Mate pravdu, je na nas ako cestne pri vareni makovej ci
orechove plnky dame podla normy maku alebo orechov.
Pracovala som v cukrarni a viem ako poctivo nas ucil
nebohy p.Dadak.Jeho vetu nezabudnem nikdy: Ja si lidi
sidit nedam.Tatranske zakusky boli vychyrene na okoli.
Dodrziavali sme normy do bodkky.Maslo, maslo, margarin
margarin ako bolo presne v normach.Sami seba klameme.
Dokedy?
Info z rakouského pohraničí...
I "movitější" sousedé doslova žerou naše fujtajbly... Ale upřímně, kdo z nás si koupí na nedělní odpoledne pro rodinu 8 koblih (poctivých a lahodných) s cenou 1,25€(30kč)za kus, když může sehnat rozmraženou náhražku za 5,9kč ?
Ostatně proto existuje Točeňák, Jihlavanka, Jemča, Tuzemák a v akci v Kauflandu "pivo" Abrosius 10° za 2,9kč nebo polední menu za 55kč a ani zaručeně pravá Coca-cola nebo Persil nebude u nás tak kvalitní jako v německy mluvících zemích. Ze stejného důvodu tu jezdí Škodovky, kupuje se elektronika od Sencoru a jezdí se na dovolenou pod stan do Chorvatska.
Žijeme jen v iluzi blahobytu, pokud se rodinný příjem nepohybuje nad šestimístnou cifru měsíčně. Do té doby je to jen otázka v čem si kvalitu dopřejeme a v čem upřeme (od určité meze je zdražení neúměrné zlepšení). A jelikož u maloobrátkového zboží, a netrvanlivých věcí, jako jsou potraviny obzvláště, roste marže výrobců a distributorů z důvodu malé obrátky zboží či nestálé poptávky.
A důvod..utahování opasků, přesvědčení že 30deka junioru je sytější než 10deka kvalitní šunky a to, že ne vždy jsou drahé věci dobré (složení energetického nápoje Euroshoper 7kč a Redbull 50kč je velmi podobné) a zákazníci neumí nakupovat. Vyrostli totiž v prostředí, kde chleba byl chleba, máslo máslo a jahodový sirup jahodový sirup, takže ani to málo co máme neumíme chytře utratit.
A co mě osobně nejvíc jímá za srdce, ono české "to mi stačí", tak častá hloupost maskovaná za skromnost.
To je ale těžké vyčítat, protože dokud neochutnáte granátové jablko, tak na něj chuť nedostanete a nijak Vám nechybí.
A trocha humoru k tématu závěrem:
Karel Gott si koupí svůj první Mercedes v době hluboké totality, a když se vrátí z první projížďky líčí přátelům svým typických zpěvným hlasem své pocity. "Pánové, to je tak nezkutečně krásný vůz, a jak precizně je udělaný, s jakou jistotou se řídí a jak je tichý. Úžasné - dokonalé - skvělé, opravdu nemám slov jak jej lépe popsat. Všechno ostatní co tu jezdí po cestách je jen jakýsi šrot. Nevím proč v těch Mercedesech nejezdí každý?!"
Na světě jsou jen dva druhy mužů. První druh miluje pravou skotskou whisky a ten zbytek ji ještě neochutnal.
Normy byly - no, papír snese všechno. Švagr dělal v masokombinátu, a ten by si tenkrát nikdy žádný salám nebo uzeninu v obchodu nekoupil, neb věděl, jak to tam dělají. Pro sebe si dělali řezníci vlastní várky (i s vlastní recepturou, obešli se bez normy) a ty normované výrobky, co posílaly na krámy, nedávali ani svým psům.
Dnes si švagr klidně uzeninu koupí. Samozřejmě, ne tu za stovku kilo, ale to je volba každého.