Kosmetickou firmu založila maminka Jany Eva Štěpánková v roce 1991. Jana Štěpánková, dnes obchodní ředitelka společnosti, mezi kosmetikou doslova vyrůstala a jak sama říká, neoficiálně je v Ryoru od tří let, kdy byl založen.
Společnost se zaměřuje se na výrobu kosmetických přípravků na bázi přírodních látek pro domácí i profesionální péči. Jana Štěpánková v rozhovoru vysvětluje, proč je trocha „chemie“ v kosmetice ku prospěchu, že jeden kelímek na všechno je pořád lepší než nic a jak poznat kvalitní produkt a solidního výrobce.
Vaše výrobky jsou založeny převážně na bázi bylinných a rostlinných extraktů. Přesto otevřeně říkáte, že bez minima chemie to nejde, tento svůj přístup dlouhodobě vysvětlujete. Jak je to tedy s obávanou „chemií v kosmetice“?
Některé značky dělají tzv. marketing strachu, manipulují se zákazníkem, vzbuzují v něm obavy. Člověk pak neváhá utratit i větší množství peněz. Ovšem je potřeba si uvědomit, že veškeré produkty uvedené na evropský trh procházejí poměrně přísným procesem, který se nazývá „hodnocení bezpečnosti výrobku“. Stejně tak i samotné suroviny. EU má navíc přísnější legislativu než USA. To, že si koupíte kosmetický výrobek, který je bio či neobsahuje určité látky, vůbec neznamená, že bude šetrný nebo že vám bude sedět. Také nemusí být pravda, že vše přírodní je vždy nejlepší volba. Existují i alergie na zcela přírodní věci, jako jsou jahody, ořechy anebo třeba přírodní silice. A stejně opačně, třeba parabeny jsou obsažené v borůvkách. Svět zkrátka není černobílý.
Název firmy Ryor vznikl podle vaší úplně první použité parfémové kompozice RYbíz-ORanž. Zní světově, značka si současně zakládá na tom, že je česká. Můžete nám laikům přiblížit, co si představit, když je v názvu či složení kosmetického výrobku uvedený například právě rybíz? Nebo třeba „s vůní šeříků“? Znamená to, že je výchozí surovinou rostlina?
Tady jsou dva různé aspekty. Pokud je výrobek s černým rybízem, musí tam být nějaký extrakt, silice, aktivní látka. Pokud je to „s vůní černého rybízu“, jedná se pouze o parfém. Tato pravidla je třeba dodržovat; pokud by produkt nebyl správně pojmenován, hodnotitel bezpečnosti by měl zastavit jeho uvedení na trh a upozornit na nepřesnost.
Ryor slaví třicet let od vzniku, tak jsme vymysleli limitovanou edici s vůní černého rybízu a grepu. Hodně se těšíme na reakce. Pro pamětníky je to vůně Ryoru a vzbuzuje vzpomínky na 90. léta, vznik značky a právě tuto parfemaci. Pro mladší generaci to bude něco nového. Spíš se dozví, co za Ryorem stálo a něco z historie.
Co všechno je důležité pro kvalitu kosmetického produktu? A na čem si zakládáte vy?
Hodně lidí si myslí, že je to použitá aktivní látka, což je pravda, ale jenom částečná. Záleží také například na emulzním základu, ve kterém bude aktivní látka fungovat. Také na použité parfemaci a samozřejmě i na použité konzervaci, která je v přípravku, který obsahuje vodu, nezbytná.
Můžeme si to ukázat na konkrétním příkladu. V konopném tělovém mléku je využita látka kanabidiol (CBD). Ta má skvělé regenerační a až opravné účinky, je skvělou volbou pro lidi trpící podrážděnou, svědivou a šupinatou pokožkou. Pokud bychom ale CBD umístili do emulze, která nebude promašťovat, moc zákazníkovi nepomůže. A už vůbec nebude mít motivaci používat produkt pravidelně, aby se objevil dlouhodobý efekt. Vzhledem k tomu, že se jedná o citlivou pokožku, parfém, který by teoreticky mohl způsobit reakci, není žádoucí. Také je potřeba zvolit citlivou konzervační látku, které je vhodná pro daný typ emulze, zachová přípravek bezpečný, ale bude šetrná i vůči zákazníkovi… Při tvorbě produktu je zkrátka potřeba uvažovat v souvislostech.
Tím jsem shrnula, jak v Ryoru uvažujeme při tvorbě produktu. Ukázkou toho, že produkt je úspěšný, totiž není to, jak se prodává po jeho spuštění – novinka zákazníky vždycky zajímá, ale je důležité, jestli se pro něj opakovaně vrací. Pak teprve můžeme konstatovat, že produkt je úspěšný.
Důležité jsou kvalitní suroviny, používáte ohromné množství druhů. Kolik bychom jich našli ve vašich skladech a odkud je odebíráte?
Je to zhruba přes šest set surovin. Bereme jak české, například bylinné extrakty, tak suroviny třeba z Francie (mořské řasy), Švýcarska (rostlinné aktivní látky) anebo třeba i Japonska a Brazílie. Zásadní jsou skutečně všechny suroviny a jejich kvalita. V minulosti se nám stalo, že třeba extrakty nevyhovovaly mikrobiologicky, anebo drahý rostlinný olej byl pančovaný. Naštěstí máme vlastní vstupní kontrolu, takže spousta věcí se dá odhalit.
Jak je to s uváděním složení kosmetiky? Co všechno je výrobce povinen uvádět a co z toho je užitečné pro běžného zákazníka?
Je povinen uvádět pravdivý text, který je podložený fakty. Tedy pokud je třeba na výrobku napsáno „redukuje vrásky o 40 %“, musí být tato informace doložena klinickou studií. Pak musí na obalu uvádět tzv. INCI, což je složení výrobku. To je pro zákazníka podstatné, pokud mu například dermatolog řekne: „Vyhýbejte se surovině XY, mohl/a byste mít reakci.“ Dále jsou povinné informace o tom, kdo je výrobcem (a tedy za výrobek ručí), o objemu, spotřebě a informace kvůli ekologii a recyklaci.
Může laik poznat, který přípravek je kvalitní, než ho vyzkouší? Podle čeho? Můžete dát konkrétní příklady, co u kosmetiky sledovat?
Určitě bych se zaměřila nejen na výrobek, ale na firmu jako takovou. Na to, jak komunikuje se zákazníky, jestli se v nich nesnaží vzbudit paniku ohledně složení. Jestli je schopná poskytnout třeba i nějaké vzorky. Dále bych sledovala datum spotřeby. Na některých produktech se objevuje symbol otevřeného kelímku s číslicí, to znamená například „spotřebujte dvanáct měsíců po otevření“, ovšem vy nevíte, jak dlouho ležel výrobek v regálu. Neznamená to, že by výrobek byl nebezpečný, ovšem produkt, který má jasné datum spotřeby, bude mít pravděpodobně větší efekt.
Jak důležité je používat kosmetiku pravidelně? Má smysl se jen „občas něčím namazat“?
Pokud chci vidět výsledky, tak rozhodně pravidelně. Jinak by to bylo jako cvičit jednou měsíčně.
A vadí, když má člověk „jeden kelímek na všechno“? Lze vůbec dát nějaká obecná jednoduchá pravidla pro péči a výběr kosmetiky?
Jeden kelímek na všechno nevadí, nebude to sice extra péče, ale alespoň něco. Bylo by dobré, aby byl spíše ochranný, tedy spíše denní než noční. Jde hlavně o to pleť správně čistit, jinak ani sebelepší krém nebude mít ten správný efekt.
Večer čistíme nejdřív odličovačem nebo pleťovým mlékem. Ty odstraní nečistoty rozpustné v tucích. Následně dočistíme tonikem. Tím odstraníme nečistoty rozpustné ve vodě, pleť osvěžíme a připravíme na aplikaci krému.
Ráno pleť čistíme pouze tonikem, který pleť zbaví prachu a potu, nelítali jsme nikde venku, takže by bylo zbytečné pleť čistit více. A pak nanášíme krém.
To mi připomnělo jedno doporučení, které mě zaujalo ve vaší poradně. Zní: „Nepoužívat (na obličej) vodu, voda na pleť nepatří“. To je myšleno doslova?
Ano, je. Samozřejmě chápeme, že při mytí vlasů se to úplně zvládnout nedá, ale vyhněte se vodě co nejvíc. Voda pleť paradoxně vysušuje a zbavuje ochranného kožního filmu, který je pro pleť velmi důležitý. Je to takový vlastní krém. Pokud je ještě čištěná, tak se navazuje na kožní bílkovinu, kterou ničí. Velmi je to znát třeba po delší sprše, kdy kůže až pne a je vám malá. Také je to znát u lidí s akné či jinak problematickou pokožkou. Jsou běžně mastní, ale pak vylezou se sprchy a pleť je najednou suchá.
Dobře, voda mi neprospěje… můžu si také uškodit, když budu používat pro mě nevhodnou kosmetiku?
Můžete si uškodit, například když pleť dlouhodobě ošetřujete výrobky, které jsou určené pro úplně jinou pleť. Například pokud by na suchou pleť přišel výrobek s alkoholem, bude ji ještě více vysušovat. Anebo naopak, když budete na mastnou pleť a akné dávat olejové přípravky. Dále nesprávným čištěním můžeme likvidovat ceramidy a kyselinu hyaluronovou, kterou máme přirozeně v pleti. Také si můžeme ničit kolagenová a elastinová vlákna. Je toho opravdu hodně.
Přiznávám, že jsem k některým tvrzením obecně poněkud skeptická. Když se u kosmetiky uvádí něco jako „zpomaluje proces stárnutí“, co si pod tím můžeme představit? Jak moc ono stárnutí pokožky zpomalíme?
V pleti máme kolagenová a elastinová vlákna, čím jsme starší, tím více ochabují a ničí se. Je tedy potřeba pracovat na jejich obnově, aby se tvořila nová a ta stará neochabovala. Další věc je, že čím jsme starší, tím regenerace běží pomaleji. Je to dáno i tím, že máme horší prostupnost pokožky. Zkrátka metabolismus kůže už není takový, jaký byl za mlada. Také si často ubližujeme nesprávnou péčí.
Dejme tomu, že máme dva lidi podobného věku, typu pleti, zdravotního stavu. Jeden bude po dobu deseti, dvaceti, třiceti let používat tu nejlepší kosmetiku, druhý se o pleť prakticky nestará… Jaký rozdíl mezi nimi po letech můžeme očekávat?
Každý máme jiné potřeby. Pokud bychom vzali v potaz, že by byli ti dva lidé velmi identičtí, tak tam bude patrný rozdíl. Bez péče je pleť povadlá, zašedlá. Pokud člověk neřešil akné, pravděpodobně skončí s ďolíčky, pokud vrásky, tak je jasné, že známky vrásek budou dost znát. Poměrně dobře je toto vidět na mužích, kteří se o pleť starají, a na mužích, kteří na ni celý život kašlou a použijí krém jen v případě největší nouze.
U vašich produktů uvádíte, že některé používané suroviny mají klinický atest, kdy je jejich účinek garantován (například redukce vrásek až o 26 %). Co přesně to znamená?
Znamená to, že výrobce dané suroviny nám dá klinický test, ve kterém je uvedeno: „Redukuje vrásky o 26 %, pokud použijete ve výrobku koncentraci x % a více.“ Tento test probíhá na dobrovolnících, kterým se měří stav vrásek v pleti speciálními přístroji. Oproti tomu dostane jiná část dobrovolníků pouze placebo, tedy krém bez aktivní látky, a sledují se výsledky. Třeba účinek depigmentačního krému nebo opalovacích přípravků se dá měřit pouze v zimních měsících, aby výsledky nebyly ovlivněny nadměrným slunečním zářením.
Většina vašich produktů prochází také dermatologickými testy. Jak to probíhá, co to přináší uživateli a jak poznáme, že se jedná o takto testovaný výrobek?
To běžný zákazník nemá možnost poznat, pokud se tím firma nepochlubí, ale hodnotitel bezpečnosti by měl dermatologický test požadovat. Extra se testují výrobky pro citlivé typy pleti anebo určené pro oční okolí. Testuje se u dermatologa, který pak dává oficiální výstup. Výrobek je testovaný na lidech, kteří mají důvod ke spojení s dermatologem, takže to bývají většinou citlivější lidé.
Nicméně ani výrobky, které na sobě mají uvedeno dermatologicky, klinicky testováno nebo hypoalergenní, nejsou zárukou, že by nemohly vyvolat nějakou reakci. Každý jsme velmi individuální. Záleží na mnoha věcech – například jaké je roční období (na jaře jsou lidé kvůli pylu citlivější), jaké berete léky, v jakém jsme psychickém rozpoložení. Zkrátka někdy pleť může trochu „blbnout“ a uvedené pojmy nejsou zárukou, že to bude lepší.
Jak moc je kosmetika „o pocitu“? O tom příjemném pocitu po ošetření pleti, dojmu z pěkného obalu, vůně… Jak s tím může výrobce pracovat?
Obal prodává, takže první věc je zaujmout. Druhá věc je, že asi zejména každá žena si k produktu přivoní, to v nás vyvolá nějaké emoce. U některých produktů víme, že není dobré je parfemovat, třeba proto, že jsou určeny pro citlivou pleť. Ale zároveň víme, že prodej kvůli tomu nebude takový. Ovšem vysvětlit někdy citlivému jedinci, že je to pro něj to nejlepší, je těžké. Zákaznice řekne: „Když já mám ráda, když to hezky voní.“
Už jsme tu zmínili vaši poradnu. V online verzi jsou stovky dotazů a odpovědí. Jak důležitou roli u vás hraje tato i další formy kontaktu se zákazníky?
Obrovskou. Ono je hrozně jednoduché udělat reklamu, tam dát krém, který redukuje vrásky, k tomu mladou slečnu a říct „kupte si to“. Takovou reklamu dáte do časopisu, který rozdistribuujete mezi desetitisíce lidí. Ale v našich kosmetických poradnách se jedná skutečně o individuální péči, kdy se zákaznici či zákazníkovi věnujeme a řešíme jejich problémy. Často nám pak soukromě pošlou další doplňující dotaz. Ale od toho tady jsme.
A není to jen v online poradně. Hodně lidí nám píše i do zpráv na sociálních sítích nebo do naší facebookové skupiny Ryorkámošky a za normálních okolností se to děje i přímo na prodejnách.
Co je vlastně podle vašich zkušeností pro zákazníky důležité, rozhodující? Je to vůně, barva, konzistence, cena…?
Je tam spousta důležitých faktorů, určitě jsou to vůně, konzistence a také cena, ale velmi podstatná je zákaznická zkušenost a důvěra. Dost zákazníků nám říká: „Nechali jsme se zlákat jinou značkou, a jak rádi jsme se vrátili zpět.“ Dnešní doba nám umožňuje se zákazníky velmi těsně komunikovat prostřednictví sociálních sítí a v jiných časech i na prodejnách.
Jinak se říká, že obal prodává. Víme, že pro naše zákazníky je důležitý i původ, tedy že jsme česká značka.
Ryor v číslech
- založení firmy: v roce 1991
- tržby: 133 mil. Kč ročně
- zisk: 10 mil. Kč ročně
- počet zaměstnanců: 80
- počet produktů: 220
- výroba: 8000 ks denně, 2 miliony ročně
- podíl na trhu s kosmetikou v ČR: cca 5 %
- vývoz: do cca 20 zemí světa
- prodejny: 5 značkových a přes 600 partnerských prodejen po celé ČR a na Slovensku (aktuálně fungují dál v omezeném režimu)