Za sebe můžu říci, že při rozhodování o místě porodu jsem uvažovala následovně: Zájem dítěte je nad mým nadřazen. Nemám ráda nemocniční prostředí, a kdyby to bylo jen trochu možné, vyhla bych se porodnici širokým obloukem. Jenomže jsem chtěla, aby moje dítě přišlo na svět zdravé a nic se nezvrtlo. V danou chvíli mi bylo upřímně jedno, jestli podstoupím "traumata" typu klystýr, nástřih, holení... V pátém měsíci mi vyšly špatné předběžné genetické výsledky. Když jsem se pak po odběru plodovky dozvěděla, že to byl planý poplach, byla jsem tak šťasná a vděčná, že nějaké úvahy o mém pohodlí při porodu byly zcela nemístné. Za to, že budu mít zdravé dítě, bych rodila třeba na fakírské židli a s celou třídou mediků u toho :) Samozřejmě téma zlehčuji - porod je intimní záležitost a na prostředí velmi záleží. Já měla štěstí na skvělou porodnici - tlumená světla, naprosté soukromí, přítomnost asistentky místo lékaře. A myslím, že tudy vede cesta. Rodit v prostředí, kde budeme cítit pomoc a klid. Některé ženy to tak cítí jedině doma, třeba díky předchozímu traumatizujícímu zážitku, proto bych je neodsuzovala. Ale musí si v tu chvíli uvědomit, že přebírají zodpovědnost za dva lidi najednou. Osobně bych takovou tíhu neunesla, raději trochu nepohodlí, než si celý život vyčítat, že vše mohlo dopadnout jinak. Přesto - nekriminalizovat.
tohle mě vždycky dostane. takže vy podstoupíte odběr plodové vody, kde je riziko potratu ze zákroku 1-2děti ze 100..ale rodit doma je podle vás risk? nehledě na to ,že dítě se narodit musí, kdežto odběr plodové vody nic dítěti nepřináší, naopak je to dost vysoké riziko, mnohem vyšší než při porodu doma..
Dobrý den, o téhle statistice, že skoro jedno dítě z padesáti při odběru plodové vody zemře, jsem slyšel.
Máte nějaký odkaz na statistiku? Českou nebo celosvětovou? Obsolvovali jsme se ženou dost vyšetření a když si představím, že v plné čekárně před ordinací lékařky specializující se na zjišťování genetických vad, musela dle této statistiky prakticky pokaždé sedět žena, která přišla vyšetřením o dítě a nedala to na sobě znát, jímá mě z toho hrůza.
Nicméně osobně znám maminku, které amniocentézou dítě zabili (ani ji o tom riziku neinformovali). V tu chvíli člověku přijde jedno, jestli to jsou dvě nebo půl procenta....
Pokud je plod v pořádku, odběr je bez rizika. Pokud plod v pořádku není, může odběr vyvolat spontánní potrat, je otázka, zda je to špatně. Nejde o to, že někteří rodiče se o postižené dítě dokáží postarat, jde o to, co se s tím dítětem stane, až ti starostliví rodiče zemřou! Uvědomujete si, co potom takového tvora čeká? A porod doma? to se může líbit jen slepici, která si myslí, že porodit dítě je stejně snadné, jako když její pernatá jmenovkyně snese vajíčko. Jenže uvažovat v širších souvislostech a uvědomovat si odpovědnost vůdči sobě, společnosti i tomu nenarozenému holt dnes není v módě.
Pokud je plod v pořádku, je odběr bez rizika? A jak to víte? Jak víte, že u všech takto vyvolaných potratů bylo s plodem něco v nepořádku? Prosím nějaký odkaz na studii, která toto řeší, anebo svůj názor prosím vemte zpět, protože s odpuštěním, mě to přijde jenom jako výmluva, jak omluvit tolik zbytečně způsobených potratů.
A ohledně těch vašich slepic: kolik jste četl studií na toto téma? Osobně znám několik žen, co rodili doma a garantuji Vám, že každá z nich se přinejmenším s několika studiemi na toto téma seznámila a množství zjištěných informací o porodu byl u nich oproti běžnému standardu vysoce nadprůměrný.
Obávám se, že Váš názor: kdo má jiný názor než já je blbej a slepice ve skutečnosti vypovídá pouze a jen o Vás. Ono víte, dneska je také v módě místo zodpovědného shánění informací podléhat jednoduchým soudům na základě kusých a většinou velmi nepřesných až nepravdivých mediálních zkratek.
ČLÁNKY DO MAILU