Provádění dialýzy doma má oproti nemocniční hemodialýze řadu výhod a většina pacientů má možnost volby této metody. Přesto je u nás domácí (peritoneální) dialýza stále málo využívaná.
„V konečném stadiu selhání ledvin je pacient ošetřujícím nefrologem podrobně informován o možnostech náhrady funkce ledvin a sám se poté rozhoduje, jakou metodu si zvolí. Pro pacienta je nejvýhodnější transplantace ledviny od žijícího dárce. Pokud tuto možnost nemá, pak může být v případě příznivého zdravotního stavu zařazen na čekací listinu k transplantaci ledviny od zemřelého dárce a vybrat si jeden ze způsobů dialyzační léčby – peritoneální dialýzu nebo hemodialýzu,“ popisuje nefroložka Jitka Štěpánková, zástupkyně vedoucího dialyzačního a metabolického oddělení Kliniky nefrologie v pražském IKEMu.
Na hemodialýzu dojíždí pacient do příslušného zdravotního zařízení (nejčastěji je součástí nemocnice), kdežto peritoneální dialýza, nazývaná též domácí dialýza, probíhá doma. Existuje ještě varianta, kdy je několik pacientů v naší republice hemodialyzováno v domácím prostředí, v tom případě hovoříme o tzv. domácí hemodialýze.
Hlavní funkce ledvin:
- odstraňování odpadních a toxických látek z organismu (kyseliny močové, urey, kreatininu, léků, …) prostřednictvím tvorby moče,
- hospodaření s vodou a minerály, a tím udržení stálosti vnitřního prostředí organismu,
- tvorba hormonů, které ovlivňují vznik červených krvinek a řídí krevní tlak,
- aktivace vitaminu D, který ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu v těle, a tím i stavbu kostí.
Zdroj: www.bbraun-avitum.cz
Domácí (peritoneální) dialýza
MUDr. Štěpánková popisuje princip při domácí dialýze: „Jedná se o způsob očišťování těla od toxických látek a odstranění přebytečných tekutin za využití propustnosti pobřišnice (pozn. redakce – odtud název peritoneální – tj. přídavné jméno ke slovu pobřišnice). Do dutiny břišní se pomocí chirurgicky zavedeného trvalého katétru (cévky) napouští dialyzační roztok a po určité prodlevě se mění za nový. Jsou dva základní způsoby, jak výměna probíhá. Buď si pacient čtyřikrát až pětkrát denně sám provede výměnu dialyzačního roztoku tak, že vypustí roztok z břišní dutiny a napustí nový (tzv. CAPD), nebo se katétr napojí na přístroj (cycler), který v pravidelných intervalech roztok sám vypouští a napouští. Výměny probíhají obvykle v noci za spánku, přes den pak pacient již většinou další výměny roztoku neprovádí (tzv. APD). U většiny pacientů jsou možné oba způsoby léčby, závisí na pacientově preferenci.“
Příčiny selhání ledvin
Příčinami selhání ledvin mohou být: cukrovka, vysoký krevní tlak a skleróza tepen, záněty ledvin, infekce močových cest, vrozená a dědičná onemocnění ledvin, dlouhodobé užívání léků na tišení bolesti, zhoubná onemocnění, ledvinové kameny, některé druhy otrav aj.
MUDr. Štěpánková uvádí, že nejen z hlediska většího komfortu a volnosti pacienta, ale i ze zdravotního hlediska je výhodnější při nutnosti dialyzační léčby začít peritoneální dialýzou, protože zůstává déle zachovaná zbytková vlastní očišťovací funkce ledvin a produkce moči. Z finančního hlediska je peritoneální dialýza a hemodialýza srovnatelná, proto nejsou omezení ze strany zdravotních pojišťoven.
Dialýzu u nás potřebuje asi 6000 obyvatel. Většina českých pacientů podstupuje hemodialýzu a jen malá část, přibližně 8 %, se léčí pomocí peritoneální dialýzy. To reálně představuje přibližně 500 pacientů v České republice. Na rozdíl od jiných evropských zemí se peritoneální dialýza v Česku využívá stále výrazně méně. Například v Nizozemsku využívá domácí dialýzu 20 % pacientů, ve Skandinávii 22–38 %, a ve Velké Británii dokonce 36 %.
Přibližně tři čtvrtiny pacientů si mohou zvolit mezi hemodialýzou a domácí dialýzou, avšak situace tomu neodpovídá. Přispívá k tomu pravděpodobně i fakt, že z minulosti nejsme jako pacienti zvyklí diskutovat o možnostech léčby a zejména jako pacienti nejsme ochotni převzít aktivně léčbu do svých rukou, raději se tedy odevzdáváme do rukou zdravotníků.
Zdroj: Stěžeň, časopis Společnosti dialyzovaných a transplantovaných (3/2013), rozhovor s MUDr. Boženou Hájkovou, CSc., lékařkou z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Podle MUDr. Štěpánkové je okolností, které by vylučovaly léčby peritoneální dialýzou, jen velmi málo. „V podstatě se jedná zejména o pacienty po rozsáhlých břišních operacích. Běžné operační výkony jako odstranění žlučníku či slepého střeva nejsou překážkou. Peritoneální dialýza je samozřejmě kvůli tomu, že ji pacient provádí sám doma, náročnější na sebeobsluhu. Zvýšené a mnohdy neopodstatněné obavy o to, jak by nemocný zvládal samostatně provádět dialýzu, často vedou pacienty k rozhodnutí upřednostnit hemodialyzační léčbu, kde vše zajišťuje zdravotní personál. Pokud však má pacient nějaký handicap, pro který by nebyl schopen výměny provádět sám, lze využít tzv. asistovanou domácí dialýzu, kterou zajišťují vybrané agentury domácí péče.“
Asistovaná peritoneální dialýza
- Je služba, kdy zdravotní sestra přichází přímo za pacientem domů a pomáhá s výměnou dialyzačního roztoku.
- Služby agentury domácí péče může pacientovi předepsat pouze praktický lékař na základě doporučení od nefrologa nebo nefrolog.
- Pacient za služby agentury domácí péče nic neplatí.
- Výkon je dle indikace nefrologa možno provádět až 5× denně, standardně se provádí 4× denně.
- Je možné ji snadno vyhledat pomocí webové aplikace: www.prehledadp.cz.
Zdroj: www.domaci-dialyza.cz
„Peritoneální dialýza je stejně jako hemodialýza dostupná ve všech regionech České republiky a lékaři tuto metodu svým pacientům nabízejí. Proškolené sestry pak s pacienty provádějí výuku této metody. Péče o pacienty je samozřejmě pro případ komplikací zajištěna nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Informace o domácí dialýze lze také získat z medicínských webových stránek www.domaci-dialyza.cz. Věříme, že pomocí těchto aktivit se podaří zvýšit procento pacientů, kteří mají odvahu vzít svůj život do vlastních rukou a začít s domácí dialýzou,“ doplňuje Jitka Štěpánková.
Podle zkušeností MUDr. Hájkové z FN Hradec Králové se domácí dialýzu zpravidla rozhodnou využívat aktivní lidé, kterým záleží na tom, aby jejich léčba nezasahovala do života. Umožňuje totiž stále chodit do práce. „Využívají ji ale také senioři, kteří volí tento způsob raději než jezdit třikrát týdně sanitkou do nemocnice. Seniorům navíc může případně pomoci rodina nebo agentury péče,“ říká lékařka v rozhovoru pro časopis Stěžeň.
Výhody peritoneální dialýzy
- soběstačnost v provádění výměn doma, větší volnost, není nutno dojíždět 3× týdně na hemodialýzu
- ambulantní kontroly jednou za 4–6 týdnů
- možnost pracovat, cestovat, pobývat na chalupě
- není nutno napichovat jehly
- vhodnější také může být pro pacienty s těžším postižením srdce (tekutiny jsou z těla odstraňovány postupně, což je pro srdce šetrnější)
- větší dietní volnost
- lepší kontrola krevního tlaku
- déle se udrží schopnost močit
Body ke zvážení
- větší zodpovědnost – pacient zčásti přebírá odpovědnost za svou léčbu do vlastních rukou, ale na druhou stranu získává větší volnost a nezávislost na nemocnici
- nutnost zacvičení – většina pacientů se naučí použít PD během týdne, mezi pacienty jsou i pacienti okolo 80 let, kteří obsluhují cycler bez problémů
- přibývání na váze
- každodenní dialýza – dialýza se provádí několikrát denně u CAPD, jednou denně u APD; nedochází k takovým výkyvům v koncentraci škodlivých látek jako u hemodialýzy
- trvalé zavedení katétru v břiše
- nebezpečí infekce
- skladování materiálu pro dialýzu doma
Zdroj: www.domaci-dialyza.cz
Odborná spolupráce:
MUDr. Jitka Štěpánková
Zástupkyně vedoucího dialyzačního a metabolického oddělení Kliniky nefrologie IKEM
ČLÁNKY DO MAILU