Evropský úřad pro bezpečné potraviny (EFSA) se negativně vyjádřil k většině zdravotních tvrzení nutraceutik (potravních doplňků). Prošly de facto jenom vitamíny a minerály. Pokud se nepodaří jeho postoj zvrátit, od konce listopadu si sice koupíte v lékárně stále Lecithin, Koenzym Q10 či GS Condro Forte, ale na krabičce už si nepřečtete, k čemu je pro vaše tělo právě tenhle doplněk stravy dobrý. Jestli tedy vůbec je?
Výrobci se samozřejmě bouří, ale zavinili si to i sami. Slibovali na svých krabičkách i nemožné a z jejich reklam nabyl člověk dojmu, že pokud všechny jejich produkty bude polykat, dožije se bez problémů ve zdraví stovky a s trochou nadsázky by vlastně nemusel umřít vůbec. EFSA posoudila vyjma vitamínů a minerálů kladně pouze tři procenta zdravotních tvrzení, 97 procentům vystavila červenou kartu.
Posuzovat doplňky stravy jako léky je podle odborníka nesmysl
„O doplňcích stravy bych uvažoval tak po čtyřicítce,“ říká prof. Šimánek
Zakopaný pes je ve způsobu posuzování: Nová evropská legislativa požaduje, aby pozitivní účinky doplňků stravy výrobci doložili stejným způsobem, jako je tomu u léčiv. Tedy klinickými studiemi. Zatímco u léčiv se klinické studie provádějí na nemocných lidech, u doplňků stravy je EFSA požaduje na zdravých jedincích. Ty jsou pochopitelně finančně a časově náročné a v mnoha případech nemožné. „Vytáhnout“ jednu látku z rostliny či medu a prokázat, že je odpovědná za účinnost celého nutraceutika, je téměř nemožné. Úřad zároveň ignoroval obecně dostupná vědecká data i doporučení Světové zdravotnické organizace. Nikdo se tak nedozví, že vláknina příznivě ovlivňuje trávicí systém a sušené švestky jsou dobré na funkci našich střev.
Dodatečné kolo posuzování právě probíhá. Šanci dostaly probiotika a některá tvrzení – například upřesnění podmínek použití omega-3 polynenasycených mastných kyselin či limit pro obsah laktózy u laktózové intolerance. EFSA ovšem vyloučila antioxidanty a posuzování rostlin odložila. Stanovit hranici mezi toxickou látkou a doplňkem stravy je u rostlinných extraktů obtížné.
„Nasadit stejná kritéria pro posuzování potravin, doplňků stravy a léčiv, je na první pohled nesmysl. To je opravdu přehnané. K tomu se vyjadřovali lidé, kteří dělají v lékařském výzkumu a podle toho rozhodovali. Medicína potřebuje prokazatelné důkazy. Léčiva jsou ale na rozdíl od potravin pro lidský organismus cizorodou látkou, která se v těle specificky metabolizuje a její biologický účinek se projeví rychle a lze jej jednoznačně hodnotit,“ vysvětluje profesor Vilím Šimánek z Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Na druhou stranu má EFSA pravdu v tom, že vzkazuje: neprodávejte směs osmi nutraceutik jako zázrak. Jestliže jedna tableta má obsahovat sedmdesát pět minerálů, třicet čtyři enzymů a ještě k tomu aminokyseliny, tak je to opravdu „zázračná“ pošetilost. To je stejné, jako byste sebrala prach z poličky a dala jej do pusy. Doplněk stravy by měl obsahovat nanejvýše dvě složky.“
Vy sám berete nějaký doplněk stravy?
Koenzym Q10. Jde v podstatě o sloučeninu, kterou organismus potřebuje a syntetizuje si ji sám nebo si ji může obstarat například ve formě doplňků, pokud není ve stravě. Nejvíce je obsažena v buňkách srdečního svalu, mozku a játrech. Je nezbytná pro mitochondrie v buňkách. Pokud budete mít transplantované srdce, tak ho budete brát jako doplňkovou terapii do konce života.
Přečtěte si: Doplňky stravy – nevěřte na zázraky
Nepatříte tedy mezi odpůrce doplňků stravy?
Ne. Jestliže si nemůžu koupit nebo konzumovat potravinu, která obsahuje látky užitečné pro zdraví, pak má doplněk stravy oprávněné místo na trhu. Nemůžu ale tvrdit spotřebiteli, když má vyvážený jídelníček, že doplněk stravy potřebuje jenom proto, že jde o byznys.
Každý jsme jiný. To, co pro vás může být prospěšné, tak pro mne nemusí. Vy jste z Prahy, já z Hané, každý se také jinak stravujeme. Nepotřebuji vlákninu, jestliže jím hodně zelí a kedluben. Pokud se živím masem a bramborovou kaší, pak ji jako doplněk stravy potřebuji.
Teď se odehrává nešťastná bitva mezi evropskými úřady a výrobci a ve hře jsou velké peníze. Původní záměr chránit spotřebitele se zcela vytratil. Je to jako mezi dvěma lidmi, kteří se začnou bavit na základě dobrého úmyslu a skončí téměř jako nepřátelé.
Odpůrci naopak tvrdí, že buď výrobce spotřebiteli nabízí „obarvenou pilulku“, tedy placebo, nebo že účinnost doplňku stravy není vědecky prokázána, i když v budoucnu být může. A konečně, že v některých případech jde o léčivo a ne doplněk stravy, což je také špatně. Jako příklad uvádějí GS Condro Forte.
Obal fiktivního doplňku stravy podle nové legislativy
S tím nemohu souhlasit. Nemyslím si, že by kterýkoliv výrobce byl podvodník a dovolil by si vyrábět obarvené pilulky. Věřím, že to, co inzeruje, i když to není doloženo certifikátem, je v doplňku stravy obsaženo. A GS Condro Forte léčivo není. Žádná klinická studie to neprokázala. Glukosamin sulfát ani chondroitin sulfát nejsou léčiva. Chondroitin sulfát je obsažen v potravě a glukosamin v těle metabolizuje na glukózu, kterou organismus potřebuje k získávání energie, na syntézu některých komponent v tkáních, nikdy se ale nedostane do kloubního pouzdra, tedy ani do chrupavky. Pokud ho někdo začne brát na ranní ztuhlost kloubů a ubere užívání nesteroidních antiflogistik, třeba ibalginu, tak je to proto, že má také analgetický účinek. Ale že by regeneroval chrupavku? To v žádném případě. Vím, že na to lékaři mají rozdílné názory. Já doporučuji raději jíst prasečí nožičky. Vyjde to levněji.
TIP: Toto je 7 nebezpečných webů s doplňky stravy
Takže spotřebitel je nadále odsouzen k tápání?
Musíte věřit svému lékaři, lékárníkovi nebo sobě. Doplňky stravy se nepředávkujete. Nepotřebné látky tělo vyloučí. Samozřejmě je lepší jednou za deset dní sníst krabičku tresčích jater než kapsli s omega-3 polynenasycenými mastnými kyselinami. Když je člověk unavený, žije ve stresu, nemá náladu, to je známka, že mu nějaká látka chybí a pak je třeba ji doplnit. Neměl by ale doplňky stravy užívat stále, ale střídat je stejně jako zubní pasty. Tak jako v ústech by si mohl unifikovat bakterie, totéž lze říct o střevní mikroflóře, která ovlivňuje náš imunitní systém. Proč u EFSA neprošla probatika? Protože v tlustém střevě máme zoologickou zahradu a každý ji má jinou. Žádná typizovaná, na které byste mohl provést klinické zkoušky, neexistuje. Přitom všichni víme, jak jsou probatika důležitá hlavně při rekonvalescenci.
Jsou doplňky stravy vhodné pro každý věk?
Určitě bych je nedával dětem před pubertou. O doplňcích stravy bych uvažoval po čtyřicítce. To je věk, kdy by se člověk měl už více zajímat o to, co jí, protože jeho tělo začíná být „opotřebované“. A pak intenzívně po šedesátce, protože lze odsunout choroby stáří, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba. Ženy by měly nahradit úbytek estrogenu v přechodu isoflavonoidy a muži sledovat hladinu selenu, který oddálí riziko karcinomu prostaty. Kuřáci by si zase měli dát pozor na vitamín A. Při vyšší konzumaci zvyšuje riziko rakoviny plic.
Předpokládám, že je lepší vybírat si mezi přírodními preparáty?
To určitě. Doplňky stravy rostlinného původu jsou většinou z kontrolovaných přírodních zdrojů. Syntetické látky se hůře absorbují v trávicím ústrojí.
Nařízení EFSA se může dotknout i výsledků práce vašeho vědeckého týmu. Konkrétně doplňku stravy, který by se měl letos právě na podzim dostat na trh. Jde o lyofilizované plody americké brusinky, které mají pozitivní vliv na výskyt opakované infekce dolních cest močových u žen.
Sám jsem zvědav, jak se k tomu EFSA postaví. U naší studie byly splněny všechny podmínky předepsané pro klinickou zkoušku. Teď už lze pouze čekat, jaké bude rozhodnutí.
ČLÁNKY DO MAILU