Snahy zvyšovat imunitu (nejen) v době expanze koronaviru se obvykle pojí se zvýšenou konzumaci vitamínů, a především čerstvého ovoce a zeleniny. Významným zdrojem celé řady pro organismus prospěšných látek jsou však také houby, a to zejména houby cíleně pěstované, jako hlívy, houževnatce (šiitake, shiitake), žampiony nebo takzvané jidášovo ucho.
Co se dozvíte v článku
Mykolog učí pěstovat houby v domácích podmínkách
Důležité přitom je, že uvedené houby (ale i mnohé jiné, například opeňku měnlivou, límcovku, lesklokorku lesklou, nebo dokonce lanýže) si může každý vypěstovat sám doma na balkóně, ve sklepě nebo na zahrádce – a není to nijak složité.
Právě o tom byl kurz „Pěstování hub v domácích podmínkách“, který zorganizovalo vzdělávací centrum Úhlava v Klatovech za účasti mykologa, který přednáší a působí na České zemědělské univerzitě v Praze. Je jím Ivan Jablonský.
Pěstované houby obsahují i látky na imunitu
Průměrná roční spotřeba kupovaných hub je v ČR navzdory rčení o „houbařském národu“ velmi nízká a pohybuje se kolem 0,4 kilogramu na osobu a rok, zatímco průměr EU činí 2,5 kilogramu. Tuzemskou spotřebu sice zvyšují lesní houby, jak ale podotýká Ivan Jablonský, například „hřiby neobsahují ty léčivé látky, jaké mají pěstované houby“.
Mezi látky, které obsahují pěstované houby, patří mimo jiné statiny, lektiny, steroly a celá řada dalších, především pak ale přirozené glukany, jejichž příznivý vliv na lidský organismus prezentoval zmiňovaný mykolog v samostatné přednášce a jejichž výčet je velmi dlouhý, včetně podpory imunitního systému.
Glukany přitom mimo jiné zvyšují aktivitu bílých krvinek a tím i obranyschopnost organismu, a právě proto by měl člověk konzumovat houby minimálně jednou týdně. Toho lze mimo jiné dosáhnout také tím, že si houby budeme pěstovat doma.
Královnou je hlíva
Jednou z nejvíce léčivých, ale také nejsnáze pěstovatelných hub je přitom hlíva, a to nejlépe hlíva máčková, která je velmi chutná a jejíž třeně jsou měkké. To je docela důležité, neboť podle statistik obsahují třeně hlív větší množství zmiňovaných glukanů než klobouky, takže „nohy“ hlív není radno vyhazovat.
Prvním krokem k domácímu pěstování je pak zakoupit sadbu a také – slaměné pelety. Další postup je mimořádně jednoduchý a pro každého zvládnutelný.
Domácí pěstování léčivých hub není složité
Tím nejjednodušším postupem je nalít do desetilitrového hrnce čtyři litry vřelé vody, následně přidat dva kilogramy slaměných pelet a rychle promíchat vařečkou, aby se všechny pelety nasákly vodou. Pelety totiž začnou během několika vteřin rychle nabývat na objemu.
Takto vzniklou promíchanou směs necháme do příštího dne na teplejším místě vychladnout, smícháme se zakoupenou sadbou hub a plníme do mikrotenových sáčků po dvou až čtyřech kilogramech.
V sáčcích prořízneme několik drobných otvorů, aby mělo podhoubí dostatek kyslíku. Podle množství použité sadby je substrát prorostlý během dvou až třech týdnů a v otvorech v sáčcích se začínají objevovat plodnice.
Důležité je při přípravě zachovat poměr vody a pelet 2:1, pro samotné pěstování platí pak několik základních zásad, a to zajistit houbám dostatečnou vlhkost a správnou teplotu, přičemž současné sadby hlív jsou teplomilnější a rostou při 10 (spíše však 15) až 20 stupních Celsia.
Houby by se také měly pěstovat ve větrané místnosti a pro vývoj plodnic je také třeba světlo. Při plnění sáčků je pak třeba dbát, aby se do sáčků nedostala plíseň – což znamená v praxi dodržovat čistotu.
Pěstování hub i na zahradě
Léčivé jedlé houby se samozřejmě dají pěstovat i na zahradě poté, co zakoupenou sadbou naočkujeme čerstvé dřevo pokácené v době vegetačního klidu stromu, nebo na pilinách či řezané slámě, nebo dokonce na sadbou naočkovaném konopném provazu.
Pokud zvolíme pěstování na slámě, je vhodná pšeničná, žitná nebo řepková sláma, naopak sláma z ječmene nebo ovsa není vhodná. I tímto způsobem lze pěstovat jedlé léčivé houby také v místnosti poté, co slámu nařežeme na délku tři až pět centimetrů, stlačíme v polyetylenovém pytli a zalijeme horkou vodou o teplotě alespoň 90 stupňů Celsia, aby došlo ke sterilizaci substrátu.
Další postup je obdobný jako u slaměných pelet – počkáme do druhého dne, vodu necháme vytéct a výslednou hmotu naočkujeme sadbou. Uložíme na temné místo o teplotě do 20 stupňů Celsia, a když sláma proroste bílým myceliem, teplotu snížíme a zajistíme osvětlení místnosti. Správně připravený substrát plodí dva až tři měsíce.
Obdobné zásady platí i pro domácí pěstování v úvodu zmíněné lesklokorky lesklé, což je houba často doporučovaná ke konzumaci, kterou ale spotřebitelé znají spíše pod názvem reishi. Reishi je součástí mnoha různých směsí a prodává se i samostatně, ale i tuto houbu lze pro vlastní potřebu v čerstvém stavu vypěstovat doma.
Houby místo léků?
Konzumace hub může přitom nahradit celou řadu léků, stávající legislativa ale neumožňuje na obalech hub uvádět tzv. zdravotní tvrzení, takže veřejnost se o možných příznivých účincích hub tímto způsobem nic nedozví.
Dozvědět se však může mnohé například z publikace Jedlé a léčivé houby a jak je pěstovat, kterou v loňském roce vydalo vydavatelství Profi Press.
ČLÁNKY DO MAILU