V ČR fungují dva registry dárců kostní dřeně – Český národní registr dárců dřeně a Český registr dárců krvetvorných buněk. Vzájemně spolupracují a jejich posláním je hledat vhodné dárce pro pacienty, jejichž léčba se neobejde bez transplantace kostní dřeně či jiného typu krvetvorných buněk.
Co se dozvíte v článku
- Co jsou krvetvorné buňky
- Proč je důležité, aby registry byly co nejpočetnější
- Podmínky vstupu do registru
- Pro zapsání do registru stačí jen vyšetření slin
- Co čeká zájemce, který chce do registru vstoupit na dálku
- Většina zaregistrovaných se dárcem nestane
- Odběr kmenových buněk se obejde bez anestezie
Co jsou krvetvorné buňky
Kmenové nebo také krvetvorné buňky jsou obsaženy v kostní dřeni, kterou si můžeme představit jako houbovitou tkáň vyplňující dutiny kostí. Tyto buňky jsou „mateřskými“ buňkami, ze kterých se vyvíjejí všechny krevní elementy (bílé krvinky – leukocyty, červené krvinky – erytrocyty a krevní destičky – trombocyty). Bez kostní dřeně a její schopnosti vytvářet a obnovovat zásobu krevních buněk je lidský organismus těžce poškozený a ohrožují ho sebemenší infekce, anémie nebo zvýšená krvácivost.
Zdroj: Odpovědi IKEM pro Vitalia.cz
Transplantací se řeší nejzávažnější stavy poruchy krvetvorby, které nereagují na odpovídající léčbu. Z hlediska diagnóz může jít například o poruchu krvetvorby, jako jsou leukémie nebo anémie, těžkou imunodeficienci nebo nádory lymfatických žláz.
Proč je důležité, aby registry byly co nejpočetnější
Vstup do registrů dárců krvetvorných buněk je dobrovolný. Lékaři mezi zaregistrovanými napříč databázemi v ČR i v zahraničí hledají tzv. nepříbuzenské dárce. Vybírají tedy z těch, kteří nemají k pacientovi rodinné vazby.
Výběru předchází posuzování shody biologických parametrů mezi pacientem a potenciálním dárcem. Dárcem může být jen ten, u koho je shoda dostatečná. Zkušenosti lékařů ukazují, že u pacientů s běžnější kombinací HLA (znaky na bílých krvinkách) je pravděpodobnost vyhledání vhodného nepříbuzného dárce vysoká.
„Na druhé straně, někteří lidé mají vzácnější kombinace HLA znaků a nalezení vhodného dárce u těchto pacientů, i přes stále se rozšiřující základnu dárců, je velmi obtížné. Tento fakt je významný u některých etnických menšin, jejichž zastoupení v registrech je velmi nízké,“ popisuje Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk.
V Českém registru dárců krvetvorných buněk bylo k počátku letošního roku zaregistrováno 35 397 lidí a každým rokem jich zhruba 1500 přibývá. Zároveň jich cca 500 každý rok vyřazují. Důvodem k vyřazení je nejčastěji vysoký věk, zdravotní stav a osobní důvody. Potenciální dárci mají právo kdykoliv registraci ukončit. Nemusí přistoupit ani na případný odběr kostní dřeně. V takovém případě ale mohou ohrozit život pacienta.
Podmínky vstupu do registru
- věk od 18 do 40 let věku (do 41. narozenin)
- výborný zdravotní stav
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- hmotnost více než 50 kg
- veřejné zdravotní pojištění platné v ČR
- ochota pomoci jakémukoli pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí
Zdroj: IKEM/Český registr dárců krvetvorných buněk
Aby byla pravděpodobnost nalezení správného dárce co nejvyšší, je důležité mít v registrech dárců krvetvorných buněk co nejvíce dobrovolníků. „Čím více dárců je evidovaných v databázích registrů, tím větší je naděje pro pacienty, kteří vhodného dárce hledají. To je také důvod, proč nelze dosáhnout stavu, kdy bychom mohli říci, že v databázi registru je dostatečný počet dárců,“ vysvětluje Marie Kuříková. „Rozhodnutí každého jednoho z nás stát se dárcem vždy zvyšuje naději na záchranu lidského života. A takových rozhodnutí je opravdu třeba nekonečná řada,“ dodává.
Podívejte se na možnosti, jaké má zájemce o vstup do registru:
Registry proto pořádají náborové dny, při kterých se zaměřují třeba i na zmíněné etnické menšiny. Na podporu registrace běží také opakovaně různé kampaně, některé za účasti známých osobností. Do procesu vstupují třeba i studenti, kteří zvou do registrů své vrstevníky. Někdy se zapojí větší organizované skupiny, jakými jsou třeba vojáci nebo sportovci.
Pro zapsání do registru stačí jen vyšetření slin
Registrům nejde ovšem jen o to oslovit co nejširší počet možných zájemců o dárcovství, ale také o to registraci co nejvíce ulehčit, aby pro zájemce byla procedura co nejrychlejší, a pokud možno příjemná. V tom jim výrazně pomáhá nová možnost – zaregistrovat pomocí stěru slin.
Součástí testovacího kitu jsou i dvě tyčinky na vytření úst.
Běžnou cestou vstupu do registru byl odběr cca 2 ml krve a jejího vyšetření. V současné době ale nejde o cestu jedinou. Druhou je vyšetření HLA znaků ze vzorku slin. Nabízí ho oba registry a plně nahrazuje vyšetření z krve.
Český registr dárců krvetvorných buněk navíc tento odběr umožňuje i na dálku. To znamená, že zájemci zašle poštou potřebné vybavení a on si stěr ze sliznice úst provede sám doma. Následně vzorek na náklady registru pošle zdravotníkům.
„Pro tento způsob vstupního vyšetření není nutné nikam cestovat, odběr může dárce provést doma, zcela samostatně. Odběrovou sadu zasíláme na adresu dárce po telefonické domluvě,“ potvrzuje Marie Kuříková. Telefonní číslo, na kterém je možné si zaslání odběrové sady sjednat, je 236 055 584.
IKEM, pod který spadá Český registr dárců krvetvorných buněk, zveřejnil těchto 5 kroků, v nichž shrnuje, jak málo stačí ke vstupu do registru.
Co čeká zájemce, který chce do registru vstoupit na dálku
- V obálce zájemci po telefonické dohodě přijde vstupní dotazník, návod pro provedení stěru slin a dvě štětičky, přepravní krabička, štítky s čárovým kódem, průvodní dopis, leták a kartička dárce.
- Odběr se provádí dle přiloženého návodu nejlépe hned po probuzení, ještě před vyčištěním zubů. Před odběrem, alespoň 30 minut, není vhodné jíst, pít, kouřit, líbat se ani žvýkat žvýkačku.
- Vzorek se odebírá z místa mezi tváří a dásní. Štětičkou je potřeba toto místo 10× protřít dozadu a dopředu. Při stěru není třeba tlačit, ale je nutné vytřít si ústa vpravo i vlevo.
- Následně je potřeba vše zabalit do dvou již přiložených obálek a odnést přímo na poštu, aby nebyly vystaveny vlivům počasí. Obálky jsou předem ofrankované, zájemce o vstup do registru tedy poštovné neplatí.
- Z odebraného materiálu bude získána DNA a speciální metodikou provedena typizace HLA znaků na bílých krvinkách.
- Po vyšetření HLA znaků ze slin je dárce zařazen do registru dárců krvetvorných buněk. Celá tato procedura trvá přibližně 10 minut a může zachránit lidský život.
Zdroj: IKEM, Ludmila Březinová
Registr k tomuto způsobu odběru zveřejnil také podrobný videonávod:
Většina zaregistrovaných se dárcem nestane
Co se stane po zaregistrování? S vysokou mírou pravděpodobnosti nic. Krvetvorné buňky od většiny dárců totiž nejsou nikdy třeba. „Naprostou většinu registrovaných dárců žádné další kroky v budoucnu pravděpodobně nečekají. S dalším požadavkem darovat bývá osloveno přibližně 1 % registrovaných dárců,“ říká koordinátorka pro transplantační centra Ludmila Březinová.
V registru je potenciální dárce do doby, než jej vyřadí kvůli věku nad 40 let, zhoršenému zdraví nebo tomu, že již kostní dřeň či jiné krvetvorné buňky jednou daroval.
Pokud se prokáže mezi zaregistrovaným a pacientem shoda, budoucímu dárci zavolá pracovník transplantačního centra a dohodne se s ním na termínu odběru.
„Příprava dárce začíná přibližně měsíc před samotným odběrem. Jedná se o podrobné vyšetření zdravotního stavu – odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření a případně další doplňující vyšetření. Součástí procesu přípravy na odběr jsou také nezbytné administrativní úkony, jako je podpis informovaného souhlasu atd.,“ popisuje Ludmila Březinová.
Odběr kmenových buněk se obejde bez anestezie
Ani odběr už není záležitostí, které je třeba se obávat. Už řadu let nabízejí transplantační centra možnost, která se obejde bez hospitalizace a anestezie. Jde o odběr potřebných buněk aferézou, tedy pomocí přístroje nazvaného separátor. „Probíhá tak více než 3/4 všech odběrů,“ říká Ludmila Březinová.
Během tohoto typu odběru je dárce „napojen“ na separátor loketními žilami obou rukou. Z jedné žíly je krev dárce odváděna do přístroje, jenž odebere potřebné buňky. Druhou žilou se pak krev zbavená těchto buněk vrací do oběhu dárce. Tento cyklus se během odběru několikrát opakuje. Samotný odběr trvá přibližně 4 hodiny.
Takto vypadá odběr krevních buněk nazývaný aferéza prostřednictvím přístroje zvaného separátor.
Tomuto typu odběru přechází tzv. mobilizace buněk. Tedy injekční aplikace preparátu do podkoží dárce. Jejím cílem je pomnožit krvetvorné buňky a vyplavit je do krevního oběhu dárce.
Injekce se podávají do břicha v podvečerních hodinách. První dostane dárce ve zdravotnickém zařízení, další už si může aplikovat doma sám. „Většinou máme zkušenost, že dárci si volí volbu aplikace doma,“ podotýká koordinátorka pro transplantační centra.
Historicky starším způsobem získání krvetvorných buněk je odběr kostní dřeně z lopat kostí pánevních. Provádí se punkční jehlou v celkové anestezii a vyžaduje třídenní hospitalizaci na lůžkovém oddělení odběrového centra.
Po odběru krvetvorných buněk má dárce nárok na 96 hodin (tj. 4 pracovní dny) placeného volna. Tato doba zpravidla stačí k tomu, aby se po odběru zotavil. Zdravotní stav dárců po obou způsobech odběru je dlouhodobě sledován. V průběhu prvního roku po odběru jsou zváni na kontrolní vyšetření krve a pravidelné kontroly každé tři měsíce. Po dobu deseti let po odběru pak vždy jednou ročně.
Odborná spolupráce:
Mgr. Marie Kuříková
Vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk
Mgr. Ludmila Březinová
Koordinátorka pro transplantační centra v IKEM.
ČLÁNKY DO MAILU