Názory k článku Na domácí svařák nekupujte laciné víno. Jak se od něj liší glühwein?

Svařené víno mám rád. Svařák ne. On ten rozdíl ve zvukomalebnosti dělá hodně: pod pojmem „svařené víno“ si představuji chutný nápoj, kdežto ze slova „svařák“ přímo cítím ta levná krabicová vína, jejichž pachuť je přehlušena nadmírou koření. Stejně jako mám rád smažený sýr, kdežto při slově „smažák“ přímo cítím ten smrad přepáleného omastku linoucí se z kuchyní některých levných hospod. Ostatně – i podle Jazykové příručky má koncovka -ák v případě nespisovných výrazů často hanlivý význam. Na německých a rakouských vánočních trzích už není svařené víno o moc dražší než na „Staromáku“, ale na stánku tam bývá uvedena odrůda a často i konkrétní vinice. Člověk si tam může z nápoje vychutnat chuť vína, ne jen chuť koření, které u nás překrývá ten „krabičák“.