Psi a kočky jsou pro obávaná klíšťata doslova živnou půdou. Bez antiparazitních přípravků se v právě probíhající sezóně těchto cizopasníků běžný chovatel neobejde. I tak ale máme pochybnosti: můžeme nějakou nemoc dostat od psa nebo kočky? A co když si naše dítě na klíště, přisáté na pejskovi, sáhne?
Ze psa na vás?
„U psů a koček se vyskytují nemoci, přenášené klíšťaty. Jsou to ale jiné nemoci než známe u člověka,“ vysvětluje veterinářka Lenka Plocková. „Klíšťová encefalitida se u psů a koček prakticky nevyskytuje, lymská borelióza je u domácích zvířat výrazně vzácnější než u lidí. Klíšťata ale na psy a kočky přenášejí nemoci jako anaplasmóza, babesióza, erlichióza.“
Galerie: Vývojová stadia klíštěte
Výčet zní děsivě, ale pro nás v sobě nese jednu dobrou zprávu: nemocný mazlíček vás nemůže nakazit. Žádná z těchto nemocí se totiž nepřenáší ze psa a kočky na člověka.
Klíště s námi
Pokud si ale představíme situaci, kdy se sejdou špatné okolnosti, v ohrožení jsme i my.
Antiparazitní přípravek dosluhuje, klíště na psovi přehlédneme a ono se může lehce dostat přímo k nám, pokud s námi pes žije v bytě. Hrozba nákazy třeba klíšťovou encefalitidou je tak mnohem blíž než na procházce přírodou. Tady s tím totiž obvykle počítáme a vybavujeme se repelenty.
Pokud ale máte doma psa nebo kočku, platí jako nejlepší možná ochrana a nejvyšší dávka jistoty očkování. Proti lymské borelióze na trhu není (i když paradoxně zvířata proti této nemoci „svou“ vakcínu mají). Proti klíšťové encefalitidě, která se na rozdíl od boreliózy léčí pouze potlačováním příznaků a může mít i trvalé následky na zdraví, se dá i teď v létě využít zkrácené očkovací schéma.
Přisáté klíště – větší nebezpečí
Náš český „nadhled“ či spíše nedomýšlení rizik se neprojevuje jen v tom, že Česká republika patří k zemím s nejnižší proočkovaností proti klíšťové encefalitidě v Evropě (a paradoxně nejvyšším rizikem nákazy vzhledem k počtu klíšťat). I jako chovatelé běžně považujeme ochranu psů a koček před klíšťaty za zbytečnou. Podle Rudolfa Desenského, kynologa a psího psychologa, si často říkáme, že když se klíště objeví, prostě ho vytáhneme. Riziko přenosu infekce často neřešíme. Antiparazitika by ale měla být samozřejmostí – a z jejich škály ideálně ta, která cizopasníkům vůbec nedovolí se přisát:
„Na trhu jsou totiž k dostání i přípravky, které klíšťata hubí až poté, co se zakousnou a začnou sát, což mi přijde zbytečné. Proč riskovat jakoukoli nákazu zvířete nebo ho vystavovat nepříjemnému svědění, když je možné parazity odpudit ještě před tím. Čím menšímu riziku zvíře vystavíme, tím lépe,“ říká Rudolf Desenský.
Na klíště nesahejte
Kde je totiž klíště, je i riziko. Málokoho z nás napadne použít k odstranění přisátého klíštěte z kůže psa gumové rukavice. Ale právě ty Lenka Plocková doporučuje, zejména pokud máte na rukou třeba záděry nebo ranky; ty mohou být otevřenou cestou pro nemoci: „Místo přisátí klíštěte vydesinfikujeme, ideálně jodovými preparáty,“ doporučuje veterinární lékařka bezpečný postup: „Poté použijeme pinzetu, speciální klíšťky, háčky nebo karty k tomu určené, uchopíme klíště co nejblíže za hlavičkou a kývavými pohyby jej odstraníme. Klíště netočíme, nemá závit. Poté místo opět vydesinfikujeme.“
Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte?
Klíštěte byste se ideálně neměli vůbec dotknout. Pokud se stane, že v ráně zůstanou kusadla, není podle Lenky Plockové třeba panikařit, ta již nejsou zdrojem nákazy (více se problematice odstraňování klíšťat u lidí, ale i zvířat, věnujeme v článku Co dělat, když přetrhnete zakouslé klíště). Raději ale se zvířetem zajděte na veterinu, kde zbytek klíštěte odstraní lékař. Některé nemoci se totiž do lidského těla mohou přenášet i přes neporušenou kůži.
„Vytažené klíště rozhodně nedrťte mezi prsty nebo nehty,“ nabádá veterinářka. „Zabalte ho do papírového ubrousku a spláchněte nebo spalte.“ Další tipy najdete v článku Jak zlikvidovat odstraněné klíště? Zalepte ho do izolepy.
Najde si mě v bytě?
Má-li váš domácí mazlíček smůlu a nakazil se nějakou z nemocí, přenášenou klíšťaty, vy ji přímo od něj chytit nemůžete. Nebezpečí se ale kolem zvířat stejně vyskytuje. Třeba v momentě, kdy se přisáté klíště pustí psa a později si „najde“ vás. Což je třeba při společném soužití se zvířetem v bytě běžné. Napité klíště vypadá jako rozinka, děti ho občas snědí, popisují odborníci.
„Dalším rizikem je nákaza od rozmáčklého klíštěte,“ popisuje Lenka Plocková. „Například pokud by dítě našlo na zemi již napité klíště nebo si hrálo s klíštětem v srsti psa a následně ho rozmáčklo. Pokud ale používáme preventivně antiparazitika a pravidelně kontrolujeme srst zvířete, toto riziko je minimální.“
Domácí mazlíčky pravidelně prohlížejte
- I když používáte antiparazitika, měli byste podle Rudolfa Desenského, kynologa a psychologa psů, své mazlíčky pravidelně prohlížet.
- Trénujte se psem probírání srsti po celém těle, položte ho na bok nebo záda a klidně si k tomu vezměte i pinzetu.
- Důležité je, aby to pes bral jako součást hry. Když začne být nesvůj, tak trochu zvolněte. Nikdy by to ale nemělo skončit tak, že když se to psovi nelíbí, tak s prohlížením přestanete.
- Postupně dospějete k tomu, že zvířeti probírání srsti a její kontrola nebude vůbec vadit.
Který přípravek zvolit
Proti klíšťatům, blechám a dalším vnějším i vnitřním parazitům se dá najít nepřeberná škála různě funkčních přípravků. Jsou ve formě obojků, kapiček za krk (takzvaných „spot-onů“) nebo tablet. Nedá se jednoznačně říci, které z nich jsou nejlepší. Je vždy dobré si vybrat individuálně, jaká forma vám vyhovuje, často hraje roli i cena.
Váháte, zda může čerstvá kapička za krkem zvířete nebo právě nasazený obojek ublížit třeba dítěti, které si se psem nebo kočkou hraje? Pak je podle Lenky Plockové ideálním řešením tableta. „A to i v případě, že s vámi třeba pes tráví čas v posteli,“ dodává závěrem lékařka.
Odborná spolupráce:
MVDr. Lenka Plocková
Veterinární lékařka, působí na Veterinární klinice a ordinaci Livet Praha.
Rudolf Desenský
Kynolog a psí psycholog, www.psycholog-psu.com.
ČLÁNKY DO MAILU