Ačkoliv je pro nás svařené víno jedním ze symbolů předvánoční atmosféry, tento nápoj se na evropském kontinentě rozšířil ještě dřív než křesťanská víra.
Galerie: Vánoční cukrovinky z celého světa
Proti neduhům i jako zpracování přebytků
První, koho napadlo udělat s vínem něco víc než jej pouze vypít, byli staří Řekové. Ti se snažili omezit plýtvání a zužitkovat veškerou produkci svých vinařů. Víno, které se nedostalo na stůl ve své čisté podobě, se v antickém Řecku míchalo s kořením. Asi díky víře v pozitivní účinky na zdraví se tento nápoj nazýval hippocras. I když slavný otec medicíny s největší pravděpodobností nebyl autorem tohoto receptu.
Kromě náboženství, architektury a dalších výdobytků civilizace od starých Řeků převzali Římané také recept na svařené víno. Římané svůj svařák nazývali conditum paradoxum a obzvlášť jej ocenili při dobývání severních částí své říše, kde panovala zima, jakou z apeninského poloostrova neznali.
Recept na svařené víno starověkého Říma
Připravit si římské svařené víno conditum paradoxum není nic obtížného. Stačí zahřát jeden díl vína a jeden díl medu a pro chuť přidat pepř, bobkový list, šafrán a datle.
Znalost ohřátého vína se společně s Římany šířila napříč Evropou. Obzvlášť ve středověku se lidem tento nápoj hodil. Víno tehdy nebylo často moc kvalitní a vodu vzhledem k moru a dalším nákazám nechtěl nikdo pít. Nejlepší bylo proto ochutit méně vydařené víno kořením. Kromě chuti se do alkoholu v minulosti přidávaly různé druhy koření také kvůli pozitivním účinkům na zdraví.
Domovem ve Švédsku
Během staletí lidé na kořeněné víno začali pomalu zapomínat. Jediné místo, kde byl tento nápoj stále populární, bylo Švédsko. Zde lidé připravovali hned dva druhy svařeného vína. Prvním byl claret, který se připravoval z vína, medu, cukru a koření. Pro nás méně obvyklé složení měl lutendrank, do kterého se kromě vína a koření přidávalo také mléko.
V 17. století se pro všechny druhy svařeného vína, kterých v průběhu času přibývalo stále víc, poprvé ve švédštině objevil souhrnný název glögg. Ale až na konci 19. století se glögg začal spojovat s vánočním časem. Ulice Švédska tehdy zaplavili prodejci nabízející voňavé horké víno a glögg se začal jako vánoční nápoj šířit do celého světa.
Jak na nejlepší svařák
Dnes se svařené víno nejčastěji připravuje z červeného vína, cukru, skořice, hřebíčku a badyánu. Někdy se do směsi na svařené víno přidávají i další druhy koření, jako je vanilka, kardamom, muškátový oříšek, pomerančová kůra a různé druhy sušeného ovoce.
Aby chuť koření ve svařeném víně vynikla, je dobré začít přípravu svařáku tím, že koření krátce povaříme s cukrem a trochou vody.
Na přípravu chutného svařáku není nutné použít vynikající víno. Drahé víno je lepší si vychutnat samostatně a nepřebíjet jeho vytříbenou chuť cukrem a kořením. Naopak tyto ingredience mohou zachránit víno, které bychom jinak neměli chuť pít. Na svaření se tak hodí jak průměrná vína, tak i víno, které stálo pár dní otevřené v lednici. Ale ani na svaření raději nepoužíváme ta nejlevnější vína, která jsou přesířená a nepříjemně páchnou. Takové víno i po svaření může způsobit pořádný bolehlav.
Kdo má i při použití dobrého vína strach z následné nevolnosti a chce se tak raději vyhnout alkoholu, může si připravit voňavý nealkoholický nápoj. Stačí pouze nahradit víno hroznovým nebo jablečným moštem. V takovém případě je dobré z receptu vypustit cukr, protože samotná ovocná šťáva je už dostatečně sladká.
Pokud ale naopak nechceme o alkohol při přípravě svařáku přijít, musíme dát pozor na to, aby se víno nezačalo přibližovat k bodu varu. Alkohol se začíná odpařovat už při teplotě 78 °C. Ohřívané víno je tak dobré sejmout ze zdroje tepla v okamžiku, kdy se na hladině začnou objevovat první bublinky. Potom už stačí svařené víno jenom rozlít do hrníčků a ozdobit třeba plátkem pomeranče nebo citronu.
Recept na poctivý svařák
I na svařeném víně se projeví, kolik času jste věnovali jeho přípravě. Mnohem lépe bude chutnat svařák, který povaříte v kastrolku s celými kusy koření, než víno ohřáté v mikrovlnce, kterému se snaží dodat chuť nálevový sáček s rozdrceným kořením.
Suroviny na dvě porce:
- 1 celá skořice
- hvězdička badyánu
- 6 hřebíčků
- 1 lžíce cukru (množství cukru lze upravit podle vlastní chuti)
- 1 dcl vody
- 2 hrnky červeného vína
- 2 plátky citronu na ozdobu
V kastrolku promícháme cukr s vodou a přidáme koření. Vodu s kořením přivedeme k varu a několik minut povaříme, abychom množství vody zredukovali přibližně na polovinu. Do kastrolku přilijeme víno a ohříváme tak dlouho, dokud se na hladině nezačnou tvořit bublinky. S pomocí sítka, abychom zachytili všechno koření, přelijeme víno do hrníčků a ty ozdobíme třeba plátkem citronu.