Do Norska za národními jídly a letitými tradicemi

Jelikož je téma „norské kuchyně“ skutečně široké, rozdělím tento článek na dva díly. V prvním se zaměřím na typické norské sýry, rybí i masové pokrmy a norské polévky. Pojďme tedy nahlédnout pod norskou pokličku a přesvědčit se, nakolik je zásada o norském jídle pravdivá.

Norové mají velké množství národních jídel, což je způsobeno především tím, že se se jejich země dělí na několik oblastí. Především je ale Norsko rozděleno fjordy, takže je kolikrát dost obtížné dostat se z jednoho fjordu na druhý. Pak se klidně může stát, že člověk žijící v Oslu nebude znát typické jídlo, které jedí obyvatelé Nordlandu nebo Finmarku, oblastí na severu Norska. Některá jídla mají dokonce jiný název na východě a jiný na západě. Přesto ale předpokládám, že některá jídla a především většina surovin se dá sehnat v jakémkoliv obchodě v kterékoliv části Norska. 

Karamelový sýr z kozího mléka a sušená treska

Takovým jídlem je bezesporu jeden z nejpopulárnějších norských sýrů Brunost. Jedná se o karamelový sýr, originálně vyráběný z kozího mléka. Dnes se však vyrábí ve dvou verzích. První je Gudbrandsdalsost pocházející z nejdelšího norského údolí Gudbrandsdalenu. Tento druh sýra je tvořen z 24 procent kozím mlékem a ze 76 procent mlékem kravským. Norové jej dávají na chleba a následně potírají ovocnou marmeládou. Považuji za důležité upozornit na to, že tento sýr vám buď bude hned chutnat, nebo vás naopak naprosto odradí. Nicméně velmi snadno na něm vzniká závislost. Druhou verzí je sýr s názvem Geitost. Ten je vyrobený čistě z kozího mléka a dělí se na několik druhů podle toho, v jakém regionu je vyráběn a kolik karamelu obsahuje. Oba druhy sýra se konzumují spolu s další norskou specialitou – Lefse. To jsou placky z lívancového těsta, zakysané smetany, cukru a soli z jeleního rohu. Obvykle se sype skořicí, ale také se může pouze potřít máslem a posypat cukrem. Dalšími známými a v Norsku velmi oblíbenými sýry jsou Jarlsberg, Ridder, Snofrisk a Ski Queen. 

Protože je Norsko největším vývozcem ryb na světě, mezi jejich národní jídla patří samozřejmě i mnoho rybích pokrmů. Norové jedí tresky, lososy a slanečky, které dokonce nazývají mořským

stříbrem. Ryby pak ještě čerstvé zpracovávají – buď je udí, nasolují nebo marinují. V obchodech se běžně dají nakoupit krevety na kila a samozřejmě několik druhů ryb. Oblíbeným rybím pokrmem je Fiskepuding. Jedná se o rozmačkané filé smíchané s pudinkem. Konzumuje se buď s bílou omáčkou, nebo jen samotný. Naopak Klippfisk je solená a sušená treska, která se uvaří a podává s vařenými bramborami, mrkví a rozpuštěným máslem. Jiným druhem rybího jídla je Fiskekaker. Jedná se o směs mletého rybího filé, bramborové moučky, cibule, slaniny a soli. Z této hmoty se tvoří karbanátky, které se následně pečou v troubě. A u filé ještě zůstaneme. Ovnsbakt steinbit je pečené rybí filé s citronem nebo octem. K tomu se podává cibule, jablka a žampiony opečené na másle s jablečnou šťávou a tymiánem. Naopak Ovnsbakt laks je losos plněný pórkem, celerem a mrkví. Ochucuje se pepřem a česnekem a dává se péct do trouby v alobalu. Naprosto odlišným druhem jídla je Pasta med rokt laks. Ano, pasta. I do Norska se dostaly těstoviny. Jen tu jsou pod jinými názvy, než jsme zvyklí my i zbytek Evropy. Norské Makkaroni mají podobu kolínek a Gnocchi vypadají spíše jako rozpůlené mušličky. Pasta med rokt laks je jídlo z těstovin s omáčkou z cibule, rybího vývaru, smetany a proužků lososa nebo uzeného pstruha. Aby se nenarušila základní chuť čerstvé ryby, pijí Norové ke všem rybím pokrmům studenou vodu z kohoutku.

Sobi, losi a ovce

Ovšem norská kuchyně nestojí jen na rybím mase. Velmi oblíbeným je také maso sobí a losí. Sobí se podle původní saamské receptury krájí na tenké proužky a ukládá do sněhu. Ještě zmražené se pak opeče a podusí. Šťáva se nastaví oblíbenou tučnou zakysanou smetanou. K tomuto jídlu, známému pod názvem Finnebiff, se jako příloha podávají vařené brambory a ušlehané brusinky. Tradičním losím pokrmem je Rokt elgstei. Losí maso se naudí a podusí v troubě. K němu se pak podává zelenina, růžičková kapusta, tmavá zvěřinová omáčka a vařený brambor. Také červená masa jsou v Norsku velmi oblíbená. Jehněčí i skopové maso slouží k přípravě mnoha pokrmů a samozřejmě i dvou národních.

Norská specialita Lammesteik se připravuje z jehněčí pečeně a okoření se česnekem, rozmarýnem a tymiánem. Ke skopovému masu se jako specialita připravuje Raspeballer. Jsou to bramborové knedlíky s ječnou moukou a slaninou. Podávají se s řepnou kaší a bramborami. Ovcím se v Norsku vůbec daří a pasou se téměř všude, kde je kousek trávy. A to opravdu na velké ploše. Další Norskou lahůdkou je vařená ovčí hlava, ovšem ovci si Norové dopřávají především na Vánoce. Typickým vánočním pokrmem je pak Pinekjott, což jsou osolená a usušená ovčí žebírka. Obvykle se k nim jedí brambory a rozmačkaná řepka. Dalším ryze vánočním pokrmem je Lutefisk, marinovaná treska podávaná s vařeným bramborem, osmaženou prorostlou slaninou a hrachovým pyré – Ertestuing. Tento pokrm má tradici z dob středověku.

Tradiční rybí polévky

Co se polévek týče, i ty v Norsku seženete především s plody moře. Vzpomeňme českou verzi norské rybí polévky s přidanou kostkou rybího filé. Ono se to od té originální norské až tak moc neliší. Například Betasuppe je hustá polévka se zeleninou a masem, Fiskessuppe se připravuje z tresky a lososa, vaječných žloutků a smetany a poslední klasická rybí polévka, Gul Ertesuppe, obsahuje žlutý hrášek a slaninu. Norové si příliš nepotrpí na jídlo o dvou chodech, proto jim rybí husté polévky obvykle stačí jako hlavní chod. V obchodech pak můžete koupit celou řadu rybích polévek v sáčku, jako například Lofotskou rybí (Lofoten fiskesuppe) nebo Bergenskou rybí (Bergensk fiskesuppe), kterou vřele doporučuji.

Norská jídla jsou tedy opravdu věrna oné zásadě o soli a pepři. V dalším díle se zaměříme na norské nápoje a dezerty ke kávě. Prostě sladká tečka na konec norského jídla.