu vlastní nebo nějaká jiná protilátka v těle přítomná, která nebyla vytvořena proti tomuto antigenu. Jde tedy o situaci, jako bychom si přímo píchli komplex antigen-adjuvans-struktura nebo antigen-adjuvans-protilátka. Otázka: Mohou v takovém případě "provokujicí" a "zesilující" účinky adjuvans způsobit, že náš imunitní systém v reakci na tento komplex vytvoří i protilátky proti své navázané struktuře nebo protilátky proti navázané protilátce (antiidiotypy)? A pokud ano - zkusme tuto úvahu dále teoreticky rozvinout ve vztahu k imunitnímu systému zdravých a alergických lidí. (.... a zajímavé teoretické hypotézy/závěry/varianty nám najednou začnou přicházet samy na mysl.)
Díky za odpovědi - ani vy nedáváte právě jednoduché. Jak by to bylo na světě krásné (snadné), kdybyste mohl odpovědět ano/ne ;-)
Dovolím si ještě komentář, který docela souvisí s Vaší "ochutnávkou". Dostáváme se tím totiž do oblasti, která mě velmi zajímá, a to nejen ze zvědavosti, ale taky soukromě především kvůli vlastním dětem. Při mém pátrání po účincích hliníku jsem narazila právě i na teorii možného vzniku alergií, která se v lecčems shoduje s Vaším náznakem. Pro mě to až nepříjemně dávalo smysl. Pak jsem narazila také na studii z roku 2008, kde sledují riziko vzniku astmatu v závislosti na termínu očkování DTP (rozumějte věku mimina a zda posun v očkování třeba o pár měsíců hrál roli). Je to zajímavé čtení (a mělo by být především pro pediatry a členy naší NIKO a MZ) a pro mě jak další inspirace pro směry mého samostudia, tak zdroj odkazů. Citace článku: McDonald et al, J Allergy Clin Immunol 2008; 121: 626-31. Doporučuji ;-)
ČLÁNKY DO MAILU