Nedostatek dopaminu se může projevit chutí na sladké i nezájmem o sex

Co je dopamin?

Ačkoliv se o dopaminu velice často hovoří jako o „hormonu štěstí“ či „hormonu motivace“, nejde o hormon v pravém slova smyslu. Chemicky jde o totiž o neurotransmiter, což je látka produkovaná buňkami nervového systému. Konkrétně spadá do skupiny katecholaminů, kam se řadí třeba adrenalin a noradrenalin.

Dopamin funguje v mozku jako chemický posel, což znamená, že se stará o přenos impulzů v určitých částech mozku. Také ovlivňuje emoce, motoriku a pocity radosti i bolesti.

Největší množství dopaminu je syntetizováno buňkami substantia nigra ve středním mozku. Určité množství produkuje také hypotalamus – zde se dopamin označuje jako prolaktin inhibující hormon (PIH), protože tlumí sekreci prolaktinu. Mimo centrální nervovou je malé množství dopaminu vytvářeno ještě ve dřeni nadledvin. [1, 2, 3, 4]

Přečtěte si také:

Čechů s depresí přibývá, i kvůli covidu, válce a krizi. Často pomůže vhodné jídlo nebo pohyb

Vznik dopaminu

Pro tvorbu dopaminu je zásadní dostatečný příjem fenylalaninu a tyrosinu. Tyto dvě aminokyseliny se přirozeně vyskytují v bílkovinách, které denně konzumujeme. L-fenylalanin se nejprve přeměňuje na L-tyrosin a poté na L-DOPA (levodopa). Z levodopy už vzniká dopamin. [5, 6]

Funkce dopaminu v lidském těle

Tato chemická látka je pro nás zdrojem motivace v každodenních činnostech. Existuje minimálně šest nervových drah, ve kterých plní dopamin nezbytnou funkci. Pravděpodobně nejznámější je ale role dopaminu v systému odměn a potěšení.

Dopamin se uvolňuje v reakci na nějakou činnost či událost. Může jít o konzumaci čokolády, nakupování oblečení, sex, masáž či nějakou pohybovou aktivitu. Bohužel bývá také spojován s požitím stimulačních drog (hlavně kokainu) a alkoholu, a proto se drogová závislost dává do souvislosti s nadměrným uvolňováním dopaminu. [7, 8, 9]

Odborníci mají za to, že pocity štěstí a euforie nezpůsobuje dopamin sám o sobě, ale spíše to, že funguje za spolupráce s dalšími neurotransmitery a hormony (serotonin, oxytocin či endorfiny). Má tedy vliv na:

• náladu,
• koncentraci,
• paměť,
• chování,
• poznání,
• spánek. [10, 11]

Další důležitou funkcí dopaminu je regulace svalového tonu a koordinace pohybu. Degenerace dopaminových center souvisí například s Parkinsonovou chorobou, pro kterou jsou typické poruchy hybnosti a motoriky.

Množství vnitřních orgánů a biochemických jevů v těle, které jsou ovlivňovány dopaminem, by vydalo na skutečně dlouhý seznam. Mezi ty nejznámější patří:

• kontrola tepové frekvence,
• zpracovávání bolesti,
• kontrola nevolnosti a zvracení,
• kontrola funkce slinivky břišní (snižuje produkci inzulinu),
• kontrola funkce ledvin a srdce,
• snižování aktivity lymfocytů v imunitním systému,
• u žen kontrola laktace při kojení. [12, 13, 14]

Přečtěte si také:

Závislí jste, pokud se vás týkají tři ze sedmi typických příznaků

Nedostatek dopaminu

Nedostatek dopaminu může být způsoben mnoha faktory. Ty vedou k poškození nervových receptorů, které poté nereagují na dopamin správně. Jedním z nich je například i přirozený proces stárnutí, a proto se ve vyšším věku začínají objevovat obtíže s pohybem. Za nízkou hladinou dopaminu ale mohou stát i jiné vlivy:

• nedostatek spánku (spánková deprivace),
• chronický stres,
• obezita,
• užívání návykových látek. [15, 16]

Dopamin a návykové látky

Zejména mezi návykovými látkami a dopaminem je velice zajímavá souvislost. Po konzumaci alkoholu nebo drog dochází k významnému zvýšení hladiny dopaminu, což navozuje pocity euforie a štěstí. Po odeznění účinku drogy nastává zase pokles dopaminu.

Problém je, že některé drogy, jako je například kokain, poškozují dopaminové receptory. Poškozené receptory už po určité době ani nereagují na jiné podněty. Závislý člověk proto touží užívat vyšší a vyšší dávky, aby dosáhl dostatečné stimulace dopaminových receptorů. [17, 18, 19]

Digitální dopamin

Dopaminová závislost se ale nemusí týkat čistě jen drog. V moderní době se velice často hovoří o digitální závislosti, která se objevila spolu s chytrými telefony a sociálními sítěmi. Někteří lidé jsou skutečně závislí například na sbírání „lajků“ u fotek, které sdílí na sociálních sítích. Závislost ale může vznikat i na hraní počítačových her či sledování pornografie. Nadbytečná stimulace dopaminových receptorů pak způsobuje celou řadu potíží. [20, 21, 22]

Přečtěte si také:

Pokud jste na sítích a internetu čtyři hodiny denně, máte co do činění s digitální závislostí

Příznaky nedostatku dopaminu:

• únava,
• netečnost,
• ztráta motivace,
• nedostatek fyzické i psychické energie,
• problémy se soustředěním,
• zvýšená chuť na sladké,
• zvýšená potřeba kofeinu,
• ztráta libida,
• snížená odolnost vůči stresu,
• nespavost. [23, 24]

Jak přirozeně zvýšit hladinu dopaminu?

Aby si člověk udržel správnou hladinu dopaminu, měl by dbát na zdravý životní styl. Pomáhají i naprosto běžné činnosti:

• pravidelná pohybová aktivita,
• pravidelný spánkový režim,
• meditace,
• masáž,
• mazlení se zvířetem,
• pobyt na sluníčku,
• poslech hudby,
• kreativní činnosti a koníčky.

Odborníci doporučují zaměřit pozornost i na skladbu jídelníčku. Z něj je důležité vyloučit co nejvíce nezdravých (nasycených) tuků. Pomoci může také zvýšená konzumace potravin bohatých na tyrosin:

• maso a ryby,
• vejce,
• mléčné výrobky,
• ořechy a semena,
• luštěniny,
• avokádo,
• celozrnné obiloviny. [25, 26, 27]

Dopaminový detox

Takzvaný dopaminový půst je metoda, při které se člověk vyhýbá spouštěčům dopaminu po určitou dobu. Týkat se může třeba škodlivých aktivit (například hraní hazardních her, užívání drog, pití alkoholu), nebo jen takových činností, které nám ubírají příliš mnoho času (digitální závislosti).

Cílem dopaminového detoxu je odpoutat se od jevů, které spouští nadměrnou produkci dopaminu. Ten se bude tvořit i bez nich, ale ve zdravém množství. V ideálním případě by měl detox pomoci odstranit impulzivní chování a vést k lepšímu duševnímu zdraví. Mezi další přínosy dopaminového detoxu patří:

• lepší schopnost soustředit se,
• zlepšení paměti,
• zvýšená produktivita,
• vyšší odolnost vůči stresu,
• nižší krevní tlak,
• rychlejší usínání a vyšší kvalita spánku. [28, 29, 30]