Každý ať koná dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Bude s tím pak žít celý život. Rozhodnutí jsou těžká a z pohledu rodičů velmi citlivá. Pan Dan nechápe očividně pouto mezi rodiči a dítětem. Může být rád, že neuvidí a nezažije tu bolest, co člověk cítí, když přijde o dítě. Není nerealista a slaboch ten, co dokáže cítit. Je mi ho vlastně líto, rádoby těžký realista, razantní řešitel situace, chudák omezený vlastní zabedněností. Můžu na to říct jediné, že žít dál prostě musíte, ono vám totiž normálně nic jiného nezbyde B-)