Mnozí majitelé psů nebo i koček tvrdí, že jejich čtyřnozí společníci spolehlivě vycítí, kdy se jejich pán vrací domů. Leckterý chovatel papoušků se vám zase přizná, že má někdy pocit, jako by mluvení jejich opeřenců bylo něčím víc než jen bezduchým opakováním zaslechnutých zvuků.
Je to skutečně možné?
Telepatie a morfická pole
Rupert Sheldrake (1942) je biolog a originální tvůrce teorie morfických polí a morfické rezonance. Podle této vědecky sporné teorie má příroda paměť a je prostoupena morfickými poli, která obsahují kompletní informace o každém přírodním objektu, což navozuje představu živého, vyvíjejícího se vesmíru s vlastní pamětí.
Podle Sheldrakeho morfická pole sociálních skupin vzájemně spojují jednotlivé členy skupiny, dokonce i když jsou od sebe na míle vzdáleni, a poskytují komunikační kanály, jejichž prostřednictvím organismy zůstávají v kontaktu i na dálku. Nabízejí rovněž vysvětlení pro telepatické jevy. Telepatie je údajně normálním, a nikoliv paranormálním jevem. Běžně se vyskytuje i mezi lidmi, zvláště pokud se vzájemně dobře znají.
Přečtěte si: Vím, na co myslíš. Je to telepatie?
V současném světě se telepatie projevuje nejčastěji při telefonických voláních. Více jak 80 % populace dosvědčuje, že někdy bez zjevného důvodu myslí na někoho, kdo jim krátce nato zavolá, anebo vědí, kdo volá, dříve než zvednou telefon.
Psi, kteří vědí, kdy se pán vrací
Kniha Ruperta Sheldraka Dogs That Know When Their Owners Are Coming Home nabízí dostatek svědectví o tom, že telepatii používá i spousta živočišných druhů.
Sheldrakův tým provedl řadu výzkumů, které měly zjistit, kolik majitelů domácích zvířat vypozorovalo u svých němých společníků mimořádné schopnosti. Průzkumy prováděné v domácnostech odhalily, že se jedná o 46 % majitelů psů v Anglii a 46 % v Kalifornii. Podle jiného, telefonického průzkumu, který se prováděl v Londýně, odpovědělo 52 % majitelů psů a 24 % majitelů koček, že jejich zvířata věděla předem, kdy byl člen domácnosti na cestě domů.
Čtěte téma: Nejlepší seznamka je pes
Z těchto zvířat, která na příchod pána reagovala předem, se 21 % psů a 19 % koček tak chovalo údajně dříve než deset minut před návratem osoby. 73 % majitelů psů a 52 % majitelů koček vypovědělo, že jejich zvířata věděla, kdy se jejich pán chystá odejít, a to dříve, než svůj úmysl jakkoliv projevil. 43 % majitelů psů a 41 % majitelů koček sdělilo, že jejich zvířecí společníci reagovali na myšlenky nebo tiché povely a 57 % majitelů psů a 37 % majitelů koček vypovědělo, že jejich zvířata s nimi občas byla v telepatickém spojení. Výrazně nižší počet těch, kdo nikdy nechovali domácí zvíře, mělo nějakou zkušenost mimosmyslového vnímání.
Srovnání s dvěma podobnými průzkumy v severozápadní Anglii a v Kalifornii odhalilo podobné výsledky a ukázalo tak, že zdánlivé telepatické schopnosti domácích zvířat jsou něčím běžným, a to ve větší míře u psů než u koček.
Telepatický papoušek
Také opeření společníci dokážou říkat nejenom to, co je naučíme, ale jejich zobák je prý schopen vyštěbetat i to, nač myslíme. Dosvědčují to výsledky telepatického výzkumu s papouškem N´kisi, které byly zveřejněny v Journal of Scientific Exploration (2003).
N´kisi je v zajetí vychovávaný konžský papoušek šedý, o kterého se stará paní Aimée Morgana. Jeho druh se dožívá podobného stáří jako lidé. V době konání výzkumů mu bylo čtyři a půl roku. Aimée Morgana učila papouška mluvit čtyři roky, takže se N´kisi svou schopností rozumět a správně používat více než sedm set slov – co do ovládání lidského jazyka – řadí k nejlepším zvířatům na světě.
Majitelka se k papouškovi chovala jako k členu rodiny a intuitivně. N´kisiho učila popisovat věci v kontextu, jako se učí dítě. Takový trénink, který značně přesahuje typickou interakci člověka se zvířetem, si denně vyžádal spoustu hodin cvičení a konverzace. Nejednalo se o pouhý trénink jako u cvičených zvířat, která pouze něco napodobují, paní Morgana umožnila N´kisimu rozvinout svůj vlastní tvůrčí vztah k jazyku jako k prostředku sebevyjádření. N´kisi mluví ve větách a tím, že je schopen vytvořit originální formulace, ukazuje, že pochopil gramatiku. Je schopen skutečné konverzace. „Často mívá poznámky k tomu, co děláme, cítíme, na co se díváme, myslíme atd., a díky tomu jsme objevili jeho schopnost číst myšlenky,“ říká Aimée Morgana. N´kisi častokrát spontánně demonstruje svou schopnost telepatie, vyjadřuje lásku, soucit a vřelý smysl pro humor.
Papoušek hádá myšlenky
Aimée Morgana si všimla, že její mluvící papoušek často reaguje na její myšlenky a úmysly telepatickým způsobem. Badatelé proto připravili sérii pokusů, které měly prověřit, zdali se tato zřejmá telepatická schopnost ukáže i při formálních testech, při kterých byli Aimée i papoušek umístěni v různých místnostech, na jiném poschodí a v podmínkách, za kterých papoušek nemohl zachytit žádné smyslové informace od své majitelky ani od kohokoliv jiného.
Během pokusů byla paní Morgana i papoušek natáčeni na video. Na počátku každé zkoušky žena otevřela očíslovanou obálku obsahující fotku, a pak se na ni dívala po dobu dvou minut. Fotografie, které předem vybrala třetí strana, odpovídaly seznamu klíčových slov papouškova slovníku. Celkem bylo provedeno 149 dvouminutových pokusů. N´kisi pronesl jedno nebo více klíčových slov v 71 pokusech. Výsledkem bylo 23 uhodnutí, tedy použití klíčových slov, která se shodovala s cílovými obrázky.
Podle dvou různých statistických metod bylo vypočteno, že průměrný počet náhodných uhodnutí by byl 12. Pravděpodobnost, že by všechna správná uhodnutí byla náhodná, byla vypočtena na dva tisíce ku jedné. Taková zjištění podporují hypotézu, že N´kisi telepaticky reagoval na mentální aktivitu své cvičitelky.
Surfování na vlnách lidského vědomí
Přísné metody vyhodnocování navíc nezapočítávaly nejzajímavější N´kisiho reakce. Například když jeho majitelce ukázali obrázek auta, kde řidič vystrkoval hlavu z okna, v okamžiku, kdy si všimla tohoto neobvyklého detailu, N´kisi řekl: „Uh-oh, opatrně, vystrkuješ hlavu ven.“ Ačkoliv je zde souvislost s obrázkem zjevně patrná, vyhodnocovací metoda uznávala pouze slovo „auto“. Pokud bychom započítali i papouškovy poznámky podobné této, celkových relevantních reakcí by bylo 32 ze 71 pokusů. Nezapomínejme navíc, že od N´kisiho jakožto od zvířete nemůžeme očekávat, že plně pochopil parametry testu a že si vůbec nějakého experimentu byl vědom.
Čtěte také: Moc podvědomí, nebo síla rozumu?
Během testu N´kisi obvykle používal klíčová slova a popisy v odpovídajících větách a často popsal podrobnost přesně v okamžiku, kdy si jej žena všimla. Zdá se, že N´kisi telepaticky „surfoval“ jejím vědomím a reagoval spíše na spontánní okamžik objevu než na vědomě promítnuté myšlenky. Pokud se majitelka papouška úmyslně snažila „poslat“ informaci, nefungovalo to. N´kisi reagoval nejlépe tehdy, když ženina celá pozornost byla úplně a opravdově ponořena do zkoumání obrázku bez jediné postranní myšlenky na probíhající pokus.
Zvířata nám rozumějí
Tyto a podobné pokusy poskytují přesvědčivé svědectví o mezidruhové telepatii, tedy jevu, který je z pohledu hlavního vědeckého směru nevysvětlitelný.
Studie navíc ukázala, že N´kisi projevil aspekty inteligence, o nichž se předpokládalo, že jich zvířata nejsou schopna, a zvláště druhy, které se s lidmi tak málo geneticky shodují.
Čtěte téma: IQ je dědičné, ale mozek můžete ovlivnit
Stále více přírodovědných dokumentů nám odhaluje, že vzdálenost mezi člověkem a živočišnou říší není tak propastná, jak jsme se v minulosti domnívali. Známe šimpanzí společenství, která vytvářejí své vlastní kultury; velryby, které komponují originální skladby, vrány a kavky, které se poznají v zrcadle, anebo papoušky, kteří žijí ve velkých hejnech s komplexní sociální interakcí.
A s úžasem zjišťujeme to, co většina milovníků zvířat a majitelů domácích zvířat intuitivně chápe už dávno: zvířata, která nám po tisíciletí poskytují společnost, nám rozumějí lépe, než si někdy připouštíme.
Míváte taky dojem, že vám váš zvířecí přítel čte myšlenky?
ČLÁNKY DO MAILU