Víte, v okamžiku, kdy se sice zeptáte, ale jedné variantě se dále ve svém příspěvku ani slovem nevěnujete, zatímco druhé věnujete obsáhlý komentář (navíc ani ne v podmiňovacím způsobu, natož nereálném podmiňovacím, což by se v případě, že se na to opravdu ptám a ne se snažím studii znevěrohodnit, slušelo), tak se taková otázka považuje za hovorovou, neboť se má za to, že automaticky předpokládáte, že odpověď bude znít ne.
Nicméně pokud jste to i tak opravdu myslel čistě jako otázku, tak odpověď zní ano.
To však nic nemění na mé odpovědi z předchozího postu (byť bych ji formuloval poněkud jinak): proč si místo otázek (víte kolik by v takové studii těch metodologických chyb mohlo být a jak dlouho byste se mohl takto ptát, než byste všechny vyloučil?) tu studii prostě nepřečtete? Máte tam i některé další výtky a odpovědi na ně, odkazy na další studie na toto téma atd...
Buďto má smysl se o tom bavit pořádně - pak ale je IMHO nutnost se seznámit s fakty, nebo vůbec. Nebo si myslíte, že jen na základě mé párznakové interpretace těchto studií tu budeme schopni se dobrat něčeho lepšího a věrohodnějšího, než to, co vyšlo jako závěr té studie uveřejněné v mezinárodním lékařském časopise (a tedy prošlé klasickým recenzentským řízením) a co navíc bylo následně podrobeno další kritice (v neutrálním slova smyslu) lidí z oboru?