Názor k článku Domácí porody? Netrestat, říkají politici. To je ale málo od Andy - Za sebe můžu říci, že při rozhodování o...

Za sebe můžu říci, že při rozhodování o místě porodu jsem uvažovala následovně: Zájem dítěte je nad mým nadřazen. Nemám ráda nemocniční prostředí, a kdyby to bylo jen trochu možné, vyhla bych se porodnici širokým obloukem. Jenomže jsem chtěla, aby moje dítě přišlo na svět zdravé a nic se nezvrtlo. V danou chvíli mi bylo upřímně jedno, jestli podstoupím "traumata" typu klystýr, nástřih, holení... V pátém měsíci mi vyšly špatné předběžné genetické výsledky. Když jsem se pak po odběru plodovky dozvěděla, že to byl planý poplach, byla jsem tak šťasná a vděčná, že nějaké úvahy o mém pohodlí při porodu byly zcela nemístné. Za to, že budu mít zdravé dítě, bych rodila třeba na fakírské židli a s celou třídou mediků u toho :) Samozřejmě téma zlehčuji - porod je intimní záležitost a na prostředí velmi záleží. Já měla štěstí na skvělou porodnici - tlumená světla, naprosté soukromí, přítomnost asistentky místo lékaře. A myslím, že tudy vede cesta. Rodit v prostředí, kde budeme cítit pomoc a klid. Některé ženy to tak cítí jedině doma, třeba díky předchozímu traumatizujícímu zážitku, proto bych je neodsuzovala. Ale musí si v tu chvíli uvědomit, že přebírají zodpovědnost za dva lidi najednou. Osobně bych takovou tíhu neunesla, raději trochu nepohodlí, než si celý život vyčítat, že vše mohlo dopadnout jinak. Přesto - nekriminalizovat.