Názor k článku Mazlíčci mají hřbitov. Mrtvorozené děti spalovnu od Dan - Tohle je spíš případ pro psychiatra. Vydávat někomu...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 12. 2013 9:15

    Dan (neregistrovaný)

    Tohle je spíš případ pro psychiatra. Vydávat někomu mrtvý plod (což není žádné "dítě" ani "miminko"), je totální zhovadilost.

    Jakýkoliv vztah matky s plodem je ve skutečnosti jenom v její hlavě. Není to tedy vztah "matky s dítětem", ale vztah "matky s matkou" - sama se sebou.

    Plod není schopen tak složitého fungování, aby dokázal cítit lásku nebo vnímat cokoliv hlubšího. Toto je možné vnímat až dlouho po narození...

    Proto adoptované děti neprožívají žádné "psychické trauma", protože plodu nebo novorozenci stačí, když někdo naplní jeho fyziologické potřeby, ale jestli to udělá A, B nebo C je mu úplně jedno - vztah se vytváří až později.

    Když je dítě hned po porodu odebráno matce a dostane náhradní matku, nepociťuje žádnou "ztrátu", nijak netrpí, nemůže v důsledku toho vzniknout žádné psychické onemocnění.

    Dělat nějaké "pohřby" nebo oficiálně pojmenovávat mrtvé plody je jenom stresující pro matku a zabraňuje to jejímu dalšímu normálnímu fungování.

    Jinak souhlasím s JXD, že dnešní rozežraná společnost hledá problémy tam, kde nejsou.

    Moje praprabába byla ráda, když jí z 8 dětí umřely, samozřejmě ŽIVÉ A NAROZENÉ - DOKONCE I MLUVÍCÍ, jenom DVĚ. Pak měla dost starostí s tím, aby udržela při životě a zdravé zbývajících 6 a na nějaké podobné blbosti jako jsou pohřby pro potracené plody neměla ani pomyšlení.

    Dnešní společnost má nadbytek všeho, nudí se a proto vymýšlí ptákoviny. Je to stejné jako s anorexií, která je "obrovský problém" v zemích, kde je nadbytek jídla. Tam, kde nemají co do huby, nikdo anorexií netrpí. Stejně jako tam, kde je realitou, že na ulici Vám někdo může prostřelit hlavu, tak nikdo netrpí "krizí středního věku", "syndromem vyhoření" a podobnými civilizačními "chorobami".

    Ti lidé jsou prostě rádi, když přežijí!

    Současné ženy by to měly řešit jako jejich praprabáby. Zemřel plod? OK! Ale život JDE DÁL a JE POTŘEBA HO ŽÍT! Kdyby se naše praprabáby zhroutily vždycky, když se něco takového stalo nebo se pokusily o sebevraždu, tak tu dnes nikdo z nás není!

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).