Mě se slovní označení rozhodně zdá lepší. Hned vím, na čem jsem. Proč si mám pamatovat spousty čísel, když jméno naznačuje jasně, o co jde?
Zatím však potřebuji mít seznam, kde je oboje. Třeba E120 = košenila = karmím = mletí červci; červeně barví, živočišný původ, podezřelý z LMD. E471 = glycerid mastných kyselin; emulgátor, vyroben z libovolného tuku, míchá vodu a tuk dohromady, zřejmě neškodný, nicméně jeho přítomnost může být známkou ošizené potraviny. Atd.
Jak už jsem napsal výše, nic takového jako „éčka“ v chemii neexistuje. Jde o stovky různých látek.
Takže průkazná studie vlivu „éček“ například na dětskou lehkou mozkovou dysfunkci by vyžadovala najít několik stovek maminek-dobrovolnic, které by testovaly vliv stravy na prospívání jejich potomků. Děti by bylo třeba rozdělit do skupin s různými dietami. Pro některé připravovat běžnou stravu, dalšim dávat stravu s pečlivě sestaveným výběrem vynechaných „éček“ (ty seznamy vynechaných „éček“ by se v různých skupinách dětí lišily). Takovou stravu by bylo třeba zajišťovat alespoň 5 let.
Po pěti letech by se studie vyhodnotila. Tam, kde by se zjistila statisticky významná odchylka, by se udělala ověřovací studie, tentokrát již se stovkami dětí pro každé podezřelé „éčko“.
Po dalších 5 letech by se studie vyhodnotila, a byly by konečně věrohodné podklady pro zákaz některých z nich. Nebo také ne.
Pokud někdo sežene grant na 10 let provozu specializované kuchyně pro 1000–5000 dětí (podle toho, kolik podezřelých látek by první fáze pokusu našla) a najde 1000–5000 maminek ochotných přihlásit své děti do testu, a pak 5 let kontrolovat a hlásit složení každé potraviny, kterou jim koupí, není žádný problém věrohodnou studii uspořádat.