Při věkem podmíněné makulární degeneraci dochází k postižení místa na sítnici nazývaného žlutá skvrna. To má za následek postupné zhoršování centrálního vidění. V případě, že se makulární degenerace neléčí, může jedna z jejích forem skončit slepotou.
Co se dozvíte v článku
Aby to tak nedopadlo, je nutné nasadit léčbu včas. K dispozici přitom je za úhradu pojišťoven i moderní biologická terapie, jež má podobu nitroočních injekcí. Potíž je ale v tom, že pacienti přichází pozdě a léčba kvůli tomu ztrácí efekt.
Přichází plíživě
Věkem podmíněná makulární degenerace se zpočátku projevuje nenápadně. „Zhoršení vidění za tmy a za šera, mírně zamlžené vidění, barvy nejsou tak jasné jako dřív, našedlá místa v zorném poli nebo rozvlněný text při čtení,“ popisuje příznaky oční lékařka Dana Fillová.
Právě plíživý příchod příznaků vede k tomu, že nemocní přichází v době, kdy už je makulární degenerace rozvinutá. „Pacienti příznaky často automaticky přičítají ‚normálnímu‘ zhoršení zraku. Nebo mohou být i těžko postřehnutelné z toho důvodu, že zdravé oko kompenzuje vidění postiženého oka. Proto k nám přicházejí, bohužel, často až v pokročilém stadiu onemocnění,“ dodává Dana Fillová, která vede aplikační a vitreoretinální centrum jedné ze soukromých očních klinik.
Jednoduchý domácí test
Pozdní diagnóza ale brání efektivní léčbě i nasazení nejmodernějších preparátů. „Včasná diagnostika je rozhodující pro aplikaci biologické léčby pomocí tzv. anti-VEGF látek,“ potvrzuje lékařka Dana Fillová.
Nasazení léčby je přitom potřebné. Bez ní totiž jedna z forem podmíněné makulární degenerace, tzv. vlhká forma onemocnění, končí u většiny pacientů trvalou ztrátou zraku.
Proto je důležité, aby se lidé po padesátém roce života nespoléhali jen na to, jak vidí, ale chodili na pravidelné preventivní oční prohlídky. Jejich součástí je i speciální skenování sítnice pomocí tzv. OCT angiografie. Ta dokáže odhalit oční onemocnění v počátečním stadiu, kdy pacient ještě žádné příznaky onemocnění nepociťuje.
U věkem podmíněné makulární degenerace ale existuje ještě jedna praktická finta. Toto onemocnění totiž může odhalit jednoduchý domácí test. Nezabere moc času, nebolí a lze jej pravidelně opakovat.
Test využívá tzv. Amslerovy mřížky. Můžete si jej hned vyzkoušet:
Postup testování
s pomocí Amslerovy mřízky:
- Pokud nosíte brýle na čtení, nasaďte si je.
- Usaďte se v dobře osvětlené místnosti.
- Mřížku držte ve vzdálenosti cca 30–40 cm od obličeje.
- Levé oko si zakryjte a zaostřete na bod ve středu.
- Pozorně si prohlédněte mřížku, ta musí být celá viditelná, pravidelná a s rovnoběžnými čarami.
- Stejný postup zopakujte s pravým okem.
V případě, že při testování pravého či levého oka vidíte nerovnost nebo nerovnoběžnost čar či některou část mřížky nevidíte vůbec, je důvod k vyšetření u očního lékaře pro podezření na věkem podmíněnou makulární degeneraci.
Zdroj: Oční centrum Praha
Pomůže i umělá inteligence
Odhady hovoří o tom, že v ČR má věkem podmíněnou makulární degeneraci 350 tisíc lidí. Protože souvisí s věkem, je pravděpodobné, že se stárnutím populace se bude počet pacientů zvyšovat.
Spolu s narůstajícím počtem nemocných tak nejspíše poroste také význam tzv. umělé inteligence. Tedy počítačových programů, jenž se již uplatňují při vyhodnocování snímků očního pozadí. Díky nim je vyšetření očí rychlé a mohou je provádět lékaři jiných odborností, než je oftalmologie, protože oko není nutné při použití umělé inteligence rozkapávat.
V současné době umělou inteligenci využívají diabetologové při prevenci jiného onemocnění sítnice, a totiž diabetické retinopatie. Umělá inteligence ale dokáže najít na sítnici i změny způsobené makulární degenerací.
Léčba nitroočními injekcemi
Věkem podmíněná makulární degenerace zatím není vyléčitelným onemocněním. Lze jej ale léčit a přecházet zásadním komplikacím, protože léčba dokáže zastavit či výrazně zpomalit postup degenerativních změn sítnice.
Nejmodernějším typem je léčba biologická. Ta je dostupná i pacientům v ČR a je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Biologická léčba je cílená, maximálně efektivní a stále se zlepšuje. Nyní už některá pracoviště nabízejí látky s dlouhodobou stabilitou a efektem pro obě oči. Výsledkem je, že pacient podstupuje menší počet nitroočních injekcí než u dosavadních léků.
ČLÁNKY DO MAILU