Stane se to téměř vždy, když výrazně vzrostou ceny některé běžně používané potraviny. V médiích, a zejména na internetu, se vyrojí množství doporučení, jak si takové potraviny může spotřebitel vyrobit sám. Platí to i pro výrobu domácího másla a je skutečností, že počet lidí, kteří se snaží podomácku máslo vyrobit, se v poslední době zvýšil.
Výroba domácího másla
Na první pohled to není nic složitého – stačí nakoupit v obchodu smetanu (alespoň třicetiprocentní) a mixovat ji tak dlouho, dokud se nevytvoří hrudky másla. Ty je pak třeba hníst v rukou, vymačkat z nich tak zbylou syrovátku a výsledný produkt zchladit nejprve proudem studené vody a následně v ledničce.
Kdo si to ale v praxi zkusí, obvykle zjistí, že na tom nevydělá ani finančně, ani senzoricky, ani časově. Jedinou výhodou je dobrý pocit z vlastnoruční práce a možnost si podomácku vyrobené máslo dochutit podle vlastní úvahy, například solí nebo bylinkami.
Na druhou stranu by si možná domácí výrobu másla každý zkusit měl, aby zjistil, že to není zas taková legrace, jak se leckdo domnívá, a aby si tak dobře vyrobeného másla opravdu cenil.
Vyjde levněji než kupované?
Tak či tak z praxe vyplývá, že k výrobě čtvrtkilogramového množství másla, což je obvyklé spotřebitelské balení v maloobchodech, potřebujete tři balení třiceti- či víceprocentní smetany. Máslo lze samozřejmě vyrábět také z mléka, v takovém případě potřebujete necelé dva litry plnotučného mléka na výrobu pětasedmdesáti gramů másla, takže na čtvrt kilogramu másla by bylo třeba šest litrů mléka o tučnosti zhruba 3,6 %. Prostým součtem cen za nakoupenou smetanu nebo mléko ale zjistíte, že domácí kostka másla vyjde v takovém případě na minimálně šedesát, obvykle ale na osmdesát (i více) korun.
Do ekonomické kalkulace podomácku vyrobeného másla je nicméně třeba započítat také čas touto činností strávený, a i když se uvádí doba kolem půl hodiny, reálně je třeba počítat se zhruba hodinou času stráveného výrobou másla. K tomu je dále nutné připočítat spotřebu elektrické energie, spotřebu vody na mytí nádobí, a i když jde o nepatrné položky, je generálním závěrem domácí výroby másla skutečnost, že se taková výroba nevyplatí.
Domácí máslo chutná jinak
Jistým bonusem je samozřejmě vědomí, že takto vyrobené máslo je čerstvé, což je nepochybně vyšší kvalitativní kategorie másla.
Podle data spotřeby rozlišujeme čerstvá a stolní másla.
- Čerstvé máslo se smí prodávat pouze po dobu 20 dní od data výroby, jeho trvanlivost je zpravidla v rozmezí 35–55 dní.
- Stolní máslo má trvanlivost delší, při skladování při teplotách pod minus 18 °C až 24 měsíců. Dlouhé trvanlivosti je dosaženo právě procesem zmrazení a rozmrazení. Stolní máslo má o něco horší nutriční hodnotu než máslo čerstvé. Kvůli zmrazení se poněkud mění jeho chuť, obsahuje méně vitamínů, ale po rozmrazení je navíc náchylnější k oxidačním procesům – žluknutí.
Více v seriálu Chytrý nákup – máslo
Ne každý je ale při výrobě vlastního másla dostatečně zručný, takže výsledný produkt obsahuje často méně mléčného tuku než máslo v obchodech, prostě proto, že část tohoto tuku při domácí výrobě ze smetan či mléka nedokážeme „vymačkat“.
Vzhledem k tomu, že tuk je nositelem chuti, chutná podomácku vyrobené máslo trochu jinak, a i když si takto vyrobené máslo mnozí oficiálně pochvalují, mimo internet vám téměř každý řekne, že „to není ono“. Ale možná to někomu vyhovovat může.
České máslo od malých zemědělců
Možná lepším řešením je tak nakupovat domácí máslo od menších zemědělců, jednu z možností skýtá i facebooková stránka Domácí máslo, v Praze a okolí si lze v rámci projektu Nákup z farmy objednat dovoz čerstvého másla až domů.
Přímo od zemědělců si lze nakoupit máslo a další, nejen mlékárenské výrobky, při prodejích ze dvora. I v těchto případech vyjde obvykle máslo na více peněz než ve velkých maloobchodních sítích, máslo je ale vyrobeno profesionálně a je zaručeně tuzemského původu.
Lobing za vysoké ceny mléka
Na závěr snad jen jedna poznámka k obavám, podle nichž v naší zemi hrozí před Vánocemi nedostatek másla. Tato obava vychází z permanentní recyklace jediné původní informace vypuštěné do mediálního prostoru dánskou společností Arla Foods.
Arla Foods je družstevní společnost vlastněná zemědělci, v jejichž zájmu jsou co nejvyšší možné ceny mléka. K tomu mohou přispívat i teze o nedostatku másla. Jde tedy o lobistický údaj mediálně povýšený na realitu.
Stejně tak je třeba poopravit teze, podle nichž povede nedostatek másla ke zdražení běžného pečiva. Jenže do běžného pečiva (rohlíky, housky) ani do konzumního chleba se máslo nepřidává, takže pokud tyto produkty podraží, nebude to kvůli máslu, ale (mimo jiné) kvůli horší letošní úrodě v celé EU.
ČLÁNKY DO MAILU