Doplňky stravy na Vánoce: Dárek, nebo nepodarek?

Doplňky stravy jsou v našich končinách oblíbeným vánočním dárkem, zejména pro seniory. Úderné TV a mediální kampaně vás přesvědčují, jak výborné je dát babičce či dědovi kloubní výživu, nebo něco „na ten cholesterol“, případně látky, ze kterých jsou lékaři celého světa úplně „paf“, protože se po nich zázračně hubne nebo zázračně chrání vaše srdce.

Ze všeho nejvíc si o takové dárky ale říkají sami senioři, když vás předtím mnohonásobně přesvědčují, jak už vlastně nic nechtějí a nic nepotřebují. Doplněk stravy a nějaký ten vitamín vám pak vlastně svým způsobem v užším výběru zbude, protože neurazí. Sní se to, a alespoň to nezůstane viset někde na poličce jako další neužitečný krám.

O doplňcích stravy a jejich problematice toho však laická veřejnost dnes moc neví. Je to skryté reklamou a průmyslovým lobby, protože se nejedná právě o informace příznivé pro podporu jejich odbytu a prodeje. Dovolím si vám zde dnes předložit takový drobný předvánoční mix informací. Uvidíme, kdo všechno se bude zase zlobit…

Doplněk stravy je „malý lék“

Mezi lidmi je všeobecně rozšířeno, že doplněk stravy je takový malý lék. Je určen pro lidi, kteří mají nějakou potíž, nějaké to své „ouvej“, kterému lze pomoci třeba i jinak, než jedovatými chemickými farmaceutickými pilulemi zvanými „léky“, za kterými je pouze strašná spousta korupce. Doplněk stravy bývá obvykle „přírodní“ a prodávají vám jej ti, kteří to s vámi myslí opravdu dobře. Často to je přímo váš soused, který jako jeden z mála dělá direct-marketing s lidskou tváří. A pokud to s vámi výrobci a prodejci „přírody“ nebo „tajemné Asie“ nemyslí úplně nej-nej-nejlépe, tak rozhodně pořád lépe, než farmaceutické koncerny, které vy osobně a vaše „ouvej“ vůbec nezajímáte. Ty zajímá přece především váš lékař a lékárník. Víme, že?

Ve skutečnosti je byznys paramedicínského sortimentu již objemově tak rozsáhlý, že se jedná svou morální kvalitou o stejně „úžasný“ trh, jako je farmacie a v mnohém je ještě horší. (Na farmaceutickém trhu léčiv se nevyskytují malí výrobci. Jejichž urputnost na trhu je někdy nestoudná až odporná a dle mého názoru svou intenzitou již na hranici trestného činu podvodu.) A proto je všechno vlastně trošku jinak, ale vy to především nemáte vědět.

Přečtěte si: Prolhaná věda nelže

Doplňky stravy rozhodně nemají být žádné „malé léky“. Tato kategorie výrobků nebyla nikdy takto myšlena ani takto provedena. Doplňky stravy jsou speciální potraviny, kterými si zdraví lidé mají vylepšovat svou stravu, aby někdy v daleké budoucnosti nepřišlo nějaké to „ouvej“. Doplňky stravy nemají být vůbec určeny lidem nemocným nebo lidem s přítomnými zdravotními potížemi. Nejsou to žádné „malé léky“. Jsou to speciální potraviny. Mnohem přesnější by tedy bylo přirovnání, že to jsou „vylepšené banány“ v instantní podobě.

Doplňky stravy nesmí být legálně určeny k řešení toho, co vám je. Jsou určeny k mírnému bránění tomu, co by vám jednou mohlo být, když se budete stravovat s prominutím „jako prase“. Běžná pestrá strava a rozumné stravovací návyky žádné doplňování potravy především vůbec nepotřebují. (Nemyslím si osobně, že to v ČR platí pro úplně všechny stopové prvky a pro úplně všechny vitamíny.) Doplňovat svou stravu o exotické houby, astaxanthin, mexický kaktus nebo fytoestrogeny – to žádný zdravý člověk nikdy nepotřeboval a potřebovat nebude.

A co když to opravdu léčí?

Je zcela nesporné, že na trhu těchto potravinářských „všeléků“ se vyskytuje určité procento opravdu užitečných věcí (ovšem užitečných někomu a někdy). Vtip je v tom, že je nepoznáte. Ani váš lékař vám je nenajde, ani váš lékárník vám je spolehlivě neporadí (důvody jsou velmi logické pro každého, kdo ví, jak se dělá marketing těchto výrobků). Dokonce ani sousedka Paličková vám se svou zkušeností nepomůže, když 10–30 % úspěchů všech těchto výrobků dělá pouhý placebo efekt. Ani spokojená Paličková tedy neví, zda to u ní fungovalo doopravdy.

Mezi doplňky stravy však opravdu účinné léky jsou. Takové doplňky stravy poté opravdu mohou pomoci i nemocným lidem s nějakým tím aktuálním zdravotním „ouvej“. Osobně se domnívám, že takových objektivně léčivých výrobků je dnes mezi doplňky stravy dostupnými na našem trhu méně než 15 %.

Jak se dívat na doplňky stravy, které jsou z velké části jen předražené barevné placebo a z 15 % asi léčí, ale výrobci jsou ze zákona povinni to o nich nikde netvrdit, nešířit a nenabízet vám je za tímto účelem? To je problém osobních preferencí každého z nás. Já se držím marketingového hesla: Dobrý a spolehlivý výrobce je nejlepší zárukou kvality produktu. Jen jej ctím v jeho obrácené podobě, která se výrobcům už tolik nelíbí: Nikdy nic nekupuj od podvodníků a šmejdů, kteří pro svůj zisk udělají cokoliv. A proto mám situaci mnohem jednodušší.

Jakmile vidím, že někdo propaguje svůj doplněk stravy za účelem vaší léčby a zlepšení lidského onemocnění a jeho příznaků, tak jsem doma. Sice si nemůžu být úplně jist tím, že přímo lže, ale rozhodně jsem si jist tím, že tento výrobce porušuje své základní právní povinnosti. Aby prodal, ignoruje zkrátka zákony. Pravděpodobnost, že takový výrobce kdykoliv a v čemkoliv bude ignorovat i cokoliv jiného, co by mu snížilo zisk, je velmi vysoká. Možná už dávno nakupuje své suroviny výhradně od nejlevnějších výrobců z Indie, která teď má jeden problém za druhým s výrobou surovin pro léčiva – natožpak surovin pro doplňky stravy. Zajímala by mne osobně třeba kontaminace plísněmi, nebo zda takový výrobce do svých pilulí opravdu dává v tom objemu látky, které uvádí v jejich složení? Kontrola tohoto trhu je totiž mizivě efektivní.

Čtěte téma: Děláme doplňky stravy na míru, na léky si nehrajeme

Co můžete určitě očekávat

Můžete tedy doplňky stravy dnes určitě jít nakupovat s vírou, že pomohou. Jen je prosím dnes nenakupujte s nějakým očekáváním, že se tak stane. Respektive své očekávaní můžete optimalizovat. Jak? Na úrovni Evropské unie existuje databáze Komise EU, která uvádí názvy potravinářských přídatných látek a k nim uvádí, jaké jejich účinky již byly vědecky dostatečně prokázány. Co v této tabulce nenajdete, je dosud pouze marketingovým tvrzením výrobce – a to prosím tvrzením jednoznačně nelegálním. Tato databáze je v anglickém jazyce a musíte si s ní chviličku pohrát přes různá nastavení filtrů, ale není to zase tak složité: http://ec.europa.eu/nuhcla­ims/?event=search.

Nastavte pouze filtr Claim status na „authorized“. Vyjede vám 249 záznamů, které dávají do vztahu určitou látku a její vědecky prokázaný účinek. Pokud uvažujete pořídit sobě nebo někomu jinému doplněk stravy, najděte si na internetu nejprve jeho složky (účinné látky) a zkuste si je dohledat v této databázi, jestli takové účinky od nich můžete opravdu očekávat. (Pozor! Účinné látky je nutné zadávat v jejich anglickém názvu. Chce to zkusit vždy pár variant apod.)

Všechno, co se v této databázi neobjevuje, je sice možná také pravda, ale není to příliš pravděpodobné. Zajímavé je někdy podívat se, co už evropští vědci naopak u určitých látek zjevně odmítli jako účinky dosud rozhodně neprokázané. Stačí nastavit filtr Claim status na „non-authorized“. U konkrétního záznamu si poté můžete otevřít i vědecký dokument „EFSA opinion reference“. Najdete tam i základní vědecké podrobnosti k tomuto zamítavému vědeckému stanovisku. (Opět je vše v AJ.)

K tématu: Tvrzení na obalech musí být srozumitelná, a hlavně prokázaná

Co dám babičce, když jí dám doplněk stravy?

Zajímavé je domyslet, co to pro seniora vlastně znamená, když mu na Vánoce dáte doplněk stravy. V podstatě mu dáváte buď nablýskané placebo, nebo výrobek, který by mohl při velmi dlouhodobém užívání oddálit či eliminovat riziko vzniku určitého onemocnění. Vy však vaší babičce asi nepředplatíte kúru na 5 let, ale dáte jí vánoční balení tak na 3–4 měsíce. To je úsměvné.

To je jako kdyby vám někdo dal na Vánoce jako dárek službu, která zajistí, aby vám nezrezavělo auto. A za tímto účelem vám poté zaplatil na 3 měsíce garážové stání. No je to od něj hezké, ale aby vám to auto opravdu nezrezavělo, musíte si potom dalších 7 let platit to garážové stání sami, jinak totiž ty první tři měsíce nemají vůbec žádný smysl.

Takže až vaše babička nalezne od vás pod stromečkem nějaký ten doplněk stravy na snižování hladiny krevního cukru nebo na posílení imunity, měli byste jí něco říct. Měli byste ji nějak korektně upozornit, že když to opravdu začne užívat, měla by si to poté sama za svoje peníze ještě alespoň 4–5 let kupovat, jinak je ten váš vánoční dárek úplně k ničemu. Jako kdyby vlastně vůbec nebyl… Dáváte ji tedy pod stromeček hezkého „trójského koně“, pokud nemáte právě solventní babičku.

Já mám ale dobrou zkušenost

Mnozí lidé mají s doplňky stravy přesto dobrou zkušenost. Mnozí ji s nimi naopak nemají. Mým blízkým mužům Prostenal nepomohl a mé blízké dámy už na Urinal Akut po zkušenostech navždy zapomněly. U vás to ale může být úplně naopak. Musíme si uvědomit, že celkový účinek výrobků, který dohromady pozorujeme, se skládá z mnoha složek. Zjednodušeně platí, že:

To, že někomu něco pomohlo (a pomáhá) a vám tedy také „zaručeně“ pomůže, není důkazem vůbec ničeho. Respektive je to důkazem jedině toho, že vás marketer pěkně tahá za nos, a že byste mu rozhodně neměli věřit. Taková komunikace totiž není po důkazní stránce korektní, i kdyby to náhodou byla pravda. Je to standardní přesvědčovací trik. A ten, kdo porušuje své právní povinnosti a ještě na vás zkouší tyhle marketingové triky, ten zkrátka nemůže být oním mnou hledaným „dobrým a spolehlivým výrobcem, který je nejlepší zárukou kvality svého produktu“.

Proto dávejte pozor nejen na to, co chcete a hledáte, ale také jakým způsobem k vám komunikuje výrobce vámi již předběžně vybraného doplňku stravy. Obecně platí, čím rozsáhlejší marketingová komunikace a reklama doplňku stravy (po stránce svého obsahu) – tím hůře.

Doporučení

Pro ty z vás, kteří si chtějí pořídit nějaký ten doplněk stravy pro sebe nebo své blízké třeba jako vánoční dárek, mám několik soukromých doporučení. Přeberte si je po svém:

Doporučení první

Pokud existuje vedle doplňku stravy v lékárně registrovaný léčivý přípravek podobného složení a účinku, kupte si raději registrovaný lék. Musíte se ale na něj cíleně zeptat. Některé lékárny jen velmi nerady nabízejí výrobky, na kterých mají menší marži. Položte otázky třeba takto: „Je mi to a to. Existuje na to nějaký volně prodejný lék?“, nebo „Chtěl bych nějaký registrovaný léčivý přípravek s touto účinnou látkou XXX. Máte něco?“ 

Jakmile zjistíte, že na to, co vám je, neexistuje lék, nebo že účinná látka, která vás zaujala v reklamě jako „léčivá“, se v žádném registrovaném léku ještě nevyskytuje, no tak již selským rozumem musíte někde tušit zakopaného psa. Pak si na to klidně pořiďte doplněk stravy a musíte věřit, že jste pouze nevhodili peníze do prasátka podvodníkům.

Doporučení druhé

Pokud chcete pro své zdraví opravdu něco udělat pomocí produktů typu doplněk stravy, měli byste od počátku vědět, že to má smysl provádět pouze v horizontu několika let. Že si tedy vybíráte a budete kupovat tento produkt opravdu na hodně dlouho. Doplněk stravy na prázdniny nebo na Vánoce je nesmysl, pokud se náhodou nejedná opravdu o funkční léčivý přípravek, což ale není zrovna legální.

Doporučení třetí

Tu databázi Komise EU si zkuste projít. Vznikla pro vás a může vám být opravdu užitečná.

Doporučení čtvrté

Pokud se vám něco na reklamě a obalech doplňků stravy opravdu hodně nelíbí a považujete to za opravdu nechutné okrádání důvěřivých prostých lidí – tak s tím konečně zkuste také něco sami udělat. Napsat tzv. podnět či stížnost na produkt není vůbec těžké. Zabere vám to 20 minut u PC. Právo v této oblasti je dnes již tak přesné, že je i docela vymahatelné. Stále častěji se dnes takové praktiky výrobcům opravdu nevyplácejí. Co tedy můžete udělat?

Na stránkách www.szpi.gov.cz si najděte podle mapy příslušný inspektorát. (Region musí odpovídat sídlu výrobce produktu, nikoliv vašemu bydlišti.) Zmáčkněte velké zelené tlačítko vpravo dole a podejte dozorovému orgánu informace přes velmi elegantní kontaktní formulář. Je to opravdu jednoduché. Pozor pouze na toto omezení: SZPI kontroluje pouze obaly výrobků a webové stránky e-shopů (e-prodej). Nemusíte si však výrobek přímo zakoupit, ale stačí jej nafotit nebo udělat fotokopie části www stránek a tyto obrázky poslat SZPI v příloze.

Pokud chcete, aby státní orgán zkontroloval reklamu nebo obsah neprodejních webových stránek, musíte oslovit krajské živnostenské úřady ve stejném regionu. (V Praze je to magistrát hl. m. Prahy, živnostenský odbor.) Tam už to musíte udělat individuálně přes jejich podatelny. Zabere vám to o 3 minuty déle surfování. Zkuste si schválně na vlastní kůži, jak funguje v praxi občanská společnost, když se alespoň trošku všichni postaráme také o ty druhé.

A pozor, nikdy nezapomeňte oslovenému dozorovému orgánu napsat, že chcete být informováni o tom, jak byl váš podnět vyřešen. Je to někdy opravdu zajímavé čtení a budu velmi rád, když mi ty odpovědi našich úřadů třeba přes redakci serveru Vitalia.cz (redakce@vitalia.cz) pošlete k nahlédnutí.